Paříž – Počet Francouzů, kteří se chtějí naučit zacházet se střelnými zbraněmi, roste. Jen za posledních pět let počet členů střeleckých klubů vzrostl o 38 procent.
Na vině jsou především teroristické útoky, kterými si země prošla. "Musím mít doma něco na obranu," svěřil se serveru Le Nouvel Observateur pětatřicetiletý Marc.
Právě tento víkend uplyne přesně rok od teroristických útoků, kdy organizované komando džihádistů udeřilo na pařížské restaurace, bary, stadion Stade de France a v neposlední řadě i na koncertní síň Bataclan.
Francie od té doby žije v napětí, kdy a kde teroristé zaútočí znovu.
Policisté pod tlakem protestují
Prezident Francois Hollande téměř okamžitě poté vyhlásil výjimečný stav. Ten během roku nechal několikrát prodloužit, a trvá tedy až do dnešních dnů. Bezpečnostní složky provedly v rámci něj stovky razií, podařilo se jim zabavit množství zbraní. A nejen to. Zabránily také několika velkým teroristickým útokům.
Země od útoků prošla proměnou. Francouzi i zahraniční turisté si museli zvyknout na častější přítomnost policistů i vojáků v khaki uniformách v ulicích, kteří střeží i hojně navštěvované památky, jako je Eiffelova věž, muzeum Louvre nebo také třeba nádraží.
Přední francouzští politici se přesto nijak netají tím, že riziko teroristických útoků ve Francii přetrvává. "Riziko dalších úderů je na maximu. Jsme cílem," řekl nedávno premiér Manuel Valls. Dodal, že bezpečnostní složky "denně" předchází dalším útokům a ničí teroristické sítě. Upřesnil, že kvůli radikalizaci policie monitoruje na 15 tisíc lidí.
Vůbec největší obavy vyvolává možnost, že by teroristé mohli opět zorganizovat několik simultánních útoků. Takovým se dá jen těžko předcházet.
Výjimečný stav vyžaduje silnější nasazení policejních složek. Jenže to si 12 měsíců od vyhlášení výjimečného stavu vybírá svoji daň. Mnozí policisté si stěžují na neustálé přesčasy, podstav i nedostatečné vybavení. Proto v uplynulých týdnech vyšli v mnoha městech do ulic, a to včetně Paříže nebo třeba Nancy.
Strůjce útoků uniká
Francouze ještě čeká velký test – soud s Salahem Abdeslamem, tedy jediným atentátníkem, který se zapojil do útoků v Paříži a přežil je. Očekává se, že by mohl přinést nové informace a vnést světlo do celého příběhu.
Policii se během roku podařilo téměř rozmělnit teroristickou síť, která za útoky stála. Ve věznicích ve Francii, ale i v dalších státech, jako je třeba Belgie nebo Itálie, sedí několik podezřelých. Ti měli většinou při přípravě útoků spíše menší úlohy, například zajišťovali půjčky vozidel nebo hledají vhodný podnájem v Paříži.
Na útěku i rok od událostí zůstává opravdový strůjce útoků. Jeho jméno vyšetřovatelé znají, ale nechtějí ho zveřejnit. "Víme, kdo byl opravdovým strůjcem," řekl v létě Bernard Bajolet, šéf francouzských tajných služeb DGSE s tím, že žádné další podrobnosti o atentátníkovi nemůže sdělit.
Francouzská média spekulují, že tajemný strůjce vystupuje pod jménem Abou Ahmad. Pod tímto pseudonymem se skrývá dvaatřicetiletý Belgičan marockého původu Oussamar Atar.
Server Le Nouvel Observateur označuje Atara za "veterána džihádismu". Už v roce 2005 ho zadržely irácké úřady. Za nelegální vstup do země a prodej zbraní byl odsouzen na deset let.
V příštích letech podle médií prošel několika nechvalně proslulými věznicemi v Iráku, jako byl Abú Ghrajb nebo Bucca. Tam se údajně seznámil s lidmi, kteří se pak postavili do čela teroristické organizace Islámský stát, a to včetně pozdějšího samozvaného chalífy Abú Bakra Bagdádího.
Ve vězení Atar onemocněl rakovinou. Po nátlaku své rodiny a nevládních organizací byl v roce 2012 propuštěn z vězení a na krátko se vrátil do Belgie. Tam ale dlouho nezůstal. Vyléčený odjel na Blízký východ a přidal se do řad IS. Ze syrské Rakky pak údajně zorganizoval teroristický útok v Paříži, a zřejmě i poté v Bruselu. Podařilo se mu například naverbovat dva ze tří džihádistů, kteří se odpálili u stadionu Stade de France.
Jeho bratranci Ibrahim a Khalid El Bakraoui se také zapojili do teroristických útoků v Bruselu. Odpálili se na letišti a v metru.
