"Nacházíme se v klíčovém momentu historie naší země. Proto bych rád apeloval na Francouze a zejména na mladou generaci, aby ve volbách hlasovali proti extrémům," prohlásil Mbappé v neděli během tiskové konference k probíhajícímu fotbalovému Euru 2024.
Francouzští komentátoři jeho slova začali okamžitě interpretovat jako důkaz mimořádnosti situace. Teprve pětadvacetiletý kapitán je velmi populární zejména mezi mladými Francouzi - na sociálních sítích ho sledují desítky milionů lidí - a dosud se držel stranou politického dění.
Diskutéři na sociálních sítích si Mbappého slova vyložili jako výzvu proti volbě krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové v předčasných volbách 30. června a 7. července. Pochopil to tak i mluvčí strany Le Penové.
"Máme plné zuby nevyžádaných hraběcích rad od lidí, kteří považují Francouze za pitomce!" reagoval na síti X Julien Odoul, mluvčí strany, která drtivě vyhrála červnové volby do Evropského parlamentu. Naopak debakl utrpěla strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Obnova, který v reakci na to rozpustil parlament a vyhlásil předčasné parlamentní volby.
Mbappého apel platí i pro druhého hlavního hráče voleb - levicové radikály. Ti jsou podle průzkumu Ifop na druhém místě za Národním sdružením, kterému šetření přisuzuje kolem 34 procent. Levicovým radikálům, kteří se spojili do Nové lidové fronty, průzkumy věští zhruba 28 procent. Součástí této koalice jsou tradiční Socialistická strana nebo zelení, ale také krajně levicová Nepoddajná Francie v čele s revolucionářem Jeanem-Lucem Mélenchonem. Macronova strana je až třetí s 18 procenty.
Levice slibuje podporu Ukrajiny
Program Nové lidové fronty do voleb, jak ho zástupci jednotlivých stran představili na konci minulého týdne, spojená levice očistila od největších extrémů. Už nechce vystupovat z NATO a útok hnutí Hamás na jižní Izrael z loňského 7. října označila za "teroristický". Dosud o něm mnozí představitelé mluvili jako o osvobozeneckém boji.
Jistým zahraničněpolitickým vítězem je i Ukrajina: Lidová fronta ve volební doktríně tvrdí, že podpora napadené země, a to i vojenská, bude pokračovat.
Naopak ekonomický program obsahuje radikální požadavky. Levice chce zrušit Macronem těžce vybojovanou důchodovou reformu, která posouvá věk odchodu do důchodu z 60 na 64 let. Chce také zrušit všechny změny na trhu práce v uplynulých letech, které přispěly k tomu, že Francie má nejnižší nezaměstnanost za dvě dekády - okolo sedmi procent - a láká zahraniční investory.
Strany dále žádají růst penzí o 10 procent, navýšení minimální mzdy o 15 procent, zestátnění vodovodních a dalších rozvodných sítí v zemi, zákaz odpojení od energií pro neplatiče a nové zdanění superbohatých. Chtějí také zastavit všechny dojednávané dohody mezi Evropskou unií a třetími státy o volném obchodu.
Francouzská televize LCI vyčíslila požadavky Nové lidové fronty na 250 miliard eur (6,3 bilionu korun) a označila je za "ekonomickou halucinaci". Deník Financial Times v této souvislosti citoval několik šéfů velkých francouzských firem, kteří se rozhodli navázat komunikaci s krajní pravicí, protože ji považují za menší riziko pro byznys než krajní levici.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) June 16, 2024
Kylian Mbappé calls on the French youth to vote against Marine Le Pen
“I’m calling to vote against extremists that want to divide the country. I want to be proud to wear this shirt, I don't want to represent a country that doesn't represent my values." pic.twitter.com/KJ2aDr0tpC
Konec práva půdy
Radikální je ale i program Národního sdružení, byť v jiné oblasti než v ekonomice. Strana Le Penové se dlouhodobě profiluje jako protipřistěhovalecká a její kandidát na premiéra prohlásil, že na tuto oblast se prioritně zaměří jeho vláda.
"Prosadíme nový migrační zákon, který zruší právo půdy," sdělil Jordan Bardella, který dovedl lepenovce k vítězství v eurovolbách. Právo či také zákon půdy zaručuje dětem cizinců narozeným na území Francie nárok na francouzské občanství po splnění určitých podmínek. "Prosadíme také rychlejší vyhošťování cizinců a rodičům mladistvých recidivistů odebereme sociální dávky," uvedl dále Bardella.
Částečně oddechnout si mohou Ukrajinci, jejichž rodná země už třetím rokem čelí ruské agresi. Je Národní sdružení brojící proti islamistům nechce vyhošťovat. Bardella rovněž prohlašuje, že pomoc Ukrajině bude pod jeho vládou pokračovat.
V ekonomickém programu krajní pravice couvá z nejradikálnějších slibů. Lepenovci také původně chtěli zrušit Macronovu důchodovou reformu, teď už žádají jen několik změn. Dlouho také usilovali o to, zakázat odchod francouzských podniků za levnější pracovní silou do jiných zemí v EU, teď od toho při vědomí nereálnosti takového požadavku na vnitřním trhu unie v tichosti ustupují.
Klíčovým požadavkem Národního sdružení zůstává "zvýšení kupní síly" Francouzů. Chtějí "okamžitě snížit daň z přidané hodnoty z nafty, elektřiny a plynu". Také oznámili, že si Francie pod vedením nacionalistů Le Penové vyjedná výjimku z pravidel na trhu s elektřinou v EU tak, "aby vláda mohla ceny energií ve Francii určovat sama".
První a klíčovou podmínkou pro vše zmíněné je, že Národní sdružení musí sestavit vládu s většinou v parlamentu. To platí i o Nové lidové frontě. Průzkumy tomu zatím ani v jednom případě nenasvědčují. Nejpravděpodobnější scénář po druhém kole voleb zatím je, že ani jeden blok nezíská většinu k prosazení svojí agendy.
