Paříž (od naší zpravodajky) - "Macrone, dej si odchod, nesahej na náš důchod!" Heslo na transparentu shrnuje nevoli osmi set tisíc Francouzů, kteří ve čtvrtek vyšli do ulic kvůli plánované důchodové reformě. V pátek stávky a demonstrace pokračují.
Prezident Emmanuel Macron chce od roku 2025 sjednotit současných 42 důchodových systémů do jednoho univerzálního. Konkrétní návrh by měla vláda zveřejnit příští týden.
Pařížské nádraží Gare du Nord ve čtvrtek ráno zelo prázdnotou kvůli generální stávce. Právě železničáři, ale i zaměstnanci pařížského dopravního podniku tvoří na demonstracích početnou skupinu. V současnosti spadají do speciálního důchodového režimu, o který by mohli po reformě přijít.
"Reformou bychom mohli ztratit výhody, třeba dřívější odchod do důchodu, přestože máme fyzicky náročná povolání a často pracujeme v noci nebo o svátcích," vysvětluje na protestu jeden z řidičů pařížských autobusů.
"Také se nám nelíbí Macronův návrh bodového systému důchodů. Během života byste sbírali body, podle kterých v budoucnu dostanete určitý obnos peněz. Jenže hodnota těchto bodů zatím není jasná a dává vládě velký prostor k manipulaci," pokračuje rozzlobený řidič. "Podle návrhu by totiž vláda mohla hodnotu bodů každoročně měnit dle aktuální hospodářské situace, což by jí umožnilo důchody postupně snižovat. Jak ve státním, tak soukromém sektoru. Proto s tím nesouhlasí tolik lidí."
O ulici dál se řadí zástupci odborových organizací metalurgického průmyslu. Ti kritizují další body penzijní reformy. Jejich předák například rozporuje návrh minimální penze ve výši 1000 eur.
"Macron je mazaný, tento návrh je příznivý pro nejchudší Francouze, třeba zemědělce, kteří v současnosti dosáhnou jen na 700 eur. Ti by si určitě polepšili. Všem ostatním by důchody klesly a o tom Macron vůbec nemluví," tvrdí odborář. Poklesu důchodů se bojí i další skupiny obyvatel, například advokáti, kteří v současnosti také fungují podle zvláštního systému.
Další protestující zmiňují nejasnost reformy například v tom, jak budou "bodovány" ženy, které strávily několik let na mateřské dovolené, nebo nezaměstnaní.
V ulicích nejen kvůli důchodům
Jenže nejde pouze o důchody, mnoho Francouzů stávkuje už druhým dnem i třeba kvůli nedostatku financí ve zdravotnictví nebo ve školství. Například z 80 učitelů gymnázia Marcel Cachin v severním departmentu Paříže stávkovalo ve čtvrtek 70.
"Přibývá daňových výhod pro nejbohatší a pak se divíme, že není kde brát. Stav francouzského školství je katastrofální, v některých třídách chybí topení, závěsy se neměnily už roky, ale zato nám úřady slavnostně rozdaly tablety, které máme využívat při výuce. Přitom nemáme ani wi-fi," vysvětluje reportérce tamní učitel dějepisu a zeměpisu. "Všechno je jen politická propaganda. Chtějí se ukázat, že rozdávají tablety, ale my bychom upřednostnili spíš méně žáků ve třídě nebo více peněz."
Mezi demonstranty je i sociální pracovnice Zoe, které vadí celkově stav Francie. "To, že se Francouzi nemají dobře, není jen Macronova chyba. Je to spíš chyba celého ekonomického systému, v němž žijeme. A za to můžou kamarádíčci bývalé vlády i té současné. Na Macronovi mi vadí, že chce všechno měnit moc rychle, pohrdá občany a potlačuje demonstrace, na které mají lidé právo," vysvětluje žena.
Naráží tak na loňské a letošní protivládní demonstrace hnutí žlutých vest, které nakonec doprovázelo násilí ze strany protestujících i policie, jež proti nim zakročila.
Nyní demonstranti přicházejí v plaveckých brýlích a rouškách proti slznému plynu, které označují za "povinnou výbavu". Na to, že většinu manifestací v posledním roce kontroluje a usměrňuje velký počet policistů, si už zvykli.
"To, že Macron potlačuje demonstrace, ukazuje, že se bojí. Pohoršilo mě, že jsou od středy z bezpečnostních důvodů zavřené univerzity, takže i kdybychom chtěli, nemůžeme tam demonstrovat," říká studentka Marlene poblíž pařížského bulváru Magenta. "Přišla jsem, abych vyjádřila nesouhlas s celým neoliberálním a represivním systémem, který pro mě Macron představuje," dodává.
Nezvykle klidná Paříž
"Paříž vypadá jak v neděli v pět ráno," říká do telefonu mladík nedaleko běžně hektické čtvrti Les Halles v centru města. Zatímco v dějišti manifestace bylo ve čtvrtek rušno, ve zbytku města panoval nezvyklý klid.
Podle vlády vyšlo do francouzských ulic celkem 800 tisíc lidí, odbory CGT tvrdí, že jich bylo až 1,5 milionu. Předpovídaný kolaps městské dopravy se ale nekonal, podle české průvodkyně v Paříži Petry Trnkové byli lidé na stávku dobře připraveni. "O stávce se hodně mluvilo, někteří turisté své cesty přeplánovali," vysvětluje.
S cizinci, které měla ve čtvrtek na starosti, raději chodila po Paříži pěšky. Metro ani vlak nefungovaly v plném rozsahu. "Mám kartičku na městská kola, jenže radnice z bezpečnostních důvodů spoustu cyklistických stanic zablokovala, takže musíme využívat síť privátních kol a koloběžek nebo taxi," dodává průvodkyně s tím, že koloběžka nakonec vyjde nejrychleji.
Na komplikace se museli připravit i rodiče. Kvůli stávce učitelů zůstaly některé školy zavřené. Lidé tak často dali přednost práci z domova, což ale zase nepotěšilo obchodníky, mezi jinými provozovatele bistra nedaleko galerie Centre Pompidou. "Nikdy jsem neviděl ulice kolem Chatelet tak prázdné, to nás, obchodníky, samozřejmě netěší," říká s tím, že se stávkou navíc nesouhlasí. "Osobně důchodovou reformu podporuji. Nevidím důvod, proč by železničáři nebo další měli mít nějaké výhody."
Stávka na železnici a v městské hromadné dopravě bude pravděpodobně pokračovat několik dalších dní. Přinejmenším v Paříži se očekává, že protesty se budou konat i o víkendu. Zástupci odborů by se měli s členy vlády setkat v pondělí.
