Hodina pravdy pro Macrona. Francii ochromila obří stávka, prezidentovi klesá podpora

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
5. 12. 2019 15:48
Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona to je "hodina pravdy". Deník Le Monde tak označil generální stávku, která ve čtvrtek ochromila celou Francii. Zaměstnanci železnic, letecké společnosti Air France, pošt nebo škol protestují proti reformě důchodového systému.
Francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francouzský prezident Emmanuel Macron. | Foto: Reuters

Právě ta byla jedním ze slibů Macronovy kampaně, než v květnu předloňského roku vyhrál prezidentské volby. Změna důchodového systému, po které volal během boje o Elysejský palác, se ale teď může otočit proti němu. A podle některých médií ohrozí i jeho znovuzvolení prezidentem v roce 2022.

Čtvrteční stávku podporuje sedm z deseti Francouzů. Do velkých demonstrací, které svolaly odbory, se zapojili také pracovníci dopravního podniku RATP, řidiči kamionů, zdravotnický personál, policisté nebo právníci.

Mezi nimi byli i někteří členové hnutí žlutých vest, které ve Francii pořádají demonstrace už více než rok. I ty směřují proti Macronovi a současným poměrům v zemi.

"Jisté je, že se v dnešní době nacházíme v ovzduší sociálního napětí, které není jen o důchodech," okomentoval pro britský deník The Guardian současné pnutí Stewart Chau, sociolog z francouzské agentury pro průzkumy veřejného mínění Viavoice. 

Chau také připomíná šetření agentury, z něhož vyplynulo, že 89 procent Francouzů má pocit, že stát prochází sociální krizí. Současně ale 64 procent lidí nedůvěřuje Macronově vládě, že by byla schopna tyto problémy vyřešit.

Macronovi odpůrci mu dlouhodobě přezdívají "prezident bohatých".

Dopad na prezidentské volby

Francouzský prezident chce prosadit důchodovou reformu do konce svého funkčního období v roce 2022. V současnosti funguje v zemi celkem 42 různých důchodových režimů, které se vztahují na jednotlivé profese a odvětví. Macron chce roztříštěnou důchodovou mozaiku sjednotit v jeden systém, byť přesnou podobu změny zatím nezveřejnil.

Nyní je ve Francii oficiální hranice pro odchod do důchodu stanovena na 62 let. Ve skutečnosti ale řada lidí odchází do penze mnohem dříve, třeba strojvedoucí už v 50 letech. Děje se tak právě proto, že v důchodovém systému existují desítky režimů. Jak poznamenal zpravodajský web BBC, nynější systém přijde Francii ročně na 14 procent hrubého domácího produktu (HDP), což je jedno z nejvyšších čísel ze všech zemí světa. 

Zaměstnanci železniční společnost SNCF se v Paříži shlukují ke stávce
Zaměstnanci železniční společnost SNCF se v Paříži shlukují ke stávce | Foto: Reuters

Macron navrhuje, aby se stanovil jednotný důchodový věk na 64 let, což se ale nelíbí lidem zejména z fyzicky náročnějších povolání. Francouzská hlava státu chce proto pomocí různých bonusů a příplatků motivovat pracovníky, aby zůstali v zaměstnání déle. Ti, kteří práci opustí dříve, se budou muset spokojit s nižším důchodem, než mají dosud.

Prezident si od změny penzijního systému slibuje také snížení nezaměstnanosti, která se nyní pohybuje kolem 8,5 procenta.

Například server Politico se domnívá, že z dlouhodobého horizontu je reforma správným krokem, systém ale nebude plně funkční zhruba šest let. Rozmrzelost velké části obyvatelstva se tak může promítnout do dalších prezidentských voleb, které by se měly uskutečnit v roce 2022. Macron zatím neřekl, jestli chce mandát obhajovat. Jeho popularita je nicméně podle listopadového průzkumu institutu Ifop na 33 procentech.

Opakování historie?

Jak dlouho bude stávka trvat, zatím není jasné, může se ale přelít i do nového roku. "Účast bude vysoká. Podstatné ale je, jestli dojde k násilí," říkal už předem podle britského deníku The Telegraph jeden z poradců francouzského prezidenta.

Není to tak dávno, co francouzské ulice zaplavily násilnosti během demonstrací. Byly to právě žluté vesty, které na Macrona před rokem tlačily kvůli zvýšení daně z pohonných hmot - a prezident nakonec ustoupil. Stejný osud tak může mít i penzijní reforma.

Macron se na druhou stranu může opřít o podporu v parlamentu, ve kterém jeho hnutí Republika v pohybu drží většinu. 

Některá zahraniční média připodobňují politickou situaci, ve které se prezident nachází, k náladám francouzské společnosti v 90. letech. Tehdy se o důchodovou reformu snažila vláda konzervativního premiéra Alaina Juppého.

Stejně jako nyní i tenkrát narazila na silný odpor odborů, které mají v západoevropském státě obecně pevnou pozici. Dva miliony lidí v ulicích a téměř třítýdenní stávka nakonec Juppého přiměla od reformy ustoupit.

"Nespokojenost je ale teď silnější než v roce 1995," myslí si bývalý lídr francouzských odborů CGT z 90. let Bernard Thibault, kterého citoval deník Libération. Snah na úpravu penzijního systému se pod tlakem protestů vzdali například i prezidenti Nicolas Sarkozy a Francois Holland.

Video: Lidé ve Francii nemají na naftu ani nájmy, Macron je prezident úspěšných, říká Janyška

Protesty ve Francii nejsou masové, šokující jsou projevy násilí, lidé cítí, že se na ně zapomnělo. Většina Francouzů cítí úzkost a nejistotu | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Česká diplomacie bude s Čínou řešit zrušení přímé linky mezi Prahou a Pekingem

Český velvyslanec v Pekingu bude s čínskou stranou řešit příčinu zrušení přímé linky mezi hlavními městy obou zemí. Informuje o tom Deník N. "Ministr zahraniční pověřil českého velvyslance v Pekingu, aby u čínských partnerů zjistil příčinu pozastavení prodeje letenek na přímý let Peking-Praha," řekla deníku mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. 

Zdroj: Domácí
Další zprávy