Přes 800 tisíc lidí protestovalo po celé Francii proti důchodové reformě

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 12. 2019 21:40
Přes 800 000 lidí ve čtvrtek podle francouzské vlády vyšlo do ulic měst ve snaze donutit prezidenta Emmanuela Macrona, aby si rozmyslel reformu důchodového systému. Na protest proti jeho plánu stávkovali ve velkém zaměstnanci státních drah či městských dopravních podniků a také učitelé a zdravotníci.
Protesty proti plánované reformě důchodového systému v Paříži.
Protesty proti plánované reformě důchodového systému v Paříži. | Foto: Reuters

V Paříži podle ministerstva vnitra demonstrovalo 65 000 lidí, policie zde rozháněla výtržníky slzným plynem. V menším rozsahu by měla stávka pokračovat i v pátek.

"Černý čtvrtek", jak den označovala francouzská média, přinesl od časného rána komplikace v dopravě. Státní dráhy SNCF vypravily jen desetinu spojů oproti běžnému provozu, neboť do práce nepřišlo 85 procent vlakvedoucích. V Paříži například nejezdilo deset linek metra, s výpadky v hromadné dopravě se potýkali také obyvatelé dalších měst včetně Marseille, Lyonu, Toulouse, Štrasburku, Bordeaux či Nice.

Zdemolovaná autobusová zastávka v hlavním městě Francie.
Zdemolovaná autobusová zastávka v hlavním městě Francie. | Foto: Reuters

Omezení se dotkla i letecké dopravy, protože stávkovali také zaměstnanci aerolinky Air France. Zrušen byl mimo jiné jeden pár spojů mezi Paříží a Prahou, přičemž další lety na této trase nabraly výrazné zpoždění. Do práce ve čtvrtek nepřišli také zaměstnanci některých nemocnic, justice či hasiči. Mezi učiteli se podíl stávkujících odhaduje zhruba na 50 procent.

Masivní stávka je odpovědí na další reformní plány prezidenta Macrona. Ten chce do konce svého funkčního období v roce 2022 zjednodušit komplikovaný penzijní systém, který se skládá ze 42 různých důchodových plánů se značnými výhodami pro vybrané skupiny. Podle prezidenta není jen finančně náročný, ale i nespravedlivý. Konkrétní plány na reformu hodlá Macron zveřejnit v polovině prosince.

Podle agentury Reuters byla čtvrteční mobilizace jednou z největších stávek zaměstnanců státního sektoru ve Francii za poslední desetiletí. Francouzská média píší o 245 manifestacích v desítkách měst. Ministerstvo vnitra napočítalo 806 000 protestujících, což je například skoro trojnásobek oproti číslu, které vláda uváděla při největším protestu "žlutých vest". Desetitisíce lidí se kromě Paříže sešly také v Toulouse, Lyonu či Marseille.

Pařížská prokuratura informovala, že v souvislosti s čtvrtečními incidenty putovalo do vazby 71 lidí.
Pařížská prokuratura informovala, že v souvislosti s čtvrtečními incidenty putovalo do vazby 71 lidí. | Foto: Reuters

"To, co musíme udělat, je ochromit ekonomiku," uvedl jeden z předních představitelů odborového svazu Force Ouvrière ("dělnická síla") Christian Grolier.

Nejdramatičtější momenty přinesl pochod v hlavním městě, které provázelo zapalování ohňů, rozbíjení výloh a házení předmětů na policisty. Ti nejméně na dvou místech použili slzný plyn, média nicméně manifestaci popisovala jako převážně pokojnou. Policisté v metropoli zadrželi 90 osob, z nichž 71 následně putovalo do vazby.

Pracovníci státní železniční společnosti a pařížského dopravního podniku budou v pátek ve stávce pokračovat. Většina vlakových spojů bude nejspíše opět zrušena, mimo provoz bude znovu deset linek pařížského metra. Air France navíc oznámila, že v pátek zruší 30 procent vnitrostátních letů a 10 procent "středně dlouhých letů".

Francouzský i zahraniční tisk popisuje aktuální dění jako klíčový test pro prezidenta Macrona. Podle The New York Times je nyní zpochybněno zdánlivé Macronovo vítězství nad žlutými vestami, dosud považované za zásadní moment jeho mandátu. Reuters připomněl, že pokusy o důchodovou reformu v minulosti vícekrát ve Francii ztroskotaly. V roce 1995 konzervativní vláda tehdejšího prezidenta Jacquesa Chiraka ustoupila požadavkům odborů po týdnech dramatických protestů.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Ant Group, divize čínské Alibaby, získá z prodeje akcií až 35 miliard dolarů, nejvíce v historii

Společnost Ant Group, která je finančně technologickou divizí čínského internetového prodejce Alibaba, získá z prodeje akcií až 35 miliard dolarů (zhruba 808 miliard Kč). Bude to největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v historii. V pondělí to uvedl server CNBC.

Firma nabídne akcie na burzách v Šanghaji a Hongkongu. Pokud vše půjde hladce, předstihne tato nabídka loňskou nabídku akcií energetické společnosti Saudi Aramco, v té době největší na světě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy