Potkal se s princem a jedná s britskými agenty. U vývoje nadějné vakcíny je i Čech

Radek Dragoun Radek Dragoun
9. 11. 2020 6:05
Setkání s britským princem Williamem nebo pravidelné konzultace s vysokými představiteli vlády či bezpečnostních složek. Život Čecha Oty Veličky nabral ve Velké Británii nečekaný směr. Člověk, který se nikdy nezajímal o medicínu, je nyní součástí týmu, jenž vyvíjí pravděpodobně nejnadějnější vakcínu proti koronaviru.
V týmu, který se podílí na vývoji vakcíny proti koronaviru, je i Čech Oto Velička.
V týmu, který se podílí na vývoji vakcíny proti koronaviru, je i Čech Oto Velička. | Foto: Osobní archiv Oto Veličky

Patrně nejnadějnější vakcínou na covid-19, na kterou upírá zrak celý svět, je ta od britsko-švédské společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Právě ona by mohla vyhrát onen pomyslný závod o první ověřenou vakcínu, která se začne hromadně podávat lidem po celém světě.

V univerzitním týmu čítajícím stovky lidí má i Česko svého zástupce. I když on sám zřejmě nikdy neočekával, že by se někdy mohl stát součástí jednoho z nejsledovanějších medicínských projektů. "K medicíně mám velice daleko. Jsem naprostý amatér a laik, ale musím říct, že za posledních deset měsíců jsem se o ní naučil více než za celý svůj život," vypráví během videohovoru ze své pracovny v britském Oxfordu Oto Velička.

Osmatřicetiletý Čech působí ve Velké Británii již šestnáct let a vždy v odvětví, které se tam označuje jako "facility management". "V Česku je to relativně nový obor. Je to kombinace technického, administrativního a finančního zabezpečení budov," vysvětluje Velička zjednodušeně podstatu svého odvětví.

Na stávající místo nastoupil v lednu, jenže to ještě nečekal, jak významně se původní náplň jeho práce změní. V březnu už bylo zřejmé, že se svět potýká s pandemií koronaviru, a všechno se změnilo. Oxfordští vědci, kteří v běžné době zkoumají tuberkulózu či pohlavní onemocnění, vrhli své síly na vývoj vakcíny proti koronaviru. A to právě v laboratořích, které měl Velička na starost.

Stal se tedy důležitou podpůrnou složkou celého výzkumu. Ze začátku například sháněl vhodné prostory pro samotný vývoj. Po konzultaci s epidemiology a dalšími lékařskými odborníky se nakonec rozhodl pro mobilní buňku. "Zabralo to první dva měsíce práce. Takové laboratoře mají speciální požadavky, protože musí splňovat předpisy klinického prostředí. To není jenom nějaká stavbařská buňka. Všechny podlahy musí být zacelené, všechny zdi musí být omyvatelné, vše musí být dezinfikovatelné. Do toho jsme museli ještě zakomponovat to, aby lidé uvnitř mohli dodržovat bezpečnou vzdálenost mezi sebou," vysvětluje Velička.

Lidé z kopce fotili dobrovolníky

Český zástupce v týmu má však na starost také bezpečnost výzkumu. Tu ve Velké Británii berou skutečně vážně. Nakonec šéf britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum před časem řekl, že vývoj vakcíny jím vedená tajná služba střeží. To potvrzuje i Velička. "Bohužel ze zjevných příčin nemohu jít do detailů, ale skutečně s tajnými službami spolupracujeme. Poskytují nám informace o momentálním ohrožení a my pak zavádíme opatření, která nám pomáhají rizika minimalizovat," říká Velička.

I přesto však laboratoře na první pohled nevypadají tak, že se v nich vyvíjí něco, na co s napětím čeká celý svět. Britský týdeník Economist je před časem popsal jako "mírně zaprášený kout univerzity", s čímž souhlasí i Velička. Některé budovy jsou podle něj ještě z válečné doby a jejich stav tomu odpovídá. Celý komplex se navíc nachází v blízkosti Churchillovy nemocnice, takže je v zásadě volně přístupný. Nejde tedy o oplocené území, na které se nedá vůbec dostat.

I tak na místě panují přísná bezpečnostní opatření, jejichž tvorba je součástí i Veličkovy práce. Kromě neustálé přítomnosti pracovníků bezpečnostní agentury jsou v areálu nainstalované kamery a další vysoce specializované technologie.

Místo přitahuje pozornost nejen zvědavců, kteří se chtějí podívat, kde se jedna z největších nadějí boje s nemocí covid-19 vyvíjí, ale také protestujících. Malé skupinky demonstrantů zde už byly několikrát. "Byly to relativně malé protesty. Šlo asi o pět nebo šest lidí, kteří roztáhli transparenty. A říkali bláboly neuvěřitelného charakteru. Jeden tam bez jakýchkoliv důkazů tvrdil, že vakcínu testujeme na lidech bez jejich svolení. Nic takového se tady samozřejmě neděje a všichni účastníci výzkumu jsou dobrovolníci a procházejí striktní kontrolou. Bohužel se to pak šíří po internetu a lidé vakcínám nevěří," říká Velička.

Za daleko nebezpečnější však Velička považuje něco jiného. "Nachytali jsme pár lidí, kteří seděli na kopci s foťáky s obrovskými objektivy a snažili se všechno z dálky nafotit včetně dobrovolníků, kteří byli součástí zkoušky vakcíny. A to je samozřejmě proti ochraně osobnosti. Kdyby ty fotky dali na internet, tak bychom teoreticky mohli být zodpovědní za to, že jsme je dostatečně neochránili," popisuje Velička další úskalí, se kterým se během své práce potýkal.

Nejde však jen o nechtěnou pozornost, v červnu laboratoře navštívil i britský princ William, což pro Čecha v Oxfordu znamenalo týden intenzivní přípravy stran organizace a bezpečnosti celé akce.

S vévodou z Cambridge se pak i osobně setkal. "Držel jsem mu několikrát dveře," říká s úsměvem Velička. "Samozřejmě zpovídal spíše zdravotnické experty. Já jsem se s ním nebavil, ale potkal jsem se s ním a pozdravil. Když ho vidíte poprvé, musíte ho oslovit 'Vaše královská Výsosti', v další konverzaci ho oslovujete už jen 'sire'. To je jedna z věcí, které jsem se musel také naučit," dodává. Nicméně organizaci a bezpečnost návštěvy nakonec samotný princ ocenil a osmatřicetiletý Čech od něj obdržel děkovný dopis.

Britský princ William během návštěvy oxfordských laboratoří na vývoj vakcíny proti covid-19.
Britský princ William během návštěvy oxfordských laboratoří na vývoj vakcíny proti covid-19. | Foto: Reuters

Dlouhá cesta vývoje se chýlí ke konci

O vývoj vakcíny se však nezajímá pouze britská královská rodina nebo tajné služby. Ostře ho sledují i v jiných zemích světa včetně Česka, které si už objednalo 3,5 milionu dávek této vakcíny. Premiér Andrej Babiš před časem prohlásil, že by mohla být k dispozici už v prosinci. To, zdali je to skutečně reálný termín, však není vůbec jisté.

Opatrný je i samotný Velička, přestože nálada v týmu je podle něj optimistická. "Nikdo vám neřekne, na kolik procent to bude fungovat. A jestli to bude v prosinci, taky nemůžeme říct. Ano, nejoptimističtější scénář je právě prosinec, ale ten střízlivější počítá spíše se začátkem příštího roku či s příštím létem," vysvětluje Velička.

I oxfordští vědci jsou napjatí, jestli se vývoj vakcíny dokáže dotáhnout do konce, který bude mít přesvědčivé výsledky. Pro budoucnost vakcíny je nutné, aby měla co nejvyšší účinnost. Odborníci odhadují, že je nutné, aby fungovala alespoň u 60 procent očkovaných.

Přímo v oxfordských laboratořích mají však už velkou část své práce za sebou. Právě zde se vymýšlelo složení vakcíny, právě zde se vyráběly první dávky a zde se hlásili také první dobrovolníci. Nyní je však většina výzkumu v rukou společnosti AstraZeneca. V Oxfordu se již samotná vakcína nevyrábí, nyní zde probíhá pouze klinická studie, v rámci které se sledují dobrovolníci, které látkou naočkovali.

Jak moc bude tato vakcína fungovat, by se mělo ukázat již brzy. Pokud budou výsledky dobré, čeká na vědce ještě další úkol. A to přesvědčit veřejnost o její bezpečnosti a potřebě. V Česku je podle průzkumu National Pandemic Alarm z přelomu října a listopadu stále více lidí, kteří by se očkovat nenechali. Neuvažuje o tom 46 procent lidí, naopak očkovat by se nechalo 36 procent lidí. Zhruba pětina Čechů se ještě nerozhodla.

"Já bych se nechal očkovat hned bez jakéhokoliv váhání," říká Velička. Nedůvěru vůči vakcínám obecně připisuje také dezinformacím, které se okolo nich objevují. Například kolem první dobrovolnice oxfordského výzkumu se šířila informace, že po podání vakcíny zemřela. Aby došlo k vyvrácení této lži, musela žena natočit video, ve kterém vysvětlila, že je živá a zdravá. 

Jestli se skutečně bude nakonec po celém světě podávat tato vakcína, ještě není jasné. Velička jí však už nyní může děkovat za mnohé. Když nastupoval do nové práce, patrně neočekával, že se bude setkávat s členy královské rodiny či jednat s vysokými představiteli vlády a bezpečnostních složek.

"To jsem opravdu nečekal. Je to zkušenost, kterou člověk jen tak nezíská. I když je to velice náročné - nebylo třeba výjimkou, že jsem byl v práci 18 hodin denně sedm dní v týdnu, což se tedy občas stává i dnes -, tak bych neměnil," říká Velička. A pokud bude vakcína úspěšná, bude na ní mít určitý podíl i české jméno.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy