Helsinky, Stockholm - V žádném jiném koutě Evropy není přístup k jaderné energetice tak odlišný jako ve Skandinávii a nordických zemích.
Zatímco vláda ve Stockholmu se po loňské jaderné havárii v japonské Fukušimě rozhodla nemodernizovat atomové elektrárny, Finsko se vydalo právě opačným směrem. Do roku 2020 chce v sedmi reaktorech dosáhnout instalovaného výkonu osmi tisíc megawattů a krýt s jejich pomocí polovinu své spotřeby.
Na cenách energie se tento rozdíl přitom nijak zvlášť neprojevuje. Podle pátečních čísel Eurostatu má Finsko vůbec nejlevnější elektřinu v EU, Švédsko je na sedmém místě.
Finové tak platí za sto kilowatů 13,7 eura, o 5,6 eura méně, než je průměr eurozóny. Švédové 14,5 eura, o šestnáct centů více než (v přepočtu na evropskou měnu) Češi.
Země tisíců jezer začala vyrábět elektrickou energii z jádra v roce 1977 v Loviise na jihu země. Dnes má čtyři reaktory, s jejichž pomocí kryje třicet procent spotřeby. Do osmi let by to měla být polovina celkového množství.
Na ostrově Olkiluoto na jihozápadě Finska buduje francouzský koncern Areva, který se zajímá také o dostavbu Temelína, třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny. Podobně jako nové bloky v Loviise budou vybaveny Evropským tlakovodním reaktorem EPR.
Finsko se tak stane nezávislým na dovozu elektřiny z Ruska, které kryje jedenáct procent místní spotřeby.
"Chceme snížit naše emise CO2," zdůrazňuje vládní expert pro jadernou energetiku Jorma Aurela. "Budeme tak moci zavřít staré elektrárny na uhlí. Ty u nás zajišťují pětinu spotřeby."
Zcela nová atomová elektrárna vznikne u Hainikivi na severu země.
Švédsko: největší na světě
Zcela opačným směrem se vydalo Švédsko, země, která má v rámci Evropské unie zdaleka nejvyšší podíl lesů na obyvatele. Této skutečnosti využívá při výrobě elektřiny z biomasy.
Z té dnes generuje 32 procent své veškeré spotřeby energie. Biomasa, zejména odpad z těžby dřeva, ale není používána jen k výrobě elektřiny. Pouze osm procent švédských domácností kupříkladu používá kamna na olej a naopak topí v prvé řadě dřevěnými peletami.
"Do roku 2020 bychom chtěli být kompletně nezávislí na ropě," řekla v nedávném rozhovoru pro deník The Guardian exministryně pro udržitelný rozvoj a někdejší předsedkyně sociálně demokratické strany Mona Sahlinová.
Drastické snížení emisí si ale dala za cíl i současná vláda pravého středu, vedená premiérem Frederikem Reinfeldtem. Ta plánuje, že do osmi let bude Švédsko vyrábět z obnovitelných zdrojů polovinu své elektřiny.
Poblíž ostrova Smögen severně od Göteborgu se navíc rozhodla postavit elektrárnu využívající energie mořských vln. Na pět stovek generátorů, na než se přenáší pohyb plováků vznášejících se na hladině, bude mít celkovou kapacitu deseti megawattů. Dokončena má být v roce 2015. Bude největším zařízením svého druhu na světě.
Západní soused Švédska, Norsko, se postavilo k využívání jaderné energie zcela záporně. Má sice čtyři malé výzkumné reaktory, stavět atomové elektrárny ale odmítlo.
Namísto toho se zcela spoléhá na obnovitelné zdroje, konkrétně na vodu. Vodní elektrárny, především přečerpávací, kryjí 96 procent tamní spotřeby.
Větrná energie má zelenou také v Dánsku, kde dnes zajišťuje pětinu vyrobené elektřiny. V roce 2020 má podle plánů dánské vlády stoupnout podíl větru v energetickém mixu na padesát procent.
