Kabinet Róberta Fica ještě nepředstoupil před Národní radu s programovým prohlášením, už ale připravuje první změny zákonů, které by měly zrušit část z ekonomických reforem předchozí pravicové vlády.
Ministerstvo zdravotnictví pod vedením nového ministra Ivana Valentoviče už předložilo do připomínkového jednání nařízení, které s úplným zrušením nebo výrazným zmírněním poplatků počítá. Slováci poslední tři roky platili například dvacet korun za návštěvu ambulance nebo padesát korun za den pobytu v nemocnici.
Infobox
V SOUVISLOSTECH:
Rozdělení parlamentu
Strana Počet křesel Smer 50 SDKÚ 31 SNS 20 SMK 20 HZDS 15 KDH 14Smer plní předvolební sliby
Kromě úplného zrušení plateb za pobyt v nemocnici a návštěvu lékaře se z dvaceti na pět korun má snížit poplatek za recept.
V platnosti ale mají zůstat platby za pobyt v lázních (150 až 200 korun), za příjezd pohotovosti (60 korun), a také poplatek dvě koruny za kilometr při dopravě sanitkou. "Chceme snížit finanční zátěž pacientů," uvedl Valentovič. Ficův Smer měl rušení poplatků jako jedno ze svých hlavních předvolebních témat.
Poplatky byly zavedeny ve slovenském zdravotnictví jako jeden z prvních reformních kroků před třemi roky. Hlavním důvodem pro jejich zavedení bylo kromě zvýšení příjmů nemocnic a lékařů také upozornění pro obyvatele na to, že zdravotnictví není zadarmo.
Zrušení poplatků, které bude v podobě vládního nařízení mnohem jednodušší, než kdyby vláda navrhla změnu zákona, už ale rozdělil slovenské zdravotníky.
Kdo to nahradí?
Lékaři z Unie specialistů, Asociace soukromým lékařů i z některých menších nemocnic už vládu požádali, aby rozhodla o zrušení plateb pacientů až poté, co bude jasné, jak bude výpadek v příjmech nemocnic a lékařů ve výši asi dvou a půl miliardy korun nahrazen.
"Poplatky pomáhaly pokrýt náklady na nájmy, platby energií," uvedl Ladislav Pásztor z Asociace soukromých lékařů.
Ministerstvo, které naopak v rušení poplatků podpořila Slovenská lékařská komora, už má podle své mluvčí Silvie Balázsikové připraven plán na kompenzace, nechce jej ale zveřejnit před tím, než vláda představí svůj program.
Ve zdravotnictví už nová vláda ohlásila také to, že nechce, aby se z nemocnic staly akciové společnosti, zatím ale neupřesnila, jaký statut zdravotnických zařízení bude prosazovat.
Právě vládní program, který chce Fico představit poslancům 1. srpna, ukáže, jaké další reformy pravicové vlády oceňované především v ekonomické oblasti přežijí nástup levicově nacionalistické vládní koalice Smeru, Slovenské národní strany a Hnutí za demokratické Slovensko.
Jak to bude s reformami
Nová vládní koalice totiž zatím vysílá rozporuplné signály. Její představitelé na jedné straně mluví o zachování rovné devatenáctiprocentní daně, na straně druhé ale také o vyšším zdaňování monopolů nebo bohatých lidí. Předseda vlády Fico také několikrát potvrdil, že chce nižší sazbu DPH na potraviny.
Jasno není ani v tom, v jakém rozsahu nová vláda zachová důchodovou reformu, která lidem umožnila spoření do soukromých důchodových fondů. Podle některých návrhů expertů Smeru by mělo více peněz zůstávat státní Sociální pojišťovně a méně fondům.
Do důchodového spoření v soukromých fondech se na Slovensku zapojilo téměř jeden a půl milionu lidí a podle posledního průzkumu agentury MVK lidé už žádnou změnu nechtějí, systém spoření do fondů jim vyhovuje.
Nová vláda už také avizovala, že chce výrazně zvýšit rodičovský příspěvek, a to až na více než patnáct tisíc korun, valorizovat se má také minimální mzda. Měnit by se měl rovněž velmi liberální zákoník práce oceňovaný zahraničními investory.
Fico zároveň potvrdil, že vláda chce šetřit a dodržet všechna pravidla pro přijetí eura v roce 2009.
Fico se dnes také dočkal za to, že vzal do vlády nacionalistickou SNS další kritiky také od evropských socialistů. "Sociální demokraté nemohou přijmout rasovou nebo etnickou zášť - v tomto případě ostře projevovanou zášť vůči maďarské menšině a Romům," uvádí se v článku předsedy Evropské socialistické strany (ESS) Poula Nyrupa Rasmussena, který dnes otiskl bruselský týdeník European Voice.
