Favority na Nobelovu cenu za mír jsou lékař, papež i Clinton

ČTK ČTK
8. 9. 2014 20:15
Hlavním kandidátem na Nobelovu cenu za mír je podle sázkařů lékař Mukwege, šanci mají i papež František nebo Bill Clinton.
Foto: Reuters

Londýn – Letošními favority na zisk Nobelovy ceny za mír jsou konžský lékař Denis Mukwege, americký propagátor nenásilného odporu Gene Sharp, mladá Pákistánka Malala Júsufzaiová nebo papež František. Vyplývá to z kurzů evropských sázkových kanceláří, podle nichž mají šanci na zisk prestižního ocenění i bývalý německý kancléř Helmut Kohl, bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden či americký exprezident Bill Clinton.

Jméno čerstvého laureáta Nobelovy ceny za mír bude oznámeno v norském Oslu 10. října a okruh možných favoritů je jako v předchozích letech velmi široký.

Podle britské sázkové kanceláře Paddy Power si nyní s kurzem 4:1 stojí nejlépe lékař Mukwege, který na východě Konga pomáhá znásilněným ženám. Vysoké šance sázkaři dávají i Sharpovi s kurzem 8:1 a pákistánské bojovnici za právo žen na vzdělání Júsufzaiové.

Tipy na vítěze málokdy vycházejí

Paddy Power dal dohromady rovněž okruh velmi nepravděpodobných kandidátů, mezi něž s kurzem 100:1 patří irský frontman kapely U2 Bono nebo s kurzem 66:1 komunitní síť Facebook.

Německé sázkové kanceláře podle evangelického církevního serveru evangelisch.de kromě již zmiňovaných jmen dávají vysoké šance i papeži Františkovi a také Edwardu Snowdenovi, po jehož odhalení se média začala důkladně zabývat praktikami amerických tajných služeb.

Tipy na laureáta Nobelovy ceny za mír v minulosti vyšly jen málokdy. Například loni Nobelův výbor překvapil svět oceněním mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Rok předtím byla stejně překvapivou zprávou cena pro Evropskou unii a v roce 2009 málokdo čekal udělení ceny Baracku Obamovi jen krátce po jeho nástupu do úřadu amerického prezidenta.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy