Nositele Nobelovy ceny míru vedla StB jako spolupracovníka

ČTK ČTK
20. 5. 2014 10:55
Horta měl komunistickému režimu v tehdejší ČSSR dodávat informace proti USA. Někdejší prezident Východního Timoru však prý nabídku spolupráce odmítl.
José Ramos Horta
José Ramos Horta | Foto: Reuters

Praha - Držitel Nobelovy ceny míru a někdejší prezident Východního Timoru José Ramos Horta byl evidován jako spolupracovník československé komunistické rozvědky.

Státní bezpečnost (StB) ho vedla jako agenta pod krycím jménem Malvaz, komunistickému režimu v tehdejší ČSSR dodával informace proti USA. Horta však takové obvinění popírá a tvrdí, že nabídku spolupráce odmítl. Kauzu v úterý otevřely servery iDnes a Echo24.

První setkání tajné služby s Hortou se uskutečnilo v listopadu 1977 v New Yorku. Spolupráci s ním navázal tajemník československé mise při OSN a pracovník československé rozvědky Jan Šturma, pravým jménem Jan Fila.

Tehdy devětadvacetiletý Horta byl v OSN jako vyslanec hnutí Fretilin, což bylo Národně osvobozenecké hnutí Východního Timoru. O schůzkách Fily a Horty byl od června 1978 veden spis, který má přes 1400 stran.

Hortova ochota stýkat se s československým diplomatem měla politické pozadí, píše iDnes. Hnutí Fretilin bylo podporováno z Číny a on chtěl spíše podporu tehdejšího SSSR. Cestu k němu chtěl najít přes jeho satelity. V listopadu 1979 se pak StB pokusila Hortu oficiálně získat ke spolupráci, s čímž údajně souhlasil, ale žádný dokument nepodepsal.

Podle historika Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu není vůbec jasné, zda Horta byl aktivním spolupracovníkem. O jednoznačnou vědomou spolupráci podle něj nešlo.

Z archivního spisu například vyplývá, že Horta předal Filovi na schůzce v srpnu 1980 dva materiály týkající se přímo Československa. Šlo o zprávy mezinárodní organizace právníků o situaci v ČSSR. Byly vytvořeny v režimu důvěrné pro NATO a výbor pro lidská práva.

Kontakty s Hortou se narušily koncem roku 1981 po odjezdu Fily z USA, na styky měl navázat nový rozvědčík Miloslav Plášek s krycím jménem Opavský. Definitivně spolupráce skončila v roce 1987, kdy byl svazek Malvaz archivován.

Šestkrát peníze, dvakrát dárek

Podle dokumentů se mezi Hortou a českým zpravodajcem uskutečnilo celkem 83 schůzek. Šestkrát dostal Horta peníze v hotovosti a dvakrát věcný dar. Horta ale tvrdí, že to není pravda. "Jediné, co bylo, že když jsme se například setkávali v restauraci, tak platil pohoštění. Jednou mi dal plášť do deště, protože byla zima. To je vše. Nikdy jsem od nikoho nebral peníze," cituje Hortu iDnes.cz.

Podle serveru echo24, který čerpá z rozhovoru bývalého novináře Mladé fronty Dnes Jaroslava Kmenty, Horta potvrdil, že se s Filou vídal a vyměnili si občas nějaké politické informace. Odmítl však, že by byl agentem. O tom, že ho tak StB zanesla do svých spisů, vůbec nevěděl. Když zjistil, že od tehdejšího Československa žádnou pomoc pro osvobozenecké hnutí nedostane, odmítal se s důstojníky nadále scházet, dodává Echo24.

Horta se narodil v roce 1949 v tehdy portugalském Timoru. Aktivně se podílel na politickém vývoji ve Východním Timoru. V roce 1996 obdržel Nobelovu cenu za mír a v květnu 2007 se stal prezidentem Východního Timoru. V březnu 2012 se ucházel o druhý prezidentský mandát, v prvním kole voleb ale vypadl.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů vyhráli v Nižním Novgorodu

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů zvládli zápas o druhé místo v tabulce skupiny C a v Nižním Novgorodu vyhráli 82:73. Středočeský celek zvítězil počtvrté z dosavadních pěti kol, jeho jedinou ztrátou je porážka s úřadujícími vicemistry z Tenerife.

Nymburk i domácí vstoupili do zápasu se shodnou bilancí tři výhry a jedna porážka, kterou oběma dnešním soupeřům připravilo Tenerife. Středočeši s vítězem Ligy mistrů z roku 2017 v minulém kole prohráli 68:78, Nižnij Novgorod španělskému celku podlehl 67:81.

před 54 minutami

Rusko vyplatilo členkám Pussy Riot odškodnění za nezákonné věznění

Rusko vyplatilo třem členkám známé punkové skupiny Pussy Riot částku 37 tisíc eur (950 tisíc korun), o které loni v prosinci rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Novinářům to v Moskvě oznámil člen skupiny Pjotr Verzilov. Ruské soudy podle ESLP porušily práva odsouzených a evropské úmluvy při verdiktu o skandálním koncertu v moskevském chrámu v roce 2012.

Pět členek Pussy Riot tehdy uspořádalo v moskevském chrámu Krista Spasitele punkovou modlitbu na protest proti podpoře církve Vladimiru Putinovi před prezidentskými volbami v březnu 2012. Tři účastnice moskevský soud poslal na dva roky za mříže. Jekatěrině Samucevičové později trest změnil na podmínku. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová vyšly na svobodu v březnu 2014 na amnestii v době, kdy jim do odpykání celého trestu zbývalo čtvrt roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy