Betlém - Palestinské politické skupiny nejsou známy příliš velkou organizovaností. Poslední všeobecná konference Fatahu, se kterým o budoucím palestinském státu jednají USA, EU i blízkovýchodní Kvartet, se konala v roce 1989.
Tedy ještě v době, kdy ho vedl Jásir Arafat a před dohodami z Osla, kterými Fatah začal dlouhá a bolestná oficiální jednání s Izraelem. Další kongres začal v Betlémě teprve toto úterý.
Jde o první kongres Fatahu na palestinské území a účastní se ho na 2000 delegátů, ne však všichni, kteří by mohli nebo - podle některých - měli. Samotná konference tak ukazuje přetrvávající hlubokou krizi v hnutí, které bylo kdysi hlavním motorem ozbrojeného boje s Izraelem, ale v posledních letech jen obtížně hledá svou identitu a cestu k voličům.
Rozdělený Fatah
Místo konání konference kritizovali členové Fatahu pobývající v exilu, někteří se jí kvůli svým napjatým vztahům s Izraelem nechtějí nebo nemohou zúčastnit.
Stovkám z nich však Izrael, který hodlá posílit pozici Fatahu vůči Hamásu, povolení přijet vydal. Participovat může i sedm vůdců teroristické organizace Brigády mučedníků od Al-Aksá.
Fatah:
- Založen roku 1965 Jásirem Arafatem.
- Nabývá na politické síle po šestidenní válce v roce 1967, která ukázala, že arabské vlády vojensky nezajistí zrušení Izraele.
- 1970: Fatah je násilně vyhnán z Jordánska, kde ohrožoval moc krále. Arafat se přesunuje do Libanonu.
- 1974: Organizace pro osvobození Palestiny, kde je Fatah nejsilnější frakcí, získává status pozorovatele u OSN.
- V Po izraelské invazi do Libanonu v roce 1982 odchází Arafat do Tunisu, brzy se do Libanonu vrací, ale pak je ho nucen opět opustit.
- 1993: jsou podepsány mírové dohody z Osla a většina předáků Fatahu se vrací do Palestiny. Fatah začíná oficiálně jednat s Izraelem.
- 2004: Jásir Arafat umírá, prezidentem se následně stává Mahmúd Abbás.
- 2006: Fatah v lednu prohrává v parlamentních volbách s Hamásem, v červnu následujícího roku zabírá Hamás Gazu.
Nejhlasitější odmítavý hlas patřil generálnímu tajemníkovi organizace Farúku Kaddúmímu, který stále zůstává v bývalé tuniské centrále a odmítá jednat s Izraelem. Úroveň jeho vzájemných vztahů s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem demonstrovalo nedávné Kaddúmího obvinění, že Abbás společně s Izraelem plánoval Arafatovu vraždu.
Nepřijede ani 400 delegátů z Gazy, kterým účast zakázalo hlavní konkurenční hnutí Hamás, ovládající Gazu. Že se obě skupiny po mnohaměsíčních jednáních o společné vládě nedokážou dohodnout ani na tomto, ukazuje, že vznik vlády národní jednoty se pohybuje v rovině čistě teoretické.
Místo kongresu, který by mnohohlavého draka Fatahu sjednotil, tak Palestinci světu vysílají další poselství o tom, že mluvit jedním hlasem nedokážou.
Nástup mladých
Konference přesto může Fatah posílit, ale pouze v tom případě, že staří vůdcové Abbásovy a Arafatovy generace postoupí část moci mladším, kteří se už roky dožaduje většího podílu na moci.
Kongres má během třídenního setkání zvolit nový ústřední řídící výbory organizace a Kaddúmí, který převzal svou funkci automaticky po Arafatově smrti, tak bude definitivně odstaven.
Rozhodnutí kongres uspořádat - připravoval se čtyři roky - rovněž demonstruje Abbásovu vůli pohnout s věcmi alespoň částečně kupředu. Podle stanov Fatahu má být konán každých pět let, ale Arafat jej pod různými záminkami vždy odkládal. Obával se oslabení své pozice.
Vedle zvolení nového vedení má konference konající se v Betlémě nedaleko chrámu Narození Páně také definovat budoucí politický postoj sekulární organizace a vymezit ji tak proti islamistickému Hamásu.
Možnost ozbrojeného boje zůstává
V předvečer začátku kongresu Abbás zopakoval, že Fatah podporuje řešení izraelsko-palestinského konfliktu na bázi dvou států. Abbás se však zdráhá mírová jednání s Izraelci obnovit, dokud Izrael nezastaví rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu. To ale vláda premiéra Benjamina Netanjahua odmítá.
Návrh politického programu Fatahu pro příští léta si tak podle agentury Reuters ponechává v záloze možnost ozbrojeného boje a jednostranného vyhlášení státu, pokud jednání s Izraelem nikam nepovedou.
Mluví také o aktech „občanské neposlušnosti" proti rozšiřování osad a izraelské bezpečnostní bariéry, která ukrajuje z území, na kterém má stát vzniknout.
Izraelcům se rovněž nelíbí to, že Fatah odmítá na kongresu revidovat svou zakládající chartu volající po ozbrojeném boji „dokud nebude sionistická entita vymazána a Palestina osvobozena."
Podle pozorovatelů by však takový krok ještě před nějakým významným posunem ohledně palestinského státu nahrával konkurentům z Hamásu.
