Falklandská ropa láká. Argentina si stěžuje u OSN

Radim Klekner Radim Klekner
8. 2. 2012 16:15
V okolí Falklandských ostrovů se může nalézat až osm miliard barelů ropy
Ropná plošina Ocean Guardian u falklandských břehů
Ropná plošina Ocean Guardian u falklandských břehů | Foto: Reuters

Buenos Aires - Velká Británie a Argentina oživily staletý spor o Falklandské ostrovy, o něž obě země svedly v roce 1982 válku. Během desetitýdenního konfliktu tehdy zahynula téměř tisícovka vojáků.

U Malvín, jak souostroví kdysi nazvali Francouzi, aby tento název posléze přejali Španělé, se totiž v roce 2010 našla ropa. A to nezanedbatelné množství. Jak ukázaly první průzkumné vrty, mohlo by se jí v moři v bezprostředním okolí ostrovů nalézat přes osm miliard barelů.

Pokud by se tento odhad potvrdil, ropné zásoby Velké Británie by rázem vzrostly na trojnásobek.

Jelikož se letos v moři u Falkland chystají provádět vrty na ropu hned dvě britské společnosti, rozhodl se Londýn nic neponechat náhodě a vyslal k souostroví jeden ze svých nejmodernějších torpédoborců Dauntless.

Foto: Aktuálně.cz

Britové chtějí navíc posílit i vlastní posádku na ostrovech. Šest týdnů má na Falklandách, vzdálených od argentinského pobřeží 500 kilometrů, strávit jako pilot průzkumné a záchranné helikoptéry i v pořadí druhý z nástupců britského trůnu, princ William.

Argentina, která se svého nároku na Malvíny nikdy nevzdala, začala okamžitě bít na poplach a prezidentka Christina Fernández de Kirchner oznámila, že její země podá oficiální stížnost u Rady bezpečnosti OSN.

"(Britové) opětovně militarizují jižní Atlantik," citovala Fernándezovou agentura Reuters. "Jinak totiž nelze komentovat fakt, že do oblasti posílají ultramoderní torpédoborec a také nástupce trůnu. Toho bychom raději viděli v civilním obleku."

Přízrak prohrané války

Na rozhodnutí vojenské junty obsadit 2. dubna 1982 ostrovy se Argentinci dívají jako na zásadní chybu. Malvíny, které v roce 1600 objevil nizozemský mořeplavec Sebald de Weert, ale pokládají za součást svého území.

V roce 1767 totiž osadnickou kolonii, kterou na východnějším z obou hlavních ostrovů o tři roky dříve založil francouzský admirál Louis Antoine de Bougainville, získalo pod svou svrchovanost Španělsko. Britové vybudovali vlastní osadu na západním ostrově v roce 1766. O čtyři roky později Španělé tamní Port Egmont přepadli a britské kolonisty z ostrova vypudili.

Z Malvín se stáhli v roce 1806. O deset let později vznikly u ústí Ria del Plata Spojené laplatské provincie, z nichž o rok později povstala nezávislá Argentina. 

Britové ovšem souostroví dobyli zpět v roce 1833.

Tři desetiletí stará, prohraná válka o Falklandy, při níž zahynulo 650 argentinských a 255 britských vojáků, zůstala pro vládu v Buenos Aires traumatem až do dnešních dnů, i když juntu dávno vystřídali u moci civilisté.

Dejme míru šanci

Argentina není schopna dobýt ostrovy zpět a ani to nemá v úmyslu. Ani její stížnost v Radě bezpečnosti zřejmě neuspěje, protože hlavní spojenec Británie, Spojené státy, budou jakoukoli rezoluci proti Londýnu vetovat.

Příjmy z případné těžby ropy by se však zemi mohly hodit. Argentina odhaduje své zásoby suroviny na tři miliardy barelů. Nejvíce jí leží právě v Patagonii, kde Fernandezová před lety zahájila svou politickou kariéru.

Vzhledem k tomu, že cena ropy bude v budoucnosti už jen narůstat, chytají se jednotlivé země každé možnosti, jak své zásoby navýšit.

Ropu hledal v 90. letech u Falkland i britsko-nizozemský koncern Shell, když ale cena suroviny v roce 1998 klesla pod deset dolarů za barel, vrtný průzkum opustil.

Teď stojí jeden barel na amerických trzích téměř sto dolarů, směsná ropa Brent, s níž se obchoduje v Evropě, dokonce 116 dolarů.


Na britského premiéra Davida Camerona se proto Fernandezová obrátila s lennonskou výzvou "Dejme míru šanci". Dobře ale ví, že ji nikdo nevyslyší.

"Lid Falklandských ostrovů se cítí být Brity," odpovědělo argentinské prezidentce britské ministerstvo zahraničí. "Je jen na jeho svobodném rozhodnutí, jakou si vybere budoucnost. O otázce suverenity souostroví se nebude vyjednávat, pokud si to samo nebude přát tamní obyvatelstvo."

Britský kontingent vítaly tři tisícovky ostrovanů v roce 1982 jako osvoboditele.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Šéf německého fotbalu Keller kvůli výrokům s nacistickým podtextem rezignoval

Prezident Německého fotbalového svazu (DFB) Fritz Keller dnes podle očekávání rezignoval na svou funkci. Čtyřiašedesátiletý funkcionář tak učinil kvůli skandálu, kdy svého viceprezidenta Rainera Kocha přirovnal v dubnu k nacistickému soudci Rolandu Freislerovi. Ten za vlády Adolfa Hitlera poslal mnoho odpůrců režimu na smrt. Koch a druhý místopředseda Peter Peters by měli vedení svazu dočasně převzít do příštího roku, než bude zvoleno nové vedení.

Keller vedl svaz jako 13. prezident a úřad zastával jen 598 dní. Jeho působení bylo od začátku poznamenáno pokračujícím bojem o moc v rozděleném vedení. Kvůli pozdějším výrokům na Kochovu adresu se pak i on sám ocitl pod palbou kritiky.

Z tohoto důvodu se stal též prvním prezidentem DFB, který stanul před disciplinární komisí své asociace. Její verdikt se očekává v dalších dnech. Vedle Kellera by měl svaz opustit i jeho rival a generální tajemník Friedrich Curtius, jemuž má být ukončena smlouva. Pokladník Stephan Osnabrügge chce zůstat ve funkci pouze do dalších voleb.

Německý fotbalový svaz je s více než 7 miliony registrovaných členů největší federací jednoho sportu na světě. Od aféry s přidělením mistrovství světa 2006 se DFB nachází v krizovém módu. Předchozí dva šéfové Wolfgang Niersbach a Reinhard Grindel museli svou pozici předčasně opustit a od Kellera se očekávalo, že situaci zklidní. Místo toho však před vypršením mandátu ve funkci skončil i on.

před 32 minutami

Seemanová postoupila na kraulařské padesátce v českém rekordu do semifinále ME

Barbora Seemanová překonala v rozplavbách na mistrovství Evropy v Budapešti na kraulařské padesátce vlastní český rekord a časem 24,93 postoupila do večerního semifinále. Blízko semifinále byl také Jan Čejka, jenž zůstal na 50 m znak první pod čarou.

Jednadvacetiletá olympionička Seemanová na nejkratší trati vylepšila rekordní čas 25,06, který zaplavala při triumfu na juniorském ME v Netanje v červenci 2017. V rozplavbách byla dvanáctá, v redukovaném pořadí bez třetí nizozemské zástupkyně jde dál jako jedenáctá. Druhá česká reprezentantka, předchozí rekordmanka Anna Kolářová, zaplavala 26. čas.

Těsně uniklo semifinále dvacetiletému znakaři Janu Čejkovi ve sprintu na 50 metrů. Předloňský juniorský mistr Evropy na této trati zaplaval v rozplavbách čas 25,29, kterým společně s dvěma soupeři zaostal o setinu sekundy za dvěma závodníky na patnácté příčce. Tomáš Franta obsadil 21. místo.

Ostatní čeští reprezentanti měli v úvodní den bazénových disciplín v Budapešti k postupu už dál. Barbora Janíčková zaplavala na 100 m motýlek pětadvacátý čas, trio Ondřej Gemov, olympionik Jan Micka a Jakub Štemberk skončilo na 400 m volný způsob ve čtvrté desítce, Matěj Zábojník a Filip Chrápavý byli na prsařské stovce 41. a 42.

Další zprávy