reklama
 
 

Ratko Mladič obléhal Sarajevo a zmasakroval Srebrenici

26. 5. 2011 14:02
Bosenskosrbský generál utíkal před svojí válečnou minulostí 16 let

Bělehrad - Hlavní strůjci válek v Chorvatsku a Bosně v letech 1991 až 1995 jsou buď mrtví, nebo zatčení. Poté, co speciální oddíl srbské policie ve čtvrtek dopadl bývalého velitele ozbrojených sil bosenských Srbů Ratka Mladiče.

Skoro dvacet let poté, co boje v bývalé Jugoslávii začaly v červnu 1991 na území Chorvatska. 

Ratko Mladič řídil jako velitel bosenskosrbské armády největší masakr v Evropě od druhé světové války. Během války v Bosně v devadesátých letech byl spolu s Radovanem Karadžičem symbolem etnických čistek páchaných na nesrbském obyvatelstvu.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nizozemském Haagu jej stíhá kvůli obviněním z genocidy a dalších zločinů proti lidskosti.

Mladič se narodil v bosenské vsi Božinovič v roce 1942. V Titově Jugoslávii se stal armádním důstojníkem z povolání. V roce 1991, kdy se Jugoslávie začala rozpadat, vedl armádu proti chorvatským jednotkám u dnes chorvatského města Knin. V květnu 1992 bosenskosrbský parlament rozhodl o vytvoření bosenskosrbské armády. Mladič se stal jejím velitelem.

Je považován za jednoho z iniciátorů ostřelování Sarajeva.

"To Mladič tři roky udržoval obležení Sarajeva, města, kde měl dům a kde dříve žila jeho matka a jeho přátelé, města, které dobře znal. Než se musel se svými vojáky stáhnout, přišlo v Sarajevu o život dvanáct tisíc lidí," píše ve své knize s názvem Ani mouše by neublížili původem chorvatská spisovatelka a novinářka Slavenka Drakuličová.

V roce 1995 vedl Mladič svou armádu v útoku na muslimskou enklávu Srebrenica, kterou tehdy OSN ustanovila za takzvanou "bezpečnou zónu". V té době hledalo úkryt v enklávě asi 40 tisíc muslimů.  Vojenská akce Mladičových jednotek skončila vyvražděním asi 8 tisíc bosenských mužů a je považována za nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války. 

Srbské jednotky nejdříve Srebrenici několik dní ostřelovaly. Poté Mladičova armáda vstoupila do města, oddělila muže od žen a nejméně 7500 muslimů ve věku 12 až 77 let během následujících pěti dní zabila.

Krátce po válce byl Mladič obviněn z válečných zločinů.

"Byl brutální a nadutý, přesvědčený o vlastní vojenské genialitě, k nikomu nechoval úctu: ani k zástupcům mezinárodního společenství, ani k velitelům zahraničních jednotek, ani k tisku. Zdrojem jeho nadutosti byla jak jeho povaha, tak i situace; nežil ani tak ve skutečném světě jako ve světě mytologickém. I při veřejných projevech byl s to smíchat v jediné větě minulost s přítomností," píše ve své knize Slavenka Drakuličová.

Po konci války se však Mladič těšil přízni bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a nerušeně žil v Bělehradě: navštěvoval přátele i luxusní restaurace a ve volném čase hrál fotbal.

Poté se Srbsko dostalo pod silný mezinárodní tlak, aby lépe spolupracovalo s haagským tribunálem. V roce 2001, kdy byl zadržen Miloševič, Mladič zmizel. 

Zprávy o jeho úkrytu se rozcházely - někdo tvrdil, že přebývá v jednom z válečných bunkrů v srbských horách, další, že je v Černé Hoře. A některé indicie naznačovaly, že stále žije v Bělehradě.

O možném zatčení Mladiče se v minulosti mnohokrát spekulovalo a tyto spekulace zesílily poté, co se v roce 2008 dostala k moci prozápadní vláda, která usiluje o vstup Srbska do EU.

Brusel si zatčení Mladiče a Karadžiče stanovil jako jednu z hlavních podmínek pro vstup této balkánské země do Evropské unie.

Stále ale má v Srbsku  své přívržence, stejně jako bývalý bosenskosrbský prezident Radovan Karadžič. Nápisy, které je oslavují, je stále možné spatřit v bělehradských ulicích.

Karadžič byl zatčen v červenci 2008 a stojí před Mezinárodním tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii v Haagu. Někdejší srbský prezident Slobodan Miloševič ve vazbě v Haagu v roce 2006 zemřel.

Po smrti jsou už i chorvatský prezident z devadesátých let Franjo Tudjman a první prezident Bosny Alija Izetbegovič.

Před soudem v Haagu stanuli kromě jiných také vůdce srbských radikálních nacionalistů Vojislav Šešelj nebo velitel chorvatských jednotek Ante Gotovina.

 

autor: Zahraničí | 26. 5. 2011 14:02

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama