Londýn - Téměř třicet let od ukončení války o Falklandy roste mezi Argentinou a Velkou Británií napětí.

Argentinci už několik týdnů naléhají na Londýn, aby dal souostroví svobodu. Ten pro změnu argumentuje tím, že by se měli obyvatelé Falkland rozhodnout sami.

Dosud byli hlavními aktéry ostré diplomatické přestřelky především britský premiér David Cameron a argentinská prezidentka Cristina Fernandezová de Kirchnerová.

Teď se ale veškerá pozornost upírá směrem k britskému princi Williamovi, který působí u královského letectva jako pilot pátrací a záchranné helikoptéry a na Falklandy si odplul odsloužit šestitýdenní zámořskou štaci.

Argentinské ministerstvo zahraničí v reakci na vyslání Williama na sporné území vyjádřilo politování nad tím, že "dědic koruny přijíždí v uniformě dobyvatele a nikoliv s moudrostí státníka, jenž by pracoval ve službách míru a dialogu mezi národy."

Později z Buenos Aires přišla zpráva, že se Argentina nenechá vysláním Williama na Malvíny (jak Argentinci souostroví nazývají) vyprovokovat ke "zmilitarizování sporu". Velká Británie kontroluje Falklandské ostrovy, ležící asi 500 kilometrů od argentinského pobřeží, od roku 1833.

Argentinská vládní vojenská junta se v dubnu roku 1982 pokusila poté, co vláda Margaret Thatcherové v rámci úsporných opatření omezila britskou vojenskou přítomnost na Falklandách, ostrovů zmocnit silou.

Následnou dva měsíce dlouhou válku, při níž padlo 255 Britů a 650 Argentinců, vyhrála Británie. Od té doby jsou vztahy mezi oběma zeměmi napjaté.

V posledních letech napětí ještě vzrostlo kvůli rybnému bohatství a možným zásobám ropy v okolí Falkland. Hrozba další války o souostroví obývané 3 tisíci obyvatel je však podle analytiků minimální.