Na balkon syrského velvyslanectví v Moskvě vchází skupinka mužů a vyvěšuje prapor, který dosud používaly opoziční skupiny. Úřad má fungovat stejně jako dosud, ale pod novou vlajkou. Média to označují jako symbolický akt, který potvrzuje pád prezidenta Bašára Asada, kterému již Kreml poskytl azyl. Signalizuje to rovněž ruský ústup z pozice vůdčí síly v Sýrii.
⚡️The Syrian revolution flag was raised at the Syrian embassy in the Russian capital, Moscow. pic.twitter.com/HYn0v0RoHl
— Warfare Analysis (@warfareanalysis) December 9, 2024
Rusko přitom pod vedením prezidenta Vladimira Putina dlouhé roky patřilo společně s Íránem k nejpevnějším spojencům Asadova režimu a nebálo se v roce 2015 intenzivně zakročit, aby syrský vůdce při velké vzbouřenecké vlně zůstal u moci. "Byla to první skutečná ukázka (ruských) leteckých sil. Předvedlo to schopnost Ruska vstoupit na cizí území a sloužit tam jako alternativní velmoc (k Západu)," řekla pro americký deník The Washington Post Nicole Grajewská z washingtonského výzkumného institutu Carnegie Endowment for International Peace.
Nyní však Rusko podniklo pouze omezené letecké údery a v dobytí Damašku a dalších území rebelům nezabránilo. Dle analytiků je samo vyčerpané invazí na Ukrajinu a navrch už v Sýrii ani nemělo tolik svých mužů.
"Putinovo vojenské dobrodružství v Sýrii fungovalo tak, že demonstrovalo Rusko jako velmoc, která může přenášet svůj vliv do zahraničí. Ztráta Sýrie je pro Putina obrovská facka," uvedl pro Rádio Svobodná Evropa odborník na Blízký východ Phillip Smyth.
Závažné následky pro Rusko
Podobně to vidí i bezpečnostní expert Hamidreza Azizi z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. "Asadův pád je závažnou ranou pro ruské tvrzení, že pokud jde o udržení vojenského a politického vlivu v zahraničí, je stále globální mocností," zhodnotil. Podle něj by proto některé africké či latinsko-americké státy mohly "začít přehodnocovat své vazby a také závislost na Rusku".
Svržení Asadova režimu pak pro Rusy může mít i přímé vojensko-strategické důsledky. V syrském přístavu Tartús se nachází jediná základna ruské námořní flotily ve Středozemním moři. V nedaleké provincii má pak Moskva zase svou leteckou základnu Hmímím. Oboje Rusům umožňuje uplatňovat vliv směrem na Západ od Sýrie, například v krizí zmítané Libyi, kde mají svůj kontingent. Otázkou tedy zůstává, jaký bude mít současné dění vliv z tohoto pohledu.
Šéf obranného výboru ruské Státní dumy Andrej Kartapolov se již snažil zmírnit dohady, když v pondělí konstatoval, že ruským vojenským základnám a vojákům v Sýrii nic nehrozí a že jejich bezpečnost je plně zajištěna. Jakýkoliv útok prý vyvolá "ostrou reakci" ze strany Moskvy.
Faktem nicméně zůstává, že zmiňovaného oslabení Moskvy jsou si očividně vědomí i světoví státníci. Například polský premiér Donald Tusk na sociální síť X napsal, že sesazení Bašára Asada ukázalo, že Rusko a jeho spojenci mohou být poraženi. "Události v Sýrii přiměly svět znovu si uvědomit - nebo by si alespoň měl uvědomit -, že i ten nejkrutější režim může padnout," doplnil Tusk.
A ozval se i staronový prezident USA Donald Trump, který se úřadu ujme v lednu. "Asad je pryč. Utekl ze své země. Jeho ochránce, Rusko v čele s Putinem, nemělo zájem ho dále chránit. Zájem o Sýrii ztratili kvůli Ukrajině, ve válce, která nikdy neměla začít a mohla by pokračovat navždy. Rusko a Írán jsou právě teď v oslabeném stavu, jeden kvůli Ukrajině, druhý kvůli Izraeli. Vladimira dobře znám. Toto je jeho čas jednat. Čína může pomoci. Svět čeká!" napsal Trump na své sociální síti Truth Social se zjevnou narážkou, aby brzy začala mírová jednání vedoucí k ukončení války na Ukrajině.
Video: Syřané vnikli do prezidentského paláce v Damašku (8. 12. 2024)
