Experti: Hackeři Islámského státu dokážou paralyzovat média

Petr Jemelka Petr Jemelka
3. 6. 2015 20:30
Kybernetické útoky islamistů z celého světa už jsou tak sofistikované, že mohou vyřadit z provozu i ta největší světová média. Třeba před teroristickým útokem.
Islámský stát otevřel novou - kybernetickou - frontu.
Islámský stát otevřel novou - kybernetickou - frontu. | Foto: Thinkstock

Milpitas - Radikální organizace Islámský stát (IS) disponuje skupinami hackerů, jejichž schopnosti si nezadají s čínskými či ruskými armádními jednotkami pro kybernetickou válku.

Kybernetické útoky islamistů mohou být navíc mnohem ničivější, protože je Západ nedokáže předvídat, a tudíž se jim ani nemůže účinně bránit.

Ve své zprávě před tím varují experti z americké společnosti FireEye, která se globálními internetovými hrozbami zabývá.

Je spoustu lidí, kteří odcházejí do Sýrie a Iráku, ale je tu ještě jiný, mnohem snazší způsob, jak bojovat.

"Je spousta lidí, kteří odcházejí do Sýrie a Iráku, ale je tu ještě jiný, snazší způsob, jak bojovat. Můžete bojovat z domova, stačí mít připojení k internetu a potřebné dovednosti," shrnul pro BBC technologický šéf FireEye David Merkel.

Něco takového se hackerům ještě nikdy nepovedlo

Kybernetický chalífát, jak si hackeři pracující ve službách Islámského státu říkají, kybernetickou válku zahájil masivním útokem na francouzskou satelitní televizi TV5Monde. Podařilo se mu na několik hodin přerušit vysílání a na weby i účty TV5Monde na sociálních sítích umístil jména francouzských vojáků, kteří údajně bojují proti IS.

Odborníci na internetovou bezpečnost upozorňují, že je to podle všeho vůbec poprvé, co se hackerům podařilo přerušit televizní vysílání. Rozhodně u tak velké a vlivné televize.

Pro národní bezpečnosti západních států z toho vyplývají dvě zásadní skutečnosti, varuje FireEye; islamisté jsou schopni vyřadit z provozu hlavní zpravodajské kanály, což by mohlo mít například v době teroristického útoku katastrofální následky, a dokážou zasahovat do samotného mediálního obsahu.

Celosvětově řeší problém kybernetické bezpečnosti méně než třetina firem. Hrozba kyberútoku se přitom týká dvou společností ze tří. Odborníci se problémem zabývají v diskusním pořadu HN Face to Face.
6:55
Celosvětově řeší problém kybernetické bezpečnosti méně než třetina firem. Hrozba kyberútoku se přitom týká dvou společností ze tří. Odborníci se problémem zabývají v diskusním pořadu HN Face to Face. | Video: Karel Tinl

Útoky menšího rozsahu už hlásily i další stanice s celosvětovým dosahem. Mimo jiné CNN, BBC nebo ICT struktura britského deníku The Guardian.

To, co začalo jako prosté hackování facebookových či twitterových účtů, přerostlo v plnohodnotné a hmatatelné ohrožení. Ochránit klíčové systémy před útoky islamistů na webu je navíc velmi složité, protože se zdá, že - podobně jako islamisté na bitevním poli - nemají jasnou hierarchii a fungují spíš jako změť na sobě spíš nezávislých buněk.

Tato absence jasné struktury nicméně neznamená, že by kyberútoky nemohly být a nebudou koordinované - pro sympatizanty Islámského státu ze všech koutů světa není problém setkat se online a na společném postupu se domluvit.

 

Právě se děje

před 47 minutami

USA zakázaly dovoz psů z více než 100 zemí

Do Spojených států nebude ze 113 zemí možné dovážet psy. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Opatření, které souvisí s falšováním očkovacích průkazů, vstoupí v platnost 14. července a potrvá rok. Netýká se žádné ze zemí EU, tedy ani Česka, na seznamu jsou naopak Brazílie, Egypt, Keňa a Rusko. 

Import psů do USA v posledním roce zažil boom, jelikož poptávka po čtyřnohých domácích mazlíčcích začátkem pandemie covidu-19 vzrostla. Stovky dovezených psů ale podle CDC měly zfalšované potvrzení o očkování proti vzteklině. 

Zákaz se vztahuje na všechna plemena psů, psy poskytující emoční podporu a psy, kteří v uplynulých šesti měsících byli v některé z rizikových zemí. Výjimky se budou udělovat jen ve velmi vzácných případech a majitelé těchto psů budou muset o písemné schválení požádat CDC nejméně 30 dní před cestou do USA.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy