Expert: Kurdy necháváme na holičkách. Jde o volbu mezi špatnou a horší variantou

Jan Gazdík Jan Gazdík
14. 10. 2019 8:02
Od minulého týdne turecká armáda operuje na severu Sýrie. Krátce předtím se z tohoto území, ovládaného Kurdy, stáhli Američané. Kurdové mluví o zradě a v neděli se spojili i s vládní syrskou armádou. "Opuštění syrských Kurdů před útokem Turků je morálně špatný krok. Daleko horší by ale bylo podkopnout Turky, členy NATO," říká bezpečnostní expert Lukáš Dyčka z estonské školy Baltic Defence College.
Turecký vojenský konvoj míří k syrským hranicím.
Turecký vojenský konvoj míří k syrským hranicím. | Foto: Reuters

Američané vycvičili a dlouhodobě podporovali milice syrských Kurdů, bez nichž by byl tzv. Islámský stát jen obtížně poražen. Česko zase v době vrcholících bojů s džihádisty podporovalo dodávkami munice irácké Kurdy. Jaký je tedy Turecko alianční spojenec, když na Kurdy v Sýrii útočí?

Trochu provokativně se zeptám: byli pro nás syrští Kurdové ti správní spojenci? Nešlo v boji s islamisty jen o východisko z nouze?

Nebyli syrští Kurdové jediným aktérem, s nímž se mohli Američané proti Islámskému státu spojit? A nešlo konečně jen o účelové spojenectví výhodné pro obě strany? Pouze pro danou situaci a na daném místě - tedy kvůli porážce islamistů?

Někdy se také zapomíná, že mezi iráckými a syrskými Kurdy je velký rozdíl. Nemají mnoho společného, dost se od sebe odlišují. Není zkrátka Kurd jako Kurd. Syrští a iráčtí Kurdové nejsou zrovna přátelé.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona může útok turecké armády na syrské Kurdy vést k obnově samozvaného chalífátu, Islámského státu. Opravdu to hrozí?

To je prakticky vyloučeno. Tímto argumentem se ale teď straší. I Kurdové ho používají jako diplomatickou zbraň. Aby mohl být obnoven jakýkoliv chalífát, tak by musel mít oporu ve vojenské síle… a ta je dávno pryč. Takzvaný chalífát byl poražen a já si neumím představit, na základě jaké myšlenky či síly by ho mohli islamisté obnovit. Zanikl i étos, na němž Islámský stát vznikl.

Vojenské strategie učí, že vojáci jsou při obraně svého území mnohem motivovanější a obětavější než útočník. Platí to i v případě syrských Kurdů? Jak silným protivníkem jsou pro tureckou armádu?

Určitě jsou velmi motivovaní a mají i nemalé bojové zkušenosti. Avšak území, na které turecká armáda útočí, není původně kurdské. Žije na něm arabské obyvatelstvo a Kurdové ho dobyli někdy před čtyřmi lety, čímž propojili své kurdské enklávy v Sýrii. Turci teď útočí právě na toto území mezi dvěma kurdskými enklávami. I tohle bychom si v hodnocení turecko-kurdského konfliktu měli uvědomovat.

A jak silným protivníkem jsou pro Turky syrští Kurdové? Válčí se na rovinaté poušti bez větších terénních nerovností či překážek. V tomto prostředí se bude špatně bojovat každému. Zvláště pak nepříliš dobře vyzbrojeným Kurdům proti moderní turecké armádě.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan považuje syrské Kurdy za teroristy, kteří ohrožují jeho zemi. Opravdu jimi jsou?

Těžká otázka. Záleží na tom, odkud se na tamní situací díváte. Pro Turky to teroristé jsou, protože podporují Ankaře nepřátelské turecké Kurdy. Pro Turky je tedy rovnice zcela jasná. Pro nás naopak syrští Kurdové teroristé nejsou.

Mám z vašich odpovědí vyrozumět, že vnímáte útok Turků s pochopením?

To snad ani ne. Spíše se snažím pochopit motivy jejich akce, proč na syrské Kurdy zaútočili. Z jejich strategického pohledu dává akce smysl. Na jejich místě by k této vojenské operaci přistoupil asi každý. To zaprvé…

A zadruhé?

Syrští Kurdové samozřejmě přispěli k porážce Islamistů. Když se ale podíváte na politický systém v jejich autonomní oblasti a co je zač kurdská strana, která stojí za jejich milicemi, tak možná dospějete k názoru, že to není zrovna spojenec, s nímž chcete mít mnoho společného.

Jde o zvláštní a výrazně levicový režim, v němž panují velké třenice a boje o moc. Když pomineme naše spojenectví v boji s islamisty, tak nejde o příliš sympatický režim.

Co si myslíte o argumentu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který obhajuje stahování amerických vojáků ze Sýrie tím, že koalice rychle vznikají a zanikají?

Donald Trump má pravdu. Nic to ale nemění na morálním rozměru odcházení amerických vojáků ze Sýrie: podkopli zkrátka svého spojence - syrské Kurdy. "Vrazili jste nám dýku do zad," říkají na jejich adresu Kurdové. Může jít o malý kurdský Mnichov, který Češi dobře znají z roku 1938.

Špatná vizitka pro Západ

Pro USA, potažmo Západ, není podobný pragmatismus asi příliš dobrou vizitkou: "Vy Kurdové jste nám pomohli porazit islamisty, ale teď vás házíme přes palubu. Už vás nepotřebujeme." Nesvědčí to o nedůvěryhodnosti Západu?

Dá se to i otočit. Pomohli jsme Kurdům porazit Islámský stát. Nebyli to oni, kdo pomohl nám, ale my jsme naopak pomohli jim. S porážkou islamistů naše spojenectví končí.

Pragmaticky řečeno: Islámský stát byl mnohem větším nebezpečím pro Kurdy na Středním východě než pro nás v Americe či Evropě. Z tohoto pohledu jsme přišli my na pomoc Kurdům, nikoliv naopak.

To, že necháváme Kurdy svým způsobem na holičkách, určitě není dobře. Jde ale o volbu mezi špatnou a ještě horší variantou.

Jaké to jsou varianty?

Opuštění Kurdů je morálně špatný krok. Určitě to není dobrá vizitka. Daleko horší by ale bylo podkopnout Turky, naše spojence v NATO. Chceme je ještě více zahnat do náruče Ruska? Určitě ne. Tuhle operaci by ostatně provedli tak jako tak. Pořád to jsou naši spojenci na velmi důležitém jižním křídle NATO. Hraje se i o to, aby se Turecko udrželo na alianční orbitě. Vybíráme si tedy tu méně špatnou variantu. Jiná ani není k dispozici, jakkoliv drsně to zní. Zvláště pro syrské Kurdy.

Není to poprvé, kdy USA či západní mocnosti vyvolaly u národů třetího světa v boji za jejich osvobození od diktatur obrovské naděje, a pak je nechaly ve štychu. Jen namátkou: ještě před pádem železné opony to byl Afghánistán, svého času šlo i o irácké Kurdy, arabské jaro a Libyi. Nemůže tento pragmatismus, o němž hovoříme, vést časem k excesům, jakým byl i vznik Islámského státu, nebo dokonce k teroristickým útokům - ať už z fanatismu, či zoufalství?

Určitě tím ztrácíme část naší kredibility, důvěryhodnosti. A když říkám my, tak mám na mysli Západ, nejenom Spojené státy. Můžeme na to příště doplatit při hledání spojenců proti jiné teroristické organizaci. Může být mnohem složitější nějaké najít.

Pragmatismus ale funguje na obou stranách: pokud budou nějací "jiní Kurdové" ve smrtelném ohrožení, požádají znovu o pomoc kohokoliv, kdo jim ji bude ochoten poskytnout. Tedy i nás. I tím se můžeme rehabilitovat. Určitě nás v budoucnu znovu využijí a tuto epizodu přejdou.

Jsou i pro nás USA nadále spolehlivým spojencem? Nemohou i nás, když to pro ně bude výhodnější, hodit přes palubu?

To už hodně hrotíte. Američané jsou pro mě stále důvěryhodní spojenci. Navíc nejsme, pokud kdy budeme, v tak rozporuplné situaci jako syrští Kurdové.

VIDEO: Turecká ofenziva v Sýrii? Kurdové nemají šanci. Boje budou krvavé, říká Martin Novák, jenž válečnou oblast několikrát navštívil.

V Turecku se prudce zhoršuje ekonomika a roste nezaměstnanost, v zemi je tři a půl milionu syrských uprchlíků, Erdogan je chce dostat zpět do Sýrie. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 55 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy