Trump zradil kurdské spojence, slovu Američanů se už nedá věřit, píší evropská média

ČTK ČTK
10. 10. 2019 10:47
Postojem k turecké ofenzivě na severu Sýrie americký prezident Donald Trump zradil své kurdské spojence, a proměnil tak Spojené státy v zemi, na jejíž sliby se nedá spolehnout. V reakci na středeční útok turecké armády na severovýchod Sýrie, kde působí oddíly syrských Kurdů, to ve čtvrtek v komentářích napsaly evropské noviny.
Kurdové prchají z města Rás al-Ajn na severovýchodě Sýrie.
Kurdové prchají z města Rás al-Ajn na severovýchodě Sýrie. | Foto: Reuters

Nadcházející vývoj v Sýrii by se podle některých listů mohl stát noční můrou i pro Evropu, která by se měla připravit na případný návrat radikálů z Islámského stát (IS) i na novou uprchlickou vlnu.

Podle britského serveru The Independent se Trump dopustil "nevynucené chyby", když dal zelenou turecké "invazi" do severní Sýrie. Americký prezident podle něj "dovolil Turecku, aby si přivlastnilo velkou část území sousedního suverénního státu, zradil důvěru statečných kurdských spojenců, kteří jsou teď vydáni napospas nepřátelskému tureckému režimu, a prakticky se postaral o propuštění někdejších bojovníků teroristické organizace Islámský stát a teroristů, na které Kurdové dosud dohlíželi".

Podle rakouského listu Der Standard bude Trumpovo chování "budíčkem" i pro další americké spojence na Blízkém východě.

Podobně se v komentáři k turecké operaci vyjádřila polská Gazeta Wyborcza. "Spojené státy se staly zemí, jejímuž slovu se nedá věřit a v jejímž čele stojí velikášský podvodník," napsal liberální list. Podle něj takový vývoj není hrozbou jen pro USA, ale i pro jejich spojence včetně těch z NATO. "Každý případný agresor - od Ankary přes Teherán po Moskvu a Peking - teď chápe, že se naskytla šance, kterou nenechají nevyužitou. A nemusí hned někam posílat tanky. Stačí, aby do Rigy nebo Tchaj-peje vzkázali: 'Chcete se snad spoléhat na americké záruky? Tak to hodně štěstí!'," napsaly polské noviny.

Švédský list Expressen varuje, že by se turecká ofenziva do Sýrie mohla stát pro Kurdy i pro Evropu "noční můrou", a to v podobě "masakrů, osvobozených bojovníků IS a nových uprchlických vln".

"Toto vše bohužel není nerealistické. A pro Evropu a Švédsko je nejvyšší čas, aby zareagovaly na Trumpovu nárazovou syrskou strategii," napsaly švédské liberální noviny.

Reakci EU na tureckou operaci Pramen míru v komentáři kritizoval švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. "Výzvy šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové, aby 'všechny strany konfliktu' zanechaly nepřátelských akcí, znějí bezmocně, a navíc groteskně - jako by kurdská milice YPG, kterou chce (turecký prezident Recep Tayyip) Erdogan 'vymazat', měla na ofenzivě stejnou vinu; a jako by Evropa již zapomněla, které skupiny v Sýrii měly největší podíl na porážce 'chalífátu' IS," napsaly prestižní švýcarské noviny.

Také francouzský list Le Républicain Lorrain varoval, že by se Evropa mohla vrátit "do bludného kruhu atentátů řízených na dálku z Bagdádího chalífátu". Pokud to nechce, měla by podle novin zvýšit tlak na tureckého "spojence" z NATO. Návrat islamistického terorismu do Francie hrozí právě v okamžiku, kdy země pohřbívá jeho zatím poslední čtyři oběti, dodal Le Républicain Lorrain s odkazem na čtyři mrtvé zaměstnance pařížské policejní prefektury, které před týdnem ubodal jejich radikalizovaný kolega.

Nizozemský list Trouw upozornil, že ofenziva vyvolala v Turecku "obvyklou nacionalistickou euforii". "Jestli existuje něco, čím se dá rozhádaná turecká společnost sjednotit, pak je to válka… Přesně jak řekl zakladatel turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk: 'Turecko není národ s armádou, ale armáda s národem.'," napsaly noviny Trouw.

Podívejte se na video k turecké operaci:

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 9 minutami

Haftarovy síly získaly zpět klíčové město na západě Libye

Síly odštěpenecké vlády polního maršála Chalífy Haftara se v neděli opětovně zmocnily klíčového města na západě Libye, které bylo od května pod kontrolou jednotek podporujících libyjskou vládu uznávanou OSN. S odvoláním na mluvčího Haftarovy armády (LNA) o tom dnes informuje agentura AP.

Libyi sužuje konflikt různých frakcí už od pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011. Haftarovy jednotky, které se opírají o podporu Egypta, Spojených arabských emirátů a Ruska, minulý rok v zahájily ofenzívu ve snaze dobýt metropoli Tripolis a svrhnout tamní vládu Fáize Sarrádže. Tu uznává OSN a podporuje ji mimo jiné Turecko.

Zdroj: ČTK
Další zprávy