Evropská unie se rozhodla, že se stane nezávislou na poli navigační satelitní techniky. Vyvinula proto Galileo, systém určený hlavně pro civilní využití.
Stejně jako jeho známější a starší bratři, americký systém GPS a ruský vojenský systém GLONASS, bude i Galileo využíván pro dopravní, navigační a okrajově také pro vojenské účely.
Bude Galileo v Praze?
O pozemní řídící středisko projevilo zájem jedenáct zemí EU, mezi nimi také Česko. Do Prahy přijel ředitel projektu Galileo Pedro Pedreira, který zjišťuje, zdali je právě Česká republika tím nejvhodnějším kandidátem.
"Vaše nadšení na mě udělalo velký dojem," řekl Pedreira v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Věřím, že EU dodrží zavázek, že nové instituce budou umístěny do nových členských zemí," uvedl po setkání s ním ministr zahraničí Alexandr Vondra.
Podle Pedreira je ale česká nabídka natolik konkurenceschopná, že tento argument ani nebude třeba používat.
Celý rozhovor, který deníku Aktuálně.cz poskytl Pedro Pedreira, si můžete přečíst NÍŽE
Galileo by v Praze mělo sídlit v budově současné České konsolidační agentury. "Praha má snadnou dostupnost, dobrou infrastrukturu a náklady na provoz se nepohybují ve výši, která by zatěžovala státní rozpočet," vychvaloval českou nabídku ministr Vondra.
Za systém lobbovali také jiní vysocí politici jako primátor Prahy Pavel Bém nebo prezident Václav Klaus. "Myslím, že jsem se ještě nikdy neponížil takovým způsobem jako dnes. Něčeho jsem dosáhl," řekl prezident po neformálním summitu EU minulý měsíc ve Finsku:
Infobox
Galileo positioning system (Galileo)
- 30 satelitů
(27 operačních a 3 záložní)
- vzdálenost oběžné dráhy:
23 222 km
- životnost satelitů:
nejméně 12 let
- rozměry satelitů (v metrech):
2,7 x 1,2 x 1,1
- rozpětí solárních panelů:
18,7 m
Galileo bude nevojenský
Hlavním důvodem, proč se Evropa rozhodla vybudovat vlastní navigační systém, je, aby odstranila závislost na americkém GPS. To je sice momentálně volně využitelné, v případě ohrožení je však americká armáda může pro civilní účely vypnout.
Navigační systém GPS se v současné době využívá v dopravě, vědě i turistice, dokáže totiž na vzdálenost několika metrů přesně určit polohu vozidla či člověka, který s sebou nese GPS přístroj, a to kdekoliv na Zemi.
Galileo by měl být ještě přesnější. Určení výšky a pozice je založeno na výpočtu, jak daleko se v daném okamžiku nachází přijímač od alespoň čtyř satelitů. Těch má mít Galileo na oběžné dráze třicet. Vzdálenost se měří podle toho, jak dlouho každý signál putuje od družice k přijímači.
Ředitel satelitního navigačního systému Galileo Pedro Pedreira odpovídal na otázky Aktuálně.cz
A: Jaké jsou šance České republiky v porovnání s ostatními zeměmi?
Dnes jsem navštívil budovu, kterou jste nabídli, a musím říct, že zcela splňuje podmínky, které očekáváme od hostitelské země. Vidím také politickou vůli a zájem ze strany vlády i města Prahy, protože je to velmi silný závazek, poskytnout dobré podmínky k fungování takovéto instituce. Vaše šance ovšem mohu jen těžko posoudit, protože rozhoduje Rada. Ale na základě svého dojmu musím říct, že vaše nadšení na nás udělalo veliký dojem.
A. Myslíte si, že Evropská unie dodrží zavázek, že nové instituce budou umístěny do nových členských zemí?
Nevím, ale je to dobrá otázka, kterou byste měli položit Radě, přesto si myslím, že vaše nabídka je tak konkurenceschopná, že tento argument ani nebudete potřebovat.
A. Může rozhodnutí nějak ovlivnit fakt, že Česká republika v současné době buduje systém elektronického mýtného, který ovšem bude založen na jiném, mikrovlnném systému?
Já si to nemyslím. Chápeme pozici české vlády, která musela rozhodnutí o technologii mýtného učinit nyní z časových důvodů, a vím, že nemohla čekat na dobudování družicového systému. Do budoucna je ale možné zvážit spolupráci mezi oběma systémy. Myslím, že při rozhodování, kam umístit Galileo, s tím nebude žadný problém.
A. U systému GPS existuje obava, že v krizových situacích jej může americká armáda vypnout. U Galilea toto nehrozí?
Hlavní rozdíl mezi GPS a Galileo je, že Galileo je civilní systém. U osobní letecké dopravy chceme zabezpečit stálou funkčnost při přistávání a vzlétávaní. A pochopíte, že při tomto využití by se s ním těžko pracovalo, pokud by jej někdo mohl vypnout. Je to sice technicky možné, ale není to slučitelné s rozhodnutím, za jakým účelem Rada tento systém schválila.
A. Před několika lety se Američané stavěli proti vývoji Galilea. Jaký je jejich současný názor?
V současné době spolupracujeme jak na vládní úrovní mezi EU a USA, tak na úrovni obou systémů GPS a Galileo. Oba si uvědomujeme, že spoluprace je nutná pro kompatibilitu systémů. Jejich spojením se totiž rozšíří jejich možnosti a budou mnohem lépe ekonomicky využitelné.
A. Na projektu Galileo mají spolupracovat také země jako Saúdská Arábie, Izrael, Čína, Ukrajina, hovoří se také o Rusku a Pákistánu. Jak bude tato spolupráce probíhat?
V současné době spolupracujeme v oblasti výzkumu a vývoje s Čínou a Izraelem. S dalšími zeměmi Evropská komise jedná, ale o rozsahu tohoto programu ještě není rozhodnuto.
A. Kdy se má tedy Galileo spustit a kdy bude dostupné pro běžné uživatelé, stejně jako v současné době GPS?
Systém bude k dispozici od roku 2010. Služba bude zdarma a plně kompatibilní s GPS, takže ji mohou využít jak stávající uživatelé GPS, aniž by si museli kupovat nové přístroje, tak noví.
