Šéfové států a vlád se shodli na kompromisních pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním nezávislosti justice. Za úspěch to označili jak premiéři Maďarska a Polska, tak lídři dalších států.
Všem 27 členským státům tak bude od příštího roku k dispozici rozpočet a s ním spojený fond v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun).
"Nyní můžeme začít (rozpočet) uvádět do praxe a postavit naše ekonomiky zpět na nohy," oznámil na twitteru shodu Michel.
Lídři souhlasili s návrhem německého předsednictví, který přesvědčil Budapešť a Varšavu ke stažení veta. Upřesňující text stanovuje řadu dodatečných podmínek, za nichž bude možné některou zemi odstřihnout od unijních financí, pokud nebude dodržovat principy právního státu.
Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, původně nechtěly na podmínku přistoupit vůbec, několik týdnů dojednávaný ujišťující text však označily za dobrý.
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil podle agentury PAP dohodu za "dvojité vítězství" pro svou zemi. Varšava podle něj jednak získá peníze z unijního fondu a zároveň o ně nebude moci přijít, neboť byla nastavena velmi podrobná kritéria využití nové podmíněnosti. "Dostali jsme důkaz, že EU stojí na jednotě zemí," prohlásil na společné tiskové konferenci jeho maďarský kolega Viktor Orbán, podle něhož je zásadní, že unie v nejdůležitějších věcech rozhoduje jednomyslně.
Země patřící mezi nejhlasitější zastánce nového mechanismu - například Francie, Nizozemsko či Belgie - sice daly najevo obavy, aby dodatečné podmínky příliš neomezovaly jeho fungování, nakonec s ním však souhlasily. Například nizozemský premiér Mark Rutte požadoval ujištění, že doplňující text nebude vadit europoslancům, jejichž většina spojení peněz a vlády práva rázně hájila. Šéf EP David Sassoli poté lídrům řekl, že považuje kompromis za přijatelný.
"Evropa míří kupředu, jednotná a se svými hodnotami," reagoval na dohodu na twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron.
Schválený text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh také počítá s tím, že pokud by Evropská komise na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud. Na ten se podle Morawieckého Polsko kvůli mechanismu určitě obrátí.
"Chápu, že některé země se mohou kvůli naprosté právní jistotě v této důležité věci chtít obrátit na Soudní dvůr EU. Je to jejich právo. Já očekávám, že tento proces bude rychlý. Podle mě to budou spíše měsíce než roky," prohlásila po schválení kompromisu místopředsedkyně komise Věra Jourová. Za pozitivní označila fakt, že se na principu samotném nic nezměnilo.
Pokud by se k dohodě dospět nepodařilo, hrozilo EU rozpočtové provizorium. V případě fondu obnovy o objemu tři čtvrtě bilionu eur však byly ostatní země připraveny Maďarsko a Polsko obejít, čímž by obě země přišly o desítky miliard eur.
Společný postup v uvolňování restrikcí i sankce proti Rusku
Země Evropské unie budou zároveň více koordinovat postupné uvolňování koronavirových omezení, která jsou v současnosti stále nutná v boji proti šíření nákazy, shodli se lídři. Političtí vůdci zároveň podpořili posílení společné zdravotní politiky unie. Země by se podle nich měly včas připravit na společnou distribuci vakcín a účinně informovat své obyvatele o důležitosti očkování.
Unijní exekutiva se přitom již od jarní první vlny snaží členské země přesvědčit ke vzájemnému sladění boje s pandemií, mnohdy však bez valného úspěchu.
Lídři se dohodli také na dalším prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku o půl roku. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které požadují vyřešení situace na východě Ukrajiny ovládaném proruskými separatisty.
