Göteborg - Pomoc nezaměstnaným, spravedlivá mzda, dostupná zdravotní péče nebo vyšší bezpečnost na pracovišti.
Právě takové principy obsahuje evropský pilíř sociálních práv, který podepsali premiéři členských zemí EU, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani na pátečním sociálním summitu ve švédském Göteborgu.
V dokumentu politici definovali dvacet bodů, na kterých by měly členské země pracovat, aby zajistily svým občanům důstojnější životní podmínky a lepší přístup ke vzdělání a práci.
Text sice není pro státy unie závazný, Evropská komise ale bude hodnotit, jak jednotlivé země principy evropského pilíře sociálních práv dodržují.
"Nejde o snahu harmonizovat, ale deklarovat principy, ke kterým by se země měly přibližovat," vysvětlil premiér ČR Bohuslav Sobotka.
Odbory souhlasí, zaměstnavatelé nikoli
Evropská komise se při hodnocení zaměří na některé důležité sociální otázky, jako je výše příjmu, nezaměstnanost či rozdíl v platech mužů a žen. Na základě hodnocení pak bude moci členským zemím EU doporučit, co mají v oblasti zajišťování sociálních práv zlepšit.
Podle Sobotky je český sociální systém na dobré úrovni, a dosluhující premiér proto neočekává, že by se v souvislosti s evropským sociálním pilířem měl zásadně měnit.
Stejného názoru je i předseda českých odborů Josef Středula, který vítá již samotné přijetí pilíře sociálních práv. Evropa by však podle něj měla být v oblasti sociální politiky víc aktivní.
"Odbory evropský pilíř sociálních práv vítají. Zároveň budou tlačit na to, aby se co nejvíce jeho principů stalo povinných," prohlásil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů.
S tím ale nesouhlasí podnikatelé, kteří pohlížejí na pilíř sociálních práv s nedůvěrou.
Podle Vladimíry Drbalové, poradkyně prezidenta Svazu průmyslu a obchodu pro mezinárodní organizace a EU, by Evropa měla spíše podporovat tvorbu pracovních míst, rozvoj dovedností a jejich lepší sladění s potřebami podniků.
Nízká nezaměstnanost, ale i nízké platy
Sobotka na sociálním summitu zdůraznil, že Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Na druhou stranu je naše minimální mzda pátou nejnižší v EU.
Němec si například vydělá za hodinu třiapůlkrát více peněz než Čech. Lucemburčan téměř pětkrát tolik.
Nízké mzdy jsou však problémem nejen pro Česko, ale i pro evropský vnitřní trh. Češi mohou například za lépe placenou prací odcházet na západ.
Důkazem je nedávný spor mezi zeměmi EU o přeshraniční vysílání pracovníků. Francii, Belgii a dalším zemím se nelíbilo, že firmy z východních zemí zneužívají levné pracovní síly, vysílají své pracovníky na projekty do zahraničí, a berou tak francouzským firmám zakázky.
Západní a východní členské země EU nakonec dosáhly kompromisu, který spočívá v zavedení principu "stejné odměny za stejnou práci na stejném místě".
Čeští pracovníci vyslaní například do Francie tak budou mít nárok na srovnatelný plat, který pobírají francouzští zaměstnanci na obdobných pozicích.
V EU se diskutuje i o možném zavedení celoevropské minimální mzdy, vypočtené na základě průměrné mzdy pro každou zemi.
Minimální mzdu prosazují zejména evropské odbory a podle Středuly by se mohla pohybovat až na úrovni šedesáti procent průměrné národní mzdy.
Evropská komise ale takový návrh ve svém pracovním plánu nemá.
Summit bez Merkelové
Na sociálním summitu, který byl prvním svého druhu po dvaceti letech, chyběla německá kancléřka Angela Merkelová. Důvodem je probíhající vyjednávání o budoucí německé vládní koalici.
Na Merkelovou se kvůli tomu snesla kritika od portugalské sociální demokratky Marie João Rodriguesové, která byla zpravodajkou evropského pilíře sociálních práv v Evropském parlamentu.
Sociální summit byl podle ní přelomovou událostí na cestě zajištění důstojných podmínek k životu a práci evropských občanů. Absenci německé kancléřky při schvalování evropského pilíře sociálních práv proto označila jako nepřijatelné a lhostejné chování vůči sociální dimenzi EU.
"Jedná se o základní kámen, po kterém musí přijít konkrétní opatření i finanční prostředky," zdůraznila Rodriguesová.
