Národ houbařů vzdal svůj les, ukázaly předvolební debaty, v nichž se kandidáti do europarlamentu předháněli v tom, kdo víc zkritizuje evropský Green Deal. Tedy soubor opatření členských států unie, jejichž cílem je snížit množství emisí na minimum a tím uchovat i českou krajinu pro další generace.
Environmentální psycholog a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, který se zaměřuje na komunikaci o změnách klimatu, ale tvrdí, že tahle zkratka neplatí. "Když se ptáme lidí v Česku, jestli jsou jim blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí, dostaneme mezi 70 a 75 procenty odpověď ano," říká Krajhanzl.
Podle dat Institutu 2050 podporuje česká společnost také jednotlivá opatření ve snaze přejít na bezuhlíkovou ekonomiku. Tedy jak využívání obnovitelných zdrojů energie, tak třeba zateplování budov, plány na národní i lokální úrovni, jak snížit emise nebo obnovu původní krajiny.
Samotný Green Deal je na tom ale úplně jinak. "Je vnímaný jako čistě politický balíček, který s sebou nenese ochranu životního prostředí nebo návod na dekarbonizaci," vysvětluje Krajhanzl deníku Aktuálně.cz. "Pro řadu lidí je to příklad toho, že zas někdo venku něco špatně vymyslel. Mají tendenci vnímat Green Deal přes národní trauma 'o nás bez nás'."
Jeho slova potvrzuje zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk, který se věnuje evropské politice. "Češi nejsou žádní ropáci, krajinu milují. Jakmile ale přijde řeč na Green Deal, stává se z toho politikum, kterým se politici vzájemně švihají jako bičem a zcela se z něj vytratil obsah," popisuje.
Jen auta se "spalováky"
Proč se tak stalo, je podle obou expertů jasné. Česká veřejnost nemá od politické reprezentace dostatek informací, co v balíčku Green Dealu reálně je, a populisté z něj vytáhli jedinou věc: plánovaný odchod od aut se spalovacími motory. Jde o dohodu států EU, že by žádné nové vozy po roce 2035 neměly produkovat emise, což vyřazuje klasické "spalováky" jedoucí na fosilní paliva.
"Dominantně to téma nastoupilo se sněmovními volbami 2021. Tam vzniklo to spojení - pojďme Green Dealu říkat zákaz spalovacích motorů," tvrdí Jan Krajhanzl z Institutu 2050. "V hlavách lidí je konec spalovacích motorů a skoro nic jiného," navazuje Viktor Daněk z Europea. "U nás je diskuse o něco víc hysterická než v jiných evropských zemích. Je to dáno jak naším odtažitým vztahem k EU, tak nižší kupní silou Čechů ve srovnání s bohatšími západními státy."
S Green Dealem souhlasí jen přibližně čtvrtina českých voličů. Naopak dvě pětiny lidí se ho obávají. Strach mají hlavně z toho, že kvůli Green Dealu nebudou mít na nové auto.
"Mluvíme s lidmi ze všech koutů republiky a ti mají obavu, jestli dostanou děti do škol nebo babičku k doktorovi, když si nebudou moct dovolit elektroauto za milion. Představa, že jim zdraží benzin nebo že by přišel zákaz automobilu, v nich vyvolává obavy. A nevědí, jestli jim stát pomůže, nebo je nechá na holičkách," zmiňuje Krajhanzl.
Na "chudý venkov" v Česku, tedy oblasti, které se definují jak místem bydliště, tak výší příjmu - často jde o rodiny, které si nemůžou dovolit náhlý výdaj ve výši deseti tisíc korun - a i tím, čím lidé topí, podle Krajhanzla vůbec nedorazila informace, že Česko dostane z EU na dekarbonizaci obrovské peníze. Konkrétně okolo jednoho bilionu korun.
To samé, nedostatek informací, které by lidem pomohly, se navíc týká i "chudého města". Tedy domácností, které bydlí v nejhůře zateplených nájemních bytech a mají tím pádem nejvyšší účty za energie.
Chybí jasná visačka
Zmíněné peníze začnou do Česka proudit v příštích letech. Dohromady s už existujícími strukturálními fondy bude mít země nejvyšší příjem na hlavu, co kdy měla. Na co přesně se peníze použijí, rozhodnou vláda a jednotlivé regiony.
"Tu pomoc můžeme nebo nemusíme použít chytře. Z dat vyplývá, že například novou zelenou úsporám čerpají dominantně nejvyšší příjmové skupiny české populace. Těm úplně nejbohatším stát přispěje na tepelná čerpadla do jejich domovů, protože je tu potřeba spolufinancování, na které chudší lidé nemají," pokračuje ředitel Institutu 2050.
"Debata o Green Dealu mezi politickými zástupci by se přitom měla vést právě o tom, jak pomoci krajině, průmyslu a těm lidem, které nejvíc ohrožuje energetická chudoba," navazuje Viktor Daněk.
Podle dat Institutu 2050 Češi už v 60 až 70 procentech nezpochybňují, že stávající změny klimatu zapříčinila lidská činnost. Nespojuje se jim ale mnohdy, že výkyvy počasí, které vidí okolo sebe, jsou důsledkem právě klimatických změn.
Když je česká společnost dotazována, co zapříčinilo třeba kůrovcovou kalamitu, uvádí přílišné sucho. "Mnozí si to spojí se změnou klimatu, ale mnozí ne. U řady věcí Čechům chybí tato jasná visačka. A když ji objeví, neví, jak mohou sami změnu klimatu zastavit, což je demotivující cokoli dělat," zmiňuje Jan Krajhanzl.
"Kdokoli z politiků slibuje, že úplně zvrátí trend dekarbonizace a zruší takzvaný zákaz spalovacích motorů, lže. Slibuje něco, co je nesplnitelné. Není pro to většina zemí EU ani většina v Evropském parlamentu," pokračuje Viktor Daněk.
"Zvrat by navíc nebyl v zájmu Česka. Celý svět jde tímto směrem, je to důsledek Pařížské klimatické dohody a kdybychom ji nedodržovali, nijak bychom na tom nevydělali. Stejně bychom byli nucení dekarbonizovat, protože jinak by s námi nikdo neobchodoval," dodává analytik institutu Europeum.
