A právě opakování syrského scénáře chtějí nyní evropští politici zabránit. Kandidát na post německého kancléře za favorizovanou CDU v zářijových volbách Armin Laschet hned v prvním vyjádření po dobytí Kábulu islamisty se samopaly uvedl, že Německo hlavně "nesmí vyvolat dojem, že můžeme přijmout každého člověka v nouzi".
Laschetovo prohlášení je v ostrém kontrastu s postojem kancléřky Angely Merkelové během syrské krize. Ta v obavě z možné humanitární katastrofy a z toho, co nenadálé stovky tisíc cizinců způsobí na nestabilním Balkánu, nechala Syřanům otevřené německé hranice a prohlásila slavnou větu "Wir schaffen das" - "Zvládneme to".
O šest let později jsou evropští lídři naopak zajedno v tom, že novou vlnu uprchlíků by Evropa nezvládla. Podobně jako Laschet mluví mnozí další. Na nutnost "ubránit se před nelegální migrací" upozornil ihned po dobytí Kábulu také francouzský prezident Emmanuel Macron, jednoznačně se vyjadřují zástupci Itálie a Řecka coby nárazníkových států z roku 2015, kde se uprchlíci vyloďovali.
"Musíme podpořit země v blízkosti Afghánistánu, abychom zabránili migračním proudům do Evropy," prohlásil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis na začátku týdne po schůzce s maltskou místopředsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolovou. "Řecko je dosud zvládlo odvrátit a budeme tak postupovat i do budoucnosti," dodal Mitsotakis v narážce na striktní přístup řeckých pohraničníků.
Zablokovaný návrh
Řekové postavili plot na své hranici s Tureckem a nekompromisně vrací běžence za tureckou čáru, často dle lidskoprávních kritiků za porušení mezinárodního práva. Mnohem intenzivněji se také hlídkuje ve Středozemním moři, EU poslala na jih Evropy na pomoc národním týmům stovky členů unijní pohraniční agentury Frontex a platí je.
Stejně jako jsou evropští lídři zajedno, že EU by novou uprchlickou vlnu nezvládla, vědí, že sedmadvacítka nenašla za minulých šest let společnou odpověď, jak nelegální migraci vyřešit a jak efektivně zpracovávat žádosti o azyl. Evropská komise loni představila možné řešení, protože ale počítá s dočasným umístěním migrantů do států EU v případě krize, návrh je zablokovaný mezi zastánci a odpůrci jakékoli obdoby kvót. Země jsou tak do značné míry odkázány samy na sebe a tak i postupují.
Kromě Řecka nyní také bulharská vláda oznámila, že postaví plot na své hranici s Tureckem ve snaze udržet nové migranty před branami EU. A specifické situaci čelí Litva, Lotyšsko a Polsko. Sem běloruský diktátor Alexandr Lukašenko za poslední měsíce poslal přes svoje území deset tisíc zejména Iráčanů a také Syřanů a Afghánců.
Podle pobaltských úřadů jde o Lukašenkovu odplatu za nové unijní sankce na jeho režim. Běloruská policie často běžence doprovází až ke hranici a nechává je přespat ve svých zařízeních. Litva už proto začala stavět plot na své 508 kilometrů dlouhé hranici s Běloruskem, podobnou bariéru chystá i Polsko, které už minulý týden k hranici vyslalo téměř tisíc vojáků.
Nová zbraň proti EU?
V některých evropských metropolích nyní panuje obava, aby Lukašenko svoji taktiku hybridní války proti EU nepoužil také v případě Afghánistánu. Objevily se zprávy, že státní běloruská letecká společnost Belavia, formálně kvůli unijním sankcím, otevře nové lety z Asie a Afriky, aby si vynahradila ztrátu. Konkrétně by se mohlo jednat o linky z Pákistánu nebo Maroka.
A právě spoj z Pákistánu by mohl být jedním ze zdrojů afghánské migrace do Evropy. Už nyní v této sousední zemi žijí tři miliony Afghánců a další tisíce se tam od minulého týdne po dobytí Kábulu tálibánci snaží dostat.
Experti na migraci se shodují, že mnozí Afghánci na útěku budou hledat útočiště spíš v okolních zemích, protože cesta do Evropy po zemi je dlouhá a vyrůstají na ní nové bariéry. I tak už ale Turecko oznámilo, že kvůli migraci z Afghánistánu oplotí svoji hranici s Íránem.
Část Afghánců ale bude vyhlížet lety na Západ a tyto migranty by běloruský lídr mohl použít jako novou zbraň proti EU. "Nebylo by to nic překvapivého, kdyby Lukašenko začal přepravovat Afghánce z Pákistánu do Běloruska a pak je převáděl k hranicím Litvy, jako to udělal u Iráčanů. Otevření možného nového leteckého spojení mezi Minskem a Islámábádem je nutné vnímat v tomto kontextu," cituje evropský server Politico bezpečnostní analytičku Elisabeth Brawovou.
Tento týden začíná EU migraci z Afghánistánu na centrální úrovni řešit. Sejdou se k ní bruselští velvyslanci členských států, příští týden se pak plánuje jednání ministrů vnitra.
