Už ani rubl. Kypr si bohaté ruské turisty hýčkal, teď pociťuje následky války

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
20. 6. 2022 12:13
"Na čí straně jste? Ameriky, Británie?" začíná rozhovor o invazi Chris, který pracuje v hotelu v centru Nikósie, hlavního města Kypru. Ten je jediným státem Evropské unie, kde si většina lidí nemyslí, že za válku je zodpovědné Rusko. Ostrov, který se sám vypořádává s desítky let trvajícím konfliktem, měl v Moskvě spojence, nemluvě o obrovských ziscích, které Rusové tamním letoviskům přinášeli.
Obrovsky tratíme, zkusíme si přivézt ruské turisty oklikou, tvrdí Kypřané. | Video: Asociated Press

Od naší zvláštní zpravodajky - Kypr je jako středomořská země silně závislý na turismu. I když většina návštěvníků dává přednost pobřežním městům a plážím s průzračnou vodou, nemalá část jich každý rok zavítá i do hlavního města Nikósie. Restauratéři nebo prodejci suvenýrů tak kromě řečtiny často mluví i plynně anglicky. Mladá prodavačka zmrzliny přímo v srdci historického centra se ale jen bezradně usmívá a lámanou angličtinou se zeptá, jestli by nemohla mluvit rusky.

Na Kypru mnoho Rusů žije a stovky tisíc jej až do nedávna pravidelně navštěvovaly. V roce 2019, tedy před pandemií koronaviru, patřili Rusové k druhé nejpočetnější skupině návštěvníků ostrova, představovali celkem 20 procent všech turistů. I když se v posledních dvou dekádách závislost Kypru na cestovním ruchu snižovala, před třemi lety stále tvořil přes 12 procent HDP. 

Historické centrum Nikósie
Historické centrum Nikósie | Foto: Dominika Perlínová

"Ano, hlavně v posledních několika letech tady bylo hodně Rusů," potvrzuje Manu, který v Nikósii přes třicet let prodává pohlednice a ručně vyráběné doplňky. "Ale letos jsem tu měl jen jednoho," připouští. Kypr se společně s dalšími členskými zeměmi EU v reakci na invazi připojil k sankcím, které mimo jiné zakazují ruským aerolinkám létat na území sedmadvacítky.

Rusové jsou navíc známí tím, že na cestách rádi rozhazují. Potvrzují to i data Světové organizace turismu, v jejímž žebříčku se umístili na sedmém místě v množství utracených peněz. "Finančně jsme to určitě pocítili," přiznává majitel jedné z italských restaurací v Nikósii. "Kvůli válce jsme ale rádi, že tu nejsou," dodává.

Na to, že konec ruských turistů představuje pro ostrov problém, upozorňuje pro Aktuálně.cz kyperská poslankyně Rita Theodorou Supermanová. "Struktura naší ekonomiky a mnohoúrovňový vztah, který jsme si s Ruskem vytvořili, zvlášť v oblastech turismu a obchodních vztahů, budou mít nejspíš velmi vážný negativní dopad," říká.

Ruští oligarchové na pláži

Specifický vztah Kypru a Ruska se projevuje i v náladách veřejnosti. Podle průzkumů veřejného mínění Eurobarometr, který si nechala vypracovat Evropská komise, si 51 procent obyvatel ostrova nemyslí, že za válku na Ukrajině může jednoznačně Rusko. Podobně jako Chris se domnívají, že za eskalaci situace jsou zodpovědní Západ či NATO. Kypr je jediná země Evropské unie, kde méně než polovina obyvatel podporuje sankce proti ruským oligarchům.

Středomořský ostrov také až do roku 2020 prodával své občanství. Kyperský pas si mohli koupit jen ti nejbohatší a v přepočtu vyšel na asi 55 milionů korun. Situaci vyšetřovala i Evropská komise, protože s kyperským občanstvím lidé získávali i to evropské a s ním také volný vstup do zemí Schengenského prostoru. Na základě toho se ostrovní vláda rozhodla tuto praxi ukončit.

Historické centrum Nikósie
Historické centrum Nikósie | Foto: Dominika Perlínová

Podle českého europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) si takzvaný zlatý pas kupovali hlavně ruští oligarchové. "Přišlo se na to, že mezi novými kyperskými občany byli politicky exponované osoby a celosvětoví zločinci. Kypr byl zlatou bránou pro bohaté Rusy a bylo jasné, že takhle to dál nejde. Je dobře, že se kyperská vláda chytla za nos," doplňuje.

Jiná historie

Ačkoliv v ulicích hlavního města ruština mezi turisty už slyšet není, Rusové z ostrova nezmizeli. Velká část jich tu žije trvale. Speciální pedagožka Nadja ze školy na předměstí Nikósie popisuje, že ve třídách studuje mnoho dětí Rusů. Paradoxně teď právě ony překládají a tlumočí z řečtiny pro pár ukrajinských dětí, které sem utekly před válkou. "Jsou z východu Ukrajiny a mluví hlavně rusky, takže jim jejich ruští spolužáci pomáhají," popisuje s úsměvem.

Kypr má jinou historickou zkušenost s Ruskem než řada zemí západní a dokonce i východní Evropy. Ostrov byl dlouhou dobu britskou kolonií a když v polovině 20. století konečně získal nezávislost, zažil během pár let spory mezi řeckou a tureckou komunitou, které nakonec skončily v roce 1974 vpádem turecké armády na ostrov a jeho permanentním rozdělením na dvě části.

Istanbul byl ale už v té době členem NATO a pro řecko-kyperské obyvatele to byl právě Sovětský svaz, kdo se nabízel jako garant vyjednávaní. Během studené války byl Kypr podobně jako Jugoslávie neutrální a i po jejím konci si ostrov pěstoval dobré vztahy s Moskvou. To se teď ale radikálně mění.

Video: Kočka na kočce. Populace toulavých zvířat na Kypru nekontrolovatelně roste

Kočka na kočce. Populace toulavých zvířat na Kypru nekontrolovaně roste | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy