"Rubl není obraz od Picassa." Experti vysvětlují, proč místo očekávaného pádu sílí

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
16. 6. 2022 7:57
Před pár týdny proběhla světem zpráva, že ruský rubl rekordně posílil a vrátil se na úroveň před válkou na Ukrajině. Komentáře na sociálních sítích na sebe nenechaly dlouho čekat - podle některých šlo o důkaz, že sankce uvalené Západem na Rusko nefungují a zemi naopak svědčí. Podle ekonomů, které oslovilo Aktuálně.cz, se ale jedná o mylnou interpretaci, která jde na ruku Kremlu. A vysvětlují proč.
Rubl, ilustrační foto
Rubl, ilustrační foto | Foto: Reuters

"Inflace v Rusku zpomaluje, kurz rublu se vrací k normálu. Snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a sankce západních zemí se obrátily proti němu," vzkázal přes agenturu TASS už v dubnu ruský prezident Vladimir Putin. 

Jeho slova následně završila zpráva z poloviny května, že akciové indexy se od února, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, dostaly na svá maxima a rubl výrazně posílil k dolaru i euru. Vůči americké měně zpevnil poprvé po více než dvou letech za hranici 63 rublů a k euru byl nejsilnější za pět let. 

V řadě lidí tyto zprávy vzbuzují dojem, že se v ruské ekonomice vlastně tak moc neděje, přestože by podle sankčních opatření měla být na kolenou.

  • Online deník Aktuálně.cz proto oslovil ekonomy, aby vysvětlili, co vlastně za současným kurzem rublu stojí, jak to vypovídá o stavu ruské ekonomiky a do jaké míry jsou Rusové ve skutečnosti sankcemi zasaženi.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy