reklama
 
 

Na Trumpovo slovo se nemůžeme spolehnout, naznačil Juncker. EU musí víc spolupracovat

Aktualizováno 12. 9. 2018 16:04
Juncker před europoslanci: Posílíme pohraniční stráže a azylová řízení | Video: Reuters |  00:50
Šéf Evropské komise se v projevu o stavu unie věnoval z velké části migraci. Zdůraznil, že nechce návrat hranic uvnitř EU.

Štrasburk (od našeho zpravodaje)Evropa bude úspěšná jen tehdy, pokud bude jednotná. K tomu vyzval ve svém projevu o stavu Evropské unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zmínil rok 1913, kdy se podle něj většině Evropanů zdálo, že před sebou mají další roky míru a bohatnutí. Už v následujícím roce ale vypukla první světová válka.

Juncker upozornil, že příchod války nepředpovídá. Varoval ale před tím, aby lidé brali současný mír jako něco, co se už nikdy nemůže změnit. Podle něj se svět stává stále méně předvídatelným.

"Evropa se už nemůže spolehnout, že slovo dané včera bude platit i dnes," řekl v narážce na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který několikrát zpochybnil smysl Severoatlantické aliance. Na tomto spojenectví přitom staví evropská bezpečnost.

Juncker také promluvil o migraci nebo terorismu. K roku 2020 se navýší počty příslušníků Evropské pobřežní a pohraniční stráže na 10 tisíc lidí. A Evropská komise bude po internetových firmách v unii požadovat, aby do hodiny mazaly za svých stránek teroristickou propagandu.

"Přežijeme jen společně"

Šéf Evropské komise zdůraznil, že země EU musí víc spolupracovat v oblasti obrany. Mimo jiné kvůli mocenskému tlaku Ruska nebo Číny. "Evropa hovořící jedním hlasem se dokáže lépe prosadit vůči ostatním," tvrdí Juncker.

Navrhl proto, aby v některých otázkách společné zahraniční politiky přestalo platit pravidlo o jednomyslnosti. Mělo by se to týkat například uvalení sankcí na některou zemi mimo EU. Unie v posledních letech tyto sankce zavedla například proti Rusku, Sýrii nebo Barmě.

Podle Junckera by v této otázce měly státy EU rozhodovat většinovým hlasováním, aby jedna členská země nebrzdila všechny ostatní. Aby se ale tato změna mohla prosadit, musely by být jednohlasně pro všechny státy osmadvacítky. Řada z nich, například Česko, to ale tradičně odmítá.

"Nemá to moc šancí na úspěch," připustil mimo záznam vysoce postavený zdroj z Evropské komise.

Juncker argumentuje úspěchy, které má EU v obchodní politice, pokud dokáže postupovat společně. Připomněl, že v červenci na schůzce s Trumpem na poslední chvíli odvrátil americkou hrozbu zavedení vysokých dovozních cel na evropská auta. Takový krok by těžce poškodil i český průmysl. "Síla spojené Evropy (…) mi dala vliv potřebný k tomu, abych dosáhl skutečných výsledků," řekl Juncker o svém jednání s americkým prezidentem.

Zdroj z Junckerova okolí tak poselství šéfa komise mimo záznam shrnul slovy: "Přežijeme jen společně."

Lepší boj s migračními vlnami

Podle Junckera je zároveň jasné, že jedině silnější EU dokáže občany ochránit před hrozbami, jako je migrace nebo terorismus. Juncker proto navrhl například posílení společné evropské pohraniční stráže. Ta by měla mít až 10 tisíc lidí, kteří by v případě potřeby chránili hranice na místě, kudy by se do EU snažily dostat velké davy žadatelů o azyl.

Příkladem je Řecko, jež v roce 2015 a zkraje roku 2016 zasáhla migrační vlna víc než milionu lidí, kterou Řekové nebyli schopni vlastními silami zvládnout.

Pokud by státy EU a Evropský parlament Junckerův návrh schválily, domácí stráž nějaké země by v budoucnu mohli posílit společní evropští pohraničníci. Evropští úředníci by také takovému státu, pokud by o to požádal, mohli pomáhat s vyřizováním žádostí o azyl a s vyhošťováním těch migrantů, kteří v Evropě ochranu nedostanou.

Společná pohraniční stráž by také mohla zasahovat mimo EU, například v Africe, pokud by se na tom unie s tamními státy domluvila.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti posílení společné pohraniční stráže vítal. Nedávno ale takový záměr kritizoval s tím, že peníze, které to bude stát, by raději měly dostat přímo státy na vnějších hranicích EU, jako je Itálie nebo Řecko.

Řada zemí unie myšlenku podporuje, ale s podmínkou, aby to neznamenalo přesun nových pravomocí do Bruselu. Právo rozmístit pohraniční stráž by podle nich měly mít dál v rukou jen jednotlivé státy EU.

Změny v času

Juncker také potvrdil návrh na změnu pravidel pro střídání letního a zimního času. V nedávné internetové konzultaci se několik milionů Evropanů vyslovilo proti současnému stavu. Většinou požadovali, aby celý rok platil zimní čas.

Komise proto navrhla zrušení stávající úpravy, která nařizuje, že se zimní a letní čas mění v každé zemi EU ve stejný den. Každá země by si podle Bruselu měla sama vybrat, jestli zavede pouze zimní, nebo pouze letní čas. Evropská komise předpokládá, že naposledy se v EU povinně změní zimní čas na letní v neděli 31. března 2019.

Juncker také odmítl výtky, že by nejraději viděl čistě federální Evropu, v rámci které se rozpustí jednotlivé členské státy. "Milovat Evropu znamená milovat její národy. A když milujete svůj národ, milujete i Evropu," prohlásil na závěr projevu.

"Totálně selhal při migrační krizi"

Projev o stavu EU pronáší předseda Evropské komise každý rok v září. Příští rok v květnu čekají země unie volby do Evropského parlamentu. Juncker vyzval lidi, aby ve volbách odmítli agresivní nacionalismus a populismus.

Europoslanec a šéf TOP 09 Jiří Pospíšil souhlasí s Junckerovými plány na další přitvrzení boje s migrační krizí i s jeho zdůrazněním, že je potřeba zachovat volný pohyb bez hranic v rámci Schengenu. Naopak omezení práva veta ve společné zahraniční politice je podle něj "sporné".

Ditě Charanzové (ANO) se nelíbila Junckerova slova o tom, že je potřeba zmírňovat spory mezi západními a východními zeměmi EU, například v migraci. "Byl to Juncker a jeho komise, kdo zasadil klín mezi východ a západ unie a přispěl tak k jejímu vnitřnímu rozkladu," řekla. Podle ní také "totálně selhal při řešení migrační krize".

Jan Zahradil (ODS) na Twitteru napsal, že se Juncker "opět přihlásil k vyčichlé centralistické a federalistické vizi EU, zažehlené do jedné šablony". Juncker je podle něj mužem minulosti.

Podle místopředsedy europarlamentu Pavla Teličky (zvolen za ANO, s hnutím ale ukončil spolupráci) je sice možné s Junckerem v řadě bodů nesouhlasit, nelze ale popřít, že je to stále politik s velkým vlivem, který rozhodně není na okraji.

autoři: Ondřej Houska, Zahraničí | 12. 9. 2018 10:06

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama