Helsinki (od našeho zpravodaje) - Německý europoslanec Manfred Weber má velkou šanci, že by se mohl stát novým předsedou Evropské komise. Na sjezdu v Helsinkách si ho jako svého kandidáta zvolila Evropská lidová strana (EPP), tedy seskupení evropských stran pravého středu, která je mezi evropskými politickými frakcemi nejsilnější. V Česku do ní patří TOP 09 a KDU-ČSL.
"Neznám žádnou východní, západní, severní nebo jižní Evropu. Neexistují žádní dobří a špatní Evropané, existují jen Evropané," prohlásil Manfred Weber s tím, že jeho prioritou je překonání rozporů mezi západními a východními zeměmi Evropské unie ohledně migrace nebo mezi severem a jihem Evropy ohledně hospodářské politiky.
Weber teď v Evropském parlamentu vede poslanecký klub EPP. Ve volbě na kongresu strany v Helsinkách porazil bývalého finského premiéra Alexandra Stubba.
EPP podle předpokladů bude mít i po příštích volbách do Evropského parlamentu, které budou v květnu 2019, nejvíc mandátů. Weber bude v takovém případě v čele nejsilnější politické frakce.
Velká většina delegátů za TOP 09 a KDU-ČSL hlasovala pro Webera. "Je zastáncem konzervativních hodnot, které EPP reprezentuje, a zdůrazňuje sociální témata," ocenil Webera poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Podle něj je Weberovou výhodou taky fakt, že jako člověk z Bavorska má k Česku blízko a rozumí mu.
Výborný ale zároveň ocenil i Stubba s tím, že také on byl dobrým kandidátem. Podobně to vidí i europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer - ten sice hlasoval pro Stubba, podle něj by ale "Weber určitě byl skvělým šéfem Evropské komise. Teď jde o to, aby strany zastoupené v EPP uspěly ve volbách a následně Webera jako šéfa komise prosadily. A to může být dost složité".
Niedermayer tak naráží na fakt, že podle pravidel se šéfem komise automaticky nestává kandidát té frakce, která zvítězí ve volbách do Evropského parlamentu. Nového předsedu navrhuje Evropská rada, tedy summit premiérů či prezidentů států unie. Ti musí k výsledkům evropských voleb pouze přihlédnout. O jejich návrhu následně europoslanci hlasují.
Evropský parlament ale momentálně trvá na tom, že šéfem komise nezvolí nikoho, koho by jeho politická frakce už před volbami nevybrala jako svého vedoucího kandidáta, tedy politika, kterého by na pozici předsedy komise ráda viděla. Lídři členských zemí EU to ale odmítají s tím, že jde o omezení jejich pravomocí - podle evropských smluv mohou vybrat i jiného politika než toho, kterého ještě před volbami výslovně určí evropské politické strany.
Kromě Webera, reprezentujícího EPP, si své vedoucí kandidáty vybere i řada dalších evropských politických frakcí. U socialistů, k nimž patří ČSSD, to bude současný první místopředseda komise Frans Timmermans. Zelení, krajní levice nebo konzervativní frakce (ECR) svého vedoucího kandidáta teprve hledají.
Žádného vedoucího kandidáta naopak tentokrát neurčí liberální frakce (ALDE), kam patří české hnutí ANO, přestože v minulých volbách patřila k největším zastáncům tohoto procesu. Teď ale tvrdí, že nejde o skutečně demokratickou volbu, protože je prakticky jisté, že nejsilnější skupinou budou v Evropském parlamentu opět lidovci.
Weber kromě důrazu na křesťanské hodnoty mluví i o tom, že se EU musí co nejvíc soustředit na bezpečnost a boj s migrací. Nejdůležitějším předpokladem pro to podle něj je zajištění přísné kontroly vnějších hranic unie nebo pomoc státům, odkud se migranti do Evropy snaží dostat.
Podle Webera by ale země unie měly pomáhat těm žadatelům o azyl, kteří jsou skutečnými uprchlíky, to znamená, že prchají před válkou nebo jiným ohrožením života. "Přístup ve stylu, nezajímá nás to, nebudeme pomáhat, není přijatelný," řekl v červnovém rozhovoru s Aktuálně.cz ohledně pozice zemí, jako je Česko.
Weber ale zároveň nepodporuje povinné přijímání žadatelů o azyl na základě kvót, což k nelibosti Česka před několika lety navrhl současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
