Jan Zahradil chce být novým šéfem Evropské komise. Spojence hledá i mezi krajní pravicí

Ondřej Houska Ondřej Houska
23. 8. 2018 5:30
Zahradil chce vlivný post získat jako kandidát politické frakce Evropští konzervativci a reformisté, kam jeho ODS v rámci Evropského parlamentu patří.
Europoslanec Jan Zahradil.
Europoslanec Jan Zahradil. | Foto: ČTK

Brusel/Praha - Český europoslanec Jan Zahradil (ODS) se zajímá o funkci předsedy Evropské komise. Vlivný post chce získat jako kandidát politické frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), kam ODS v rámci Evropského parlamentu patří, zjistil deník Aktuálně.cz.

"Určitě budu navržen, ale předpokládám, že kandidátů bude víc," napsal Zahradil redakci.

Podle pravidel vyberou nového šéfa komise lídři členských zemí EU po volbách do Evropského parlamentu, které budou v květnu. Následně ho musí zvolit europoslanci. Pokud vydrží stávající rozložení sil, má Zahradil jen velmi malé šance.

Většina europoslanců prosazuje, aby se novým šéfem Evropské komise mohl stát jedině politik, který svou kandidaturu oznámí už před evropskými volbami a povede kampaň s cílem tuto funkci získat. Podle Evropského parlamentu tedy členské země nemohou na šéfa komise navrhnout kohokoliv.

Tento systém takzvaných špičkových kandidátů, kterým se teď chce stát i Zahradil, vznikl před minulými evropskými volbami v roce 2014. Členské země se mu nakonec podvolily a za šéfa komise vybraly bývalého lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera, kandidáta Evropské lidové strany (EPP). Do ní patří například německý blok CDU/CSU, v Česku jsou jejími členy TOP 09 a KDU-ČSL.

"Zbytečně jsme ztratili prostor"

Zahradilova frakce ECR systém špičkových kandidátů v roce 2014 neuznala a svého kandidáta odmítla nominovat. Tehdy upozorňovala, že myšlenka nemá oporu v evropských smlouvách. "Minule jsme si vyzkoušeli, že jsme zbytečně ztratili mediální a veřejný prostor k prezentaci vlastního programu," odpověděl Zahradil na otázku, proč teď jeho skupina změnila názor a zapojí se do souboje o post předsedy komise prostřednictvím špičkových kandidátů.

ECR ale podle Zahradila stále trvá na tom, že šéfem komise by se neměl automaticky stát někdo ze špičkových kandidátů. Podle ECR to omezuje pravomoci členských zemí vybrat si svého člověka.

Premiéři či prezidenti států EU zatím na požadavek europoslanců, aby respektovali systém špičkových kandidátů, nepřistoupili. Nesouhlasí s ním například český premiér Andrej Babiš (ANO).

Podobně skeptické ale členské země byly i před minulými evropskými volbami, ke kritikům patřila například i německá kancléřka Angela Merkelová. Nakonec se ale lídři států EU rozhodli nejít s Evropským parlamentem do otevřené války a na šéfa komise nominovali Junckera, jehož Evropská lidová strana tehdy ve volbách získala nejvíc hlasů.

I kdyby se Zahradil stal špičkovým kandidátem ECR, jeho šance na to, že by se nakonec mohl stát předsedou Evropské komise, nejsou velké. Jeho frakce je nyní sice v Evropském parlamentu třetí nejpočetnější, hlavní slovo ale má spojenectví evropských lidovců, socialistů a liberálů. Ti mají dohromady jasnou většinu hlasů.

Bez Britů

Zahradilova ECR navíc kvůli brexitu přijde o svůj hlavní pilíř - britské konzervativce. Vedle nich a ODS je v ECR především polská konzervativní strana Právo a spravedlnost.

Kvůli tomu, že mezi europoslanci už nebudou Britové, se spekuluje o tom, jestli ECR vůbec přežije. Zahradil ale tvrdí, že rozložení sil se po volbách výrazně změní, například kvůli tomu, že mezi členy stávajících frakcí bude "lovit" francouzský prezident Emmanuel Macron, který nejspíš vytvoří svou vlastní evropskou politickou skupinu. Dá se také očekávat, že ve volbách oslabí současné hlavní frakce, především socialisté.

"Musíme se poohlížet ve velkých zemích, jako je Itálie nebo Francie," vysvětlil Zahradil Aktuálně.cz, kde bude jeho frakce hledat nové spojence. Dodal, že v řadě ohledů má k ECR blízko italská Liga, dříve Liga severu. Ta je označována za krajně pravicovou stranu a dnes je v Evropském parlamentu spojenkyní například francouzské krajní pravice pod vedením Marine Le Penové. Do této skupiny patří i česká SPD Tomia Okamury, byť zatím žádného europoslance nemá.

Zahradil si myslí, že k jeho frakci by se mohla přidat i část francouzských gaullistů, tedy tradiční pravice, která loni s Macronem překvapivě prohrála v prezidentských volbách. "Vše je otevřeno novým spojenectvím," doufá Zahradil.

O tom, kteří politici budou o post předsedy Evropské komise usilovat, by mělo být jasno na podzim. Kandidaturu za socialisty už oznámil slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič. Za evropské lidovce by mohl kandidovat například současný viceprezident Evropské investiční banky a bývalý finský premiér Alexander Stubb nebo hlavní evropský vyjednavač o brexitu a bývalý francouzský ministr zahraničí Michel Barnier. Kandidátů ale nejspíš bude mnohem víc.

Video: O odchodu Česka z EU se nyní nelze bavit, říká Zahradil

Diskuse na téma odchod Česka z Evropské unie | Video:
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy