Ovlivní krajní pravice eurovolby? Projděte si země, kde se daří populismu i radikálům

Radim Klekner Radim Klekner
11. 12. 2018 21:00
Popularita krajní pravice je v řadě členských zemí Evropské unie vysoká, volby do Evropského parlamentu se přitom rychle blíží. Uskuteční se už za půl roku. Bruselské instituce se proto obávají úspěchu, kterého mohou v hlasování dosáhnout nejen mírnější populistické a euroskeptické strany, ale dost možná i uskupení mnohem extrémnějšího ražení. Nalézt jasné dělítko mezi populismem a extremismem je přitom v některých případech poměrně ošidné. Projděte si přehled zemí, kde mají zázemí silně euroskeptické a extremistické strany, nebo dokonce neonacistická uskupení, která samotný europarlament navrhuje zakázat. Jak si budou vést v eurovolbách? Ovlivnit jej mohou zejména pomocí sociálních sítí.
Nigel Farage (UKIP) před debatou o brexitu v europarlamentu.
Nigel Farage (UKIP) před debatou o brexitu v europarlamentu. | Foto: Reuters

Jak vypadá europarlament dnes?

V Evropském parlamentu zatím nemají populisté z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFFD) se 44 poslanci velkou váhu. A to ani ve spojení s další (a početnější) euroskeptickou skupinou Evropských konzervativců a reformistů (ECR) se 74 poslanci, s Evropou národů a svobody s 37 poslanci ani s 18 dalšími nezařazenými legislativci, zastupujícími vesměs extrémní pravici a levici.

Eurovolby v příštím roce mohou ale složením parlamentu notně zahýbat, a to právě kvůli sílící podpoře, které se dostává euroskeptickým uskupením v Německu, Itálii a dalších zemích, Česko nevyjímaje.

Ke slovu se přihlásí i extremistická či vysloveně neonacistická hnutí, jako je řecký Zlatý úsvit či Severské hnutí odporu ve Švédsku a dalších skandinávských zemích.

Poslanci Evropského parlamentu proto přijali nedávno rezoluci požadující zákaz neofašistických a neonacistických uskupení. Ta mohou eurovolby ovlivnit kampaní na sociálních sítích, protože na tu řádně vedenou zpravidla nemají peníze.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Výroba piva loni klesla o 6,9 procenta, lidé ho vypili nejméně o 60. let

Pivovary v Česku loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí, sdělili zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Předloni byla výroba rekordní, činila 21,6 milionu hektolitrů. "Jako pivovarníci sledujeme údaje už od roku 1950. Já osobně mám hodně bohaté zkušenosti, ale takovou situaci jsem ještě nezažil. Nepamatuji, že by na tom kdy hospody a restaurace byly tak špatně," uvedl předseda svazu František Šámal. V restauracích se loni vypila čtvrtina piva, předloni šlo o třetinu.

Loni poprvé po devíti letech klesl export, meziročně o 381 000 hektolitrů na zhruba pět milionů hektolitrů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 28 minutami

Provoz na dálnici D1 přerušila nehoda kamionu, ve směru na Brno zůstává uzavřena

Provoz na 169. kilometru dálnice D1 u Domašova na Brněnsku zastavila v pondělí večer nehoda kamionu. Policie ráno po 12 hodinách obnovila provoz ve směru na Prahu. Směr na Brno zůstává zavřený, od 161. kilometru stojí na dálnici kolona kamionů.

Bulharský kamion se převrátil v pondělí okolo 19:15 v zúženém úseku. Zcela tak zablokoval oba směry D1. Při nehodě nikdo neutrpěl vážnější zranění, řekl mluvčí jihomoravských policistů Bohumil Malášek.

V kamionu byly krabice s pivem, které bylo potřeba přeložit do jiného vozu. "V průběhu noci se podařilo vyprostit havarovaný kamion. Nyní probíhá úklid vozovky. Objízdná trasa je přetížená, v ranní špičce je na ní velké riziko tvorby kolon," sdělila policie ráno na twitteru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy