Ovlivní krajní pravice eurovolby? Projděte si země, kde se daří populismu i radikálům

Radim Klekner Radim Klekner
11. 12. 2018 21:00
Popularita krajní pravice je v řadě členských zemí Evropské unie vysoká, volby do Evropského parlamentu se přitom rychle blíží. Uskuteční se už za půl roku. Bruselské instituce se proto obávají úspěchu, kterého mohou v hlasování dosáhnout nejen mírnější populistické a euroskeptické strany, ale dost možná i uskupení mnohem extrémnějšího ražení. Nalézt jasné dělítko mezi populismem a extremismem je přitom v některých případech poměrně ošidné. Projděte si přehled zemí, kde mají zázemí silně euroskeptické a extremistické strany, nebo dokonce neonacistická uskupení, která samotný europarlament navrhuje zakázat. Jak si budou vést v eurovolbách? Ovlivnit jej mohou zejména pomocí sociálních sítí.
Nigel Farage (UKIP) před debatou o brexitu v europarlamentu.
Nigel Farage (UKIP) před debatou o brexitu v europarlamentu. | Foto: Reuters

Jak vypadá europarlament dnes?

V Evropském parlamentu zatím nemají populisté z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFFD) se 44 poslanci velkou váhu. A to ani ve spojení s další (a početnější) euroskeptickou skupinou Evropských konzervativců a reformistů (ECR) se 74 poslanci, s Evropou národů a svobody s 37 poslanci ani s 18 dalšími nezařazenými legislativci, zastupujícími vesměs extrémní pravici a levici.

Eurovolby v příštím roce mohou ale složením parlamentu notně zahýbat, a to právě kvůli sílící podpoře, které se dostává euroskeptickým uskupením v Německu, Itálii a dalších zemích, Česko nevyjímaje.

Ke slovu se přihlásí i extremistická či vysloveně neonacistická hnutí, jako je řecký Zlatý úsvit či Severské hnutí odporu ve Švédsku a dalších skandinávských zemích.

Poslanci Evropského parlamentu proto přijali nedávno rezoluci požadující zákaz neofašistických a neonacistických uskupení. Ta mohou eurovolby ovlivnit kampaní na sociálních sítích, protože na tu řádně vedenou zpravidla nemají peníze.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Držitel několika francouzských filmových cen podlehl rakovině

Ve věku 69 let zemřel francouzský herec a scenárista Jean-Pierre Bacri. Stanici BFM TV to oznámil umělcův agent. Držitel několika francouzských filmových cen César Bacri podlehl rakovině.

Bacri se narodil v roce 1951 na severu Alžírska. Na začátku 60. let se s rodinou přestěhoval do Francie, na stříbrném plátně i na divadelních prknech se poprvé objevil v 80. letech. V této době se setkal také se svou pozdější partnerkou, režisérkou a scenáristkou Agnès Jaouiovou, s níž spolupracoval na řadě divadelních her a filmů. Jejich poslední snímek - komedie Place publique (Veřejné místo) - byla do francouzských kin uvedena v roce 2018.

V 90. letech získal společně s Jaouiovou první divadelní Moliérovu cenu a za scénář ke komedii režiséra Alaina Resnaise Smoking/No Smoking (Kouření/Zákaz Kouření) také Césara. Tuto cenu za scénář získal ještě několikrát, jednoho Césara dostal za nejlepšího herce ve vedlejší roli.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Šest členů rady vlády pro Romy kritizuje ombudsmana za postoj ke strategii integrace. Křeček cíleně podkopává důstojnost Romů i svého úřadu, uvedli

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Svět knihy bude v červnu, pořadatelé jsou připraveni testovat návštěvníky

Po loňském zrušeném ročníku veletrhu Svět knihy Praha jej pořadatelé chtějí letos uspořádat od 10. do 13. června, tedy o měsíc později, než bývá zvykem. Akce by se měla konat jako tradičně v Průmyslovém paláci na Výstavišti v pražských Holešovicích. Maximum literárního programu však organizátoři plánují přesunout mimo palác, aby eliminovali úzký kontakt mezi návštěvníky. Pořadatelé jsou také připraveni provádět na místě antigenní testy.

Čestným hostem má být Francie. Zvláštní pozornost má být dopřána i Polsku, které se mělo zúčastnit loňského zrušeného ročníku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy