Radim Klekner
11. 12. 2018 21:00
Popularita krajní pravice je v řadě členských zemí Evropské unie vysoká, volby do Evropského parlamentu se přitom rychle blíží. Uskuteční se už za půl roku. Bruselské instituce se proto obávají úspěchu, kterého mohou v hlasování dosáhnout nejen mírnější populistické a euroskeptické strany, ale dost možná i uskupení mnohem extrémnějšího ražení. Nalézt jasné dělítko mezi populismem a extremismem je přitom v některých případech poměrně ošidné. Projděte si přehled zemí, kde mají zázemí silně euroskeptické a extremistické strany, nebo dokonce neonacistická uskupení, která samotný europarlament navrhuje zakázat. Jak si budou vést v eurovolbách? Ovlivnit jej mohou zejména pomocí sociálních sítí.
Jak vypadá europarlament dnes?
V Evropském parlamentu zatím nemají populisté z frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFFD) se 44 poslanci velkou váhu. A to ani ve spojení s další (a početnější) euroskeptickou skupinou Evropských konzervativců a reformistů (ECR) se 74 poslanci, s Evropou národů a svobody s 37 poslanci ani s 18 dalšími nezařazenými legislativci, zastupujícími vesměs extrémní pravici a levici.
Eurovolby v příštím roce mohou ale složením parlamentu notně zahýbat, a to právě kvůli sílící podpoře, které se dostává euroskeptickým uskupením v Německu, Itálii a dalších zemích, Česko nevyjímaje.
Ke slovu se přihlásí i extremistická či vysloveně neonacistická hnutí, jako je řecký Zlatý úsvit či Severské hnutí odporu ve Švédsku a dalších skandinávských zemích.
Poslanci Evropského parlamentu proto přijali nedávno rezoluci požadující zákaz neofašistických a neonacistických uskupení. Ta mohou eurovolby ovlivnit kampaní na sociálních sítích, protože na tu řádně vedenou zpravidla nemají peníze.