Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla v Evropském parlamentu vysvětlovat, proč je Evropa pozadu s očkováním proti covidu-19. Zdravotnictví sice leží téměř kompletně v rukou členských států, společné nákupy vakcín ale dostala na starost právě komise.
Von der Leyenová si stála za svým, že společný postup se Evropě vyplácí, i když je pomalejší. "Nechci si ani představovat, co by se stalo, kdyby se na vakcíny vrhla pouze hrstka velkých evropských států a na zbytek by se nedostalo. To by byla ekonomická katastrofa pro vnitřní trh," řekla na plénu.
Postavila se také za to, jakým tempem se vakcíny na evropském trhu schvalují. EU se podle ní rozhodla nejít cestou zkratek. Místo toho si chce vždy dostatečně ověřit bezpečnost a účinnost všech vakcín.
"Spoléháme na procedury Evropské lékové agentury (EMA) a, ano, to znamená, že proces schválení zabere tři až čtyři týdny. Tento čas navíc je však nezbytnou investicí, abychom nastolili důvěru a zajistili bezpečnost," prohlásila von der Leyenová.
Evropská komise nicméně začne pracovat na nových pravidlech, která agentuře EMA umožní celý proces zrychlit.
Zatlačme na výrobce, žádají europoslanci
Při zajišťování dávek se objevila celá řada problémů. Několik výrobců oznámilo, že omezí dodávky vakcín. Komise si vyslechla nejostřejší kritiku právě za to, že nedokáže na výrobce dostatečně zatlačit, aby své závazky splnili.
Vakcínu v zemích EU zatím dostalo 17 milionů lidí. Pokud chce Evropa do léta skutečně naočkovat 70 procent dospělé populace, podle europoslanců bude muset výrazně zrychlit.
To zmínila i česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO). "Evropa je největší producent vakcín na světě. Tři čtvrtiny vakcín, které jsou na světě ročně vyprodukovány, pochází z Evropy. Takže prosím, začněme sprintovat, zaměstnejme naše výrobní linky bojem s covidem. Tento závod musíme vyhrát," řekla na plénu Charanzová.
Von der Leyenová upozornila, že průmysl musí dohnat tempo vědy, která v případě vakcín proti koronaviru postupovala neobvykle rychle. Komise podle ní chápe, že při masové produkci dochází k problémům, ale právě proto předem investovala miliardy, aby pomohla zajistit dostatečné kapacity. Teď po firmách chce, aby své závazky dodržely. Vynutit by to měl pomoct nový mechanismus na kontrolu transparentnosti exportu, který podle von der Leyenové nicméně neohrozí dodávky do zemí v sousedství EU ani nebude trestat firmy, které kontrakty plní.
Netransparentní smlouvy
Velká kritika od europoslanců se na komisi snáší také za to, že nedokázala zajistit dostatečnou transparentnost podepsaných kontraktů. Do dnešního dne mohla veřejnost nahlédnout pouze do tří z nich (se společnostmi CureVac, AstraZeneca, Sanofi-GSK), ty ale navíc byly z velké části začerněné. Zásadním problémem zde je, že vzhledem k obchodním pravidlům musí se zveřejněním souhlasit obě strany kontraktu, tedy EU i firmy.
Řada europoslanců na plénu upozorňovala na to, že podepsané kontrakty EU znevýhodňují. "Máme mnoho odborníků, právníků, jsme geopolitická velmoc. Jak to, že jste sestavili tak špatné smlouvy a nepodařilo se nám donutit výrobce je respektovat?" nechal se například slyšet Marco Zanni, předseda frakce Identita a demokracie, kam patří i česká SPD.
Kritickými slovy nešetřila ani česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), podle které si kvůli špatně napsané smlouvě společnost AstraZeneca dělá z EU "dobrý den". "Jak je vůbec možné, že komise uzavřela smlouvy, které neobsahují žádný sankční mechanismus pro výrobce, který neplní své povinnosti?" nechala se slyšet Konečná.
K větší transparentnosti by měla přispět nově vytvořená "kontaktní skupina" mezi komisí a Evropským parlamentem, kde se budou sdílet informace o pandemii a vakcinační strategii.
Video: Lovci vakcín obléhají i dny očkovací centra. Zbylé dávky okamžitě spotřebují
