Na půl roku počínaje 1. červencem se česká ministerstva, centrální úřady, ale i samospráva nebo velvyslanectví po celém světě budou starat nejen o české záležitosti, ale také o ty unijní. Nejlépe si to lze představit tak, že za Slovince, kteří předsedali unii v druhé půlce roku 2021, dosadíme Čechy.
Pokud by tehdy Česko stálo v čele EU, byli by to tuzemští ministři, kdo by měl přijít s návrhem, jak odpovědět na migranty, kteří se za plotem na polsko-běloruském pomezí dožadují vstupu na území sedmadvacítky. Byl by to český ministr financí, kdo by musel najít kompromis ve sporu o snížené sazby DPH mezi sedmadvaceti státy. Do třetice by to byl zástupce české vlády, který by předstoupil před europoslance a čelil dotazům na stav právního státu v Polsku a Maďarsku.
"Předsednictví je top manažerská role," prohlásil na debatě institutu Europeum lektor evropských studií z Masarykovy univerzity Petr Kaniok, který napsal o prvním českém předsednictví z roku 2009 knihu. "Není to prostor pro prosazování specifických národních zájmů," připomenul také fakt, že předsedající země musí hrát roli nestranného rozhodčího.
Pro stát tak evropský půlrok představuje hlavně výkonnostní zátěž. Také proto se záhy po schválení minimalistického rozpočtu pro předsednictví objevila kritika tohoto kroku odbornou veřejností. Za málo peněz si totiž Česko pořídí málo expertů, kteří budou předsednictví prakticky uskutečňovat. A přesně to se stalo.
Ještě bývalý kabinet přiznal předsednictví - kvůli přesvědčení tehdejšího premiéra Babiše (ANO), že to je zbytečný výdaj - necelých 1,25 miliardy korun, což je zhruba třetina oproti rozpočtu na první český půlrok v čele EU v roce 2009. Později vláda peníze navýšila o 200 milionů korun, i tak ale bude v klíčové bruselské centrále země pracovat na předsednictví jen zhruba 170 českých odborníků. Je to nejméně, kolik kdy předsedající stát měl. Více vyjednavačů (210) zaplatila i maličká Malta.
Obrovská příležitost
Nová vláda Petra Fialy (ODS) na podfinancování upozorňovala. "Nejsem si jist, zda je předsednictví dobře připraveno. Jestli je na něj zajištěno dost finančních prostředků. Tady jsme připraveni přidat, ačkoliv jinak musíme šetřit," řekl deníku Aktuálně.cz premiér Fiala na dotaz, co přesně myslí "výzvou" ve spojení s předsednictvím. Podobně mluví i nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Tvrdí však, že na podstatnější změny je pozdě. "Vyslat větší množství zkušených lidí na předsednictví už nestihneme. Zalepíme maximálně největší díry," vysvětlil redakci.
Bek také považuje předsednictví spíš za manažerské cvičení, zatímco Fiala ho vidí jako šanci pro náš ideový otisk v Evropě. "Je to obrovská příležitost pro Česko ukázat na některá naše prioritní témata. Zmíním jedno - energetika. Je potřeba, aby jaderná energie byla mezi čistými, podporovanými zdroji," sdělil Fiala, na co bude klást důraz na evropské půdě.
Základní témata, jako je Schengen, obnova po pandemii nebo klima, kterým se Češi spolu s Francouzi a Švédy budou věnovat v rámci předsednické trojky, už byla schválena. Jde ale jen o částečné vodítko, protože programem mohou zamíchat nenadálé události. Portugalci například chtěli navazovat užší spolupráci s Afrikou, a místo toho rozdělovali vakcíny proti covidu-19. Slovinci řešili zmíněné běžence na polsko-běloruském pomezí.
Možnost na reparát
Českou vládu ale hlavně čeká rozdělení evropské agendy mezi několik různých paláců a stran. Vedle premiéra a ministra pro evropské záležitosti bude část evropských témat "sedět" na ministerstvu zahraničí pod vedením Jana Lipavského (Piráti). Fiala si nad to pořídil speciální poradkyni pro EU Jolanu Mungengovou, která bude pracovat pod Mikulášem Bekem na Úřadu vlády.
"Podle mě je takový model neřiditelný. Jsem zvědav, jak budou všichni sdílet informace," okomentoval to v tisku bývalý státní tajemník pro EU a nyní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Bek ale nepochybuje, že to bude fungovat. "Mám s Petrem Fialou zkušenost z brněnské univerzity: vím, že umí delegovat pravomoci velmi dobře," uvedl Bek, bývalý rektor Masarykovy univerzity, v rozhovoru pro týdeník Respekt.
Druhé předsednictví bude pro Česko šancí na reputační reparát. V půli toho prvního, v březnu 2009, padla vláda Mirka Topolánka (ODS), když ztratila většinu ve sněmovně. Plnohodnotné předsednictví tak předčasně skončilo. Andrej Babiš, nově lídr nejsilnější opoziční strany, už řekl, že je připraven ho z opozice podporovat.
