Orbánovi se nepodařilo "pomstít" italské premiérce Giorgii Meloniové za to, že jeho europoslance odmítla pustit do Evropských konzervativců a reformistů (ECR). I tak by se dalo nahlížet na poslední škatulata na půdě unijního parlamentu.
Maďarský premiér dlouho usiloval o členství v ECR pro europoslance za svůj Fidesz, strana Meloniové Bratři Itálie, která této frakci dominuje, ho ale odmítla. Meloniová chce být v hlavním proudu unijní politiky a alianci s proruským Orbánem nepotřebuje.
Orbán v reakci na to začal v zákulisí přesvědčovat druhou nejsilnější národní skupinu v ECR, polskou opoziční stranu Právo a spravedlnost (PiS), aby se přidala k Patriotům pro Evropu.
PiS v čele s expremiérem Mateuszem Morawieckim o přestupu z ECR do Patriotů skutečně vyjednávala. Minulý týden Morawiecki veřejně vyčíslil šance na setrvání dvaceti polských europoslanců mezi konzervativci na 50 na 50 i kvůli vnitřním rozbrojům uvnitř PiS.
Nakonec se ale strana rozhodla zůstat. "ECR je ustavena. PiS zůstávají," potvrdila ve středu dopoledne serveru Aktuálně.cz a Hospodářským novinám europoslankyně za ODS a šéfka české delegace v ECR Veronika Vrecionová.
Podle zdrojů Aktuálně.cz se Poláci takhle rozhodli, protože nabídka od Patriotů "nebyla tak dobrá, jak PiS čekala". Strana chtěla konkrétně post generálního sekretáře nově vznikající frakce. Umožnilo by jí to mít kontrolu nad penězi skupiny z rozpočtu europarlamentu.
Na pozici navrhovala bývalého velvyslance při EU Andrzeje Sadose, kterého coby zástupce PiS vláda v čele s novým premiérem Donaldem Tuskem loni po parlamentních volbách odvolala. Patrioti jim ale funkci generálního sekretáře nenabídli.
Polské straně také vadila přítomnost nejvíc proruské strany v EU mezi Patrioty, rakouských Svobodných. Vedle mocenských pozic v potenciální nové skupině to byl ale podle informací Aktuálně.cz a Hospodářských novin druhotný argument. PiS už loni po prohraných volbách "vzala na milost" samotného Orbána, kterého předtím za jeho blokaci pomoci Ukrajině dlouho kritizovala. Právě Poláci přesvědčovali Meloniovou, ať Orbána vezme do ECR.
Pro Orbána a Babiše je odmítnutí od PiS čarou přes rozpočet. Oba politici vykreslili vznikající formaci jako vstání visegrádské spolupráce z mrtvých a jako potenciálně jednu z nejsilnějších formací na půdě unijního parlamentu vůbec. To zatím padá.
Také proto, že do Patriotů nejdou ani slovenští europoslanci za Směr premiéra Roberta Fica. Do Visegrádské skupiny patří právě Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Socialistická frakce už loni pozastavila straně členství kvůli Ficově vládě s krajní pravicí. Pětice europoslanců za Směr zůstane buď mezi nezařazenými politiky, nebo bude vyjednávat o individuálním členství mezi socialisty, druhou nejvlivnější frakcí vůbec.
V takovém případě by se o každém jednotlivém jméně hlasovalo zvlášť. Směr se dosud nerozhodl, jakou variantu zvolí.
Existenční záchranu a vzpruhu jejich ambicím může Patriotům dodat šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová. Ta tento týden poprvé připustila, že o přestupu k nim vyjednává. V rozhovoru pro francouzské rádio během kampaně před druhým kolem voleb v zemi zároveň řekla, že definitivní rozhodnutí přijde až po volbách. Ty se konají tuto neděli.
Pokud by třicet europoslanců za Národní sdružení přešlo k Patriotům, jejich stávající početní síla by se více než zdvojnásobila a frakce by překonala svůj regionální charakter.
S Francouzi by navíc vysoce pravděpodobně přešli dosavadní spojenci Le Penové ve frakci Identita a demokracie, tedy členové italské Ligy Mattea Salviniho a strana nizozemského radikála Geerta Wilderse. K nově vznikající frakci se přidala také portugalská strana Chega. V tom případě by Patrioti splnili formální požadavky mít zástupce aspoň ze sedmi států EU a frakce by tak mohla vzniknout.
Video: Naprostý obrat Babiše. Spojil se s lidmi, kteří brojí proti zájmům Česka (1. 7. 2024)
