eGovernment v Česku? Všichni o digitalizaci veřejných služeb mluví, ale výsledky zatím nejsou valné

Lukáš Hendrych
23. 5. 2017 16:52
Jen třetina Čechů komunikuje s úřady po internetu. Česká republika je tak pod průměrem EU. Na nedostatečné digitální služby státní správy upozorňují i čeští europoslanci. S kolegy z ostatních členských států minulý týden projednávali akční plán EU pro eGovernment, který má přístupnost těchto služeb zlepšit v celé EU.
V Česku probíhá jen zlomek styku s úřady digitální formou. Odpadne papírování a zvítězí eGovernment?
V Česku probíhá jen zlomek styku s úřady digitální formou. Odpadne papírování a zvítězí eGovernment? | Foto: Jan Langer

Štrasburk - V digitalizaci ekonomiky a společnosti patří ČeskoEU stále mezi podprůměrné státy.

V rámci takzvaného indexu DESI, který stupeň digitalizace měří, se ČR v letošním roce umístila až na 18. místě. Problémy má hlavně v zavádění eGovernmentu.

Pod tento pojem spadají mimo jiné i elektronické volby, jednoduché placení daní či zakládání firem online cestou.

Ve snaze rozšířit digitální služby po celé EU vytvořila Evropská komise akční plán, o kterém se v úterý hlasovalo v Evropském parlamentu a který má mezi europoslanci širokou podporu.

"ČR je dlouhodobě na úplném chvostu EU v oblasti eGovernmentu. Moje přání je, abychom se dostali na úroveň Estonska, ve kterém je kromě svatby a pohřbu možné bez vaší fyzické přítomnosti vyřídit všechny úřední úkony elektronicky," uvedl český europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO).

"Chybí nám hlavně zjednodušení úředních procedur, sdílení dat v rámci státní správy, usnadnění přístupu k informacím, možnost online kontaktu s úřady," myslí si další česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

Největší obětí jsou občané

Obecně jde v eGovernmentu o digitalizaci veřejné správy a elektronizaci veřejných služeb, online komunikaci s úřady včetně využívání elektronických podpisů nebo o otevřený přístup k veřejným informacím.

Na nedostatečnou digitalizaci veřejné správy nejvíce doplácejí občané, kteří tak musí stát dlouhé fronty na úřadech.

V současnosti komunikuje s úřady pomocí internetu pouze třetina Čechů, v rámci celé EU jde ale o každého druhého člověka. V Estonsku se pak touto cestou s veřejnou správou dorozumívá 80 procent lidí.

Častým problémem jsou v České republice i složité formuláře, které se musí osobně nosit na různá místa. Z internetových stránek úřadů si je navíc stahuje jen 15 procent Čechů a pouze každý desátý je následně posílá z pohodlí domova. Oproti 90 procentům Estonců, kteří formuláře zasílají online.

"Ve srovnání s dalšími zeměmi EU je úroveň digitálních služeb v Česku hluboko pod průměrem. Nemůžeme se proto divit tomu, že v loňském roce bylo jedním z doporučení Komise pro Česko právě zvýšení dostupnosti elektronických veřejných služeb," připomíná europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Vláda by měla dělat více

Podle Teličky je však největším problémem politický nezájem o tuto problematiku.

"Jsem rád, že novým digitálním koordinátorem na Úřadu vlády byl jmenován Ondřej Malý. Digitální agenda je tak konečně v dobrých rukou. Je však nutné, aby příležitosti digitální ekonomiky pro ČR vnímala zejména naše politická reprezentace a vláda včetně jejího předsedy," dodává.

Na druhou stranu má za sebou český eGovernment v posledních letech i několik úspěchů.

Jedním z největších je vytvoření tzv. CzechPointů, kde mohou lidé získat například výpis ze svého rejstříku trestů, z katastru nemovitostí, insolvenčního rejstříku, výpis bodového hodnocení řidiče nebo si nechat zhotovit ověřenou kopii dokumentů.

Pozitivní je i existence datových schránek nebo základních registrů, což je systém, díky kterému je možné lehce zjistit, který státní úřad se o nás v uplynulém roce zajímal a jaké informace o nás zjišťoval.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Světové atletice vládnou trojskokanka Rojasová a tyčkař Duplantis

Nejlepšími světovými atlety roku 2020 se stali halová světová rekordmanka v trojskoku Yulimar Rojasová a světový rekordman ve skoku o tyči Armand Duplantis. Oba v tradiční anketě Světové atletiky triumfovali poprvé.

Pětadvacetiletá Venezuelanka Rojasová v únoru v Madridu posunula halový rekord na 15,43 metru, skočila tehdy o sedm centimetrů víc než Ruska Taťjana Lebeděvová v roce 2004. Na trůnu vystřídala americkou překážkářku Dalilah Muhammadovou a navázala na úspěch jiné trojskokanky Caterine Ibargüenové, která byla nejlepší světovou atletkou roku 2018.

Jednadvacetiletý Duplantis se stal nejmladším mužským vítězem této ankety, která se vyhlašuje od roku 1988. Švédský skokan v hale dvakrát posunul světový rekord až na 618 centimetrů. Venku pak překonal 615 cm a sebral Sergeji Bubkovi nejlepší výkon pod širým nebem. Vyhrál všech šestnáct závodů, do kterých letos nastoupil. V hlavní kategorii triumfoval dva roky po ocenění pro vycházející hvězdu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy