Náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž deníku Aktuálně.cz potvrdil, že koalice Spolu i Pirátů a STAN s odesláním žádosti do Polska souhlasily. "Pokračování v jednáních je v zájmu všech a úplně nejvíc Libereckého kraje," dodal Smrž.
Jádrem sporu je fakt, že Varšava odmítá přerušit těžbu v hnědouhelném dole Turów, který leží nedaleko českých hranic. To jí přitom už v květnu v reakci na stížnosti a žalobu z Česka nařídil Soudní dvůr EU. Důvodem konfliktu jsou negativní dopady těžby na zásoby pitné vody a také hlučnost a prašnost na českém území.
"Téma Turówu řeší politici ODS v Libereckém kraji už od roku 2015. Stávající koalice v Libereckém kraji, které jsme součástí, se aktuálně obrátila jak na polskou stranu, tak na ministra Richarda Brabce a vyzvala je k pokračování jednání a jejich dotažení do zdárného konce," uvedl na dotaz deníku Aktuálně.cz předseda ODS a kandidát na premiéra Petr Fiala.
Podobně se vyjádřilo také hnutí STAN, kterému by podle informací médií mělo po vzniku nové vlády připadnout ministerstvo životního prostředí. "Dohoda musí řešit technické záležitosti, jako je řešení problému odtoku vody, instalace a funkční monitoring složek životního prostředí, řešení problematiky hluku a prašnosti či systematické fungování expertní skupiny. Dále pak je nutné do dohody zavést kompenzace možných škod," vyjmenoval Lukáš Vlček, kandidát hnutí na ministerský post.
Když česko-polská jednání na začátku letošního října překotně skončila, zůstaly podle účastníků dialogu dvě zásadní otázky nedořešené: za prvé, jak dlouho by smlouva měla být vymahatelná - tedy jak dlouho by Polsko muselo brát ohled na českou pitnou vodu, hluk a prach. Praha podle dřívějších informací Hospodářských novin požaduje lhůtu pěti let po skončení těžby. S tou hodlá státní koncern PGE pokračovat až do roku 2044.
Druhým sporným bodem je otázka, co by se stalo, kdyby Polsko dohodu vypovědělo. Česko trvá na tom, že by Varšava musela dál respektovat své závazky vyplývající z pravidel Evropské unie. Polsku už nyní nabíhá penále ve výši bezmála 13 milionů korun za každý den těžby, kterou nařídil zastavit unijní soud. Nařízení se Varšava opakovaně snaží zvrátit - podruhé a zatím naposledy minulý čtvrtek, potvrdil deníku Aktuálně.cz mluvčí Soudního dvora EU Balázs Lehóczki.
Čechům nedůvěřujeme
Piotr Wawrzyk, náměstek polského ministerstva životního prostředí, rozhlasové stanici RFM FM řekl, že dialog by se mohl obnovit "nejpozději do dvou týdnů". Jeho resort ale zatím na oficiální výzvu podle informací deníku Aktuálně.cz nijak nezareagoval. Stejně tak celá polská vláda. "Zatím se (kabinet) zdráhá reagovat na českou výzvu kladně, protože Čechům příliš nedůvěřuje," píše list Gazeta Prawna.
Důvodem je fakt, že původní náhlé přerušení dialogu mělo příčinu v konfliktu mezi premiérem Andrejem Babišem a jeho polským protějškem Mateuszem Morawieckým. "Máme si sednout k jednání, jako by se nic nestalo. Je ale otázka, jak si můžeme být jistí, že se později neukáže, že nová vláda má (s vznikající dohodou, pozn. red.) problém," cituje polský list jeden ze svých zdrojů zevnitř polské vlády.
To strany možné budoucí vládní koalice odmítají. "Není možné téma opustit a nechat jej nevyřešené s tím, že stávající vláda končí," dodal předseda ODS Fiala. Také podle náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže je logické začít jednat ještě nyní. A o plynulém navázání na končící vládu hovoří také český europoslanec za ODS Jan Zahradil, který se ve Štrasburku setkal s polským premiérem. "Je dokonce možné, že před vznikem nové koalice celá jednání dokončí ještě Babišova vláda - pak by nebylo rozumné to znovu otevírat," odpověděl na dotaz deníku Aktuálně.cz.
Podle expertů, kteří spor dlouhodobě sledují, je to ale problematické. "Je otázka, jestli lidé ze stran, které by měly tvořit novou vládu, tu dohodu vůbec viděli a zda vědí, s čím souhlasí. Hrozí, že se tu formuje čím dál širší skupina podporovatelů dohody, kterou nikdo neviděl," míní například Anna Kšírová, členka Komise pro adaptaci na změnu klimatu Libereckého kraje.
A potíže mohou nastat ve zcela konkrétních bodech. Hnutí STAN podle vyjádření mluvčího Lukáše Vlčka počítá s tím, že kompenzace za škody způsobené těžbou by měla činit 50 milionů eur, tedy skoro 1,3 miliardy korun. Podle polského deníku Gazeta Prawna ale nyní Poláci trvají na tom, že částka musí být snížena o sankce, které kvůli nedodržení nařízení o zastavení těžby Varšavě účtuje Soudní dvůr EU. Podle listu se proto objevují i hlasy, které volají po neobnovení česko-polských jednání a chtějí spíš počkat na konečný verdikt unijní justice.
Turów v posledních letech
leden 2016: Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) varuje, že připravované rozšíření dolu Turów u česko-polské hranice ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Zajištění náhradního zásobování oblastí vodou s doprovodnými náklady může vyjít až na tři miliardy korun.
prosinec 2016: Vzniká česko-polská pracovní skupina, která věc posuzuje.
listopad 2019: České ministerstvo životního prostředí vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování dolu Turów. ČR požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny, která by bránila odtoku podzemních vod.
březen 2020: Polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v dole Turów o šest let.
září 2020: Ministerstva životního prostředí a zahraničí podala kvůli dolu podnět k Evropské komisi.
prosinec 2020: Komise dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy.
únor 2021: Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu a žádost o zastavení těžby.
duben 2021: Varšava prodlužuje provozovateli dolu povolení až do roku 2044.
květen 2021: Unijní soud nařizuje Varšavě okamžitě přerušit těžbu, Polsko avizuje, že chce o dalším osudu dolu jednat. Řešením by měla být mezivládní dohoda.
září 2021: Polsko dostává pokutu za každý den pokračující těžby. Tu platit odmítá, těžba dále pokračuje. Česko-polská dohoda je údajně skoro hotová, její konkrétní obsah obě strany tají. Varšava jednání ukončuje s ohledem na blížící se volby a údajné nemístné požadavky české strany.
leden 2022: premiér Morawiecki odvolává polského velvyslance v Praze, podle polských médií za jeho kritické výroky na adresu polské vlády ohledně těžby v Turów. Do Varšavy vyráží jednat nová česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Obě strany zkoumají nové požadavky vznesené z polské strany.
únor 2022: Dohodu schvaluje polská i česká vláda.
Zdroj: ČTK
