Celkem v Evropě podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žije více než 150 milionů lidí s duševním onemocněním. Konkrétně v Česku se jich v roce 2021 podle dat Národního zdravotnického informačního portálu nacházelo zhruba 800 tisíc. O pět let dříve, v roce 2016, to přitom bylo jen 710 tisíc.
Duševní zdraví se tak ukazuje jako rostoucí problém, který se výrazně prohloubil s příchodem pandemie covidu-19. Evropská komise například uvádí, že u lidí v EU vzrostly během prvního roku pandemie úzkosti a deprese o celých 25 procent.
Péče o duševní zdraví se proto stala předmětem návrhu zprávy Evropského parlamentu, kterou europoslanci zhruba v polovině prosince odhlasovali jako vůbec první zprávu věnovanou tomuto tématu.
"Je důležitým krokem Evropské unie ke komplexnímu a férovému přístupu k duševnímu zdraví," uvedla na dotaz redakce nezařazená europoslankyně a náhradnice v podvýboru pro veřejné zdraví Radka Maxová (S&D).
Duševní zdraví je podle zprávy nedílnou součástí všeobecné zdravotní péče. S dobrým psychickým stavem, podobně jako u zdraví fyzického, se totiž pojí i schopnost vypořádávat se s každodenním stresem, a tedy i produktivně pracovat.
"Kdokoli se kdykoli během svého života může ocitnout ve zranitelné pozici. Proto tato zpráva pomáhá identifikovat sociální determinanty zdraví, komunity i situace, kde mohou být lidé zranitelní, a navrhuje konkrétní opatření k jejich zmírnění," řekla v pondělí na plénu portugalská zpravodajka návrhu Sara Cerdas (S&D).
Nedostatek odborníků trápí i další státy EU
Smysl kroků, ke kterým europoslanci vyzývají, je jednoduchý: prevence je levnější než řešení následků. A občané v EU by proto měli mít dostupnou péči o duševní zdraví co nejdříve, dokud jsou jejich potíže snáze řešitelné.
Zanedbaná péče o duševní zdraví se promítá i do státních rozpočtů. Podle Evropské komise se každý rok kvůli "neřešení" duševních onemocnění utratí až 14,7 bilionu korun, což představuje více než 4 procenta evropského HDP.
Jasným ukazatelem systémového problému je podle bývalé europoslankyně za ANO Dity Charanzové (Renew) také nedostatek psychiatrů. Například v ČR je pouze 180 specializovaných dětských psychiatrů, kteří se povětšinou nachází v předdůchodovém věku,
"Dětští psychologové a psychiatři u nás zoufale chybí. Podobné problémy ale řeší i další státy EU, protože speciálně po covidu se začaly ve vysoké míře objevovat psychické potíže především u dětí, které zůstaly měsíce doma, bez možnosti chodit do školy a bez sociálního kontaktu se spolužáky," okomentovala.
Chybí i psychologové pro dospělé. Každý čtvrtý občan EU, nebo jeho rodinný příslušník, měli se sháněním služby v oblasti duševního zdraví potíže, vyplývá z dat Eurobarometru.
Problém však představuje také určité stigma, které se s tématem duševního zdraví váže. "Duševní zdraví je stále tabuizované, často přehlížené a chybí dostupná a komplexní zdravotní péče zaměřená na prevenci," uvedla Maxová.
Zpráva tak vyzývá EU i členské státy, aby zvyšovaly povědomí o duševním zdraví a zahrnovali toto téma do všech svých politik. K podobnému kroku dříve vyzvali také unijní mistři zdravotnictví na Radě EU, kteří kromě stigmatizace volají také po lepším začleňování lidí, kteří duševními obtížemi dříve trpěli.
V podvýboru, kde se na vytváření zprávy Maxová podílela, však podle jejích slov probíhala diskuze nad řadou dalších aspektů, které by měly být zohledněny. "Například od začátku bylo vcelku jasné, že bude nutné identifikovat zranitelné skupiny, aby bylo možné pracovat na prevenci, kvalitní léčbě, a celkově zajistit komplexní přístup pro ochranu duševního zdraví," popsala.
Inspirace ze Švédska a Francie
Zatímco některé státy EU řeší stejné problémy jako Česko, v jiných lze najít příklady dobré praxe. Právě do pomoci ve sdílení osvědčených postupů napříč státy by se podle europoslanců nově měla zapojit také Evropská komise.
Na předních příčkách žebříčků nejlepší péče o duševní zdraví v EU se podle Maxové dlouhodobě drží například Švédsko, Německo nebo Finsko.
"Celkově je potřeba hledat inspiraci u států, které duševní zdraví prioritizují a podporují neziskové organizace a iniciativy, které se duševním zdravím zabývají. V českém prostředí jsou neziskové organizace vnímány často negativně a celkově nám chybí preventivní akce a šíření povědomí, které mají tyto organizace a iniciativy na starost," uvedla Maxová.
Kladným příkladem je podle Charanzové také Francie, kde se téma duševního zdraví dětí stalo jednou z priorit prezidenta Emmanuela Macrona. Ten už v roce 2021 představil ucelenou strategii řešení tohoto problému.
"Francie zřizuje linky podpory, vláda aktivně podporuje přítomnost a práci psychologů na školách a aktivně využívá prostředky vyhrazené z EU," okomentovala europoslankyně.
EU potřebuje lepší strategii pro duševní zdraví
Právě nedostatečné financování představuje podle zprávy spolu s nedostatkem pracovníků jeden z hlavních důvodů, proč se současná špatná dostupnost psychologické a psychiatrické péče v Evropě nadále horší.
Momentálně totiž hlavní investice plynou do výzkumu. Prostřednictvím programů Horizont 2020 a Horizont Evropa přiteklo do oblasti výzkumu a inovací v oblasti duševního zdraví celkem přibližně 18,73 miliardy korun. Samostatná obálka výhradně pro výzkum duševního zdraví však neexistuje. Zpráva proto vyzývá, aby ji Komise zřídila.
Kromě položky v rozpočtu by však Komise měla zajistit komplexnější strategii duševního zdraví. Komise sice již v červnu přijala tzv. Komplexní přístup k duševnímu zdraví, nyní by ale měla podle slov zpravodajky cílem zahrnovat duševní zdraví do všech politik.
Podle Maxové by zároveň měla stanovit "jasné a měřitelné cíle, jako je šíření povědomí, prevence, péče a podpora duševního zdraví s důrazem na potřeby zranitelných společenských skupin".
Schválenou zprávu by nyní měla předsedkyně Europarlamentu oficiálně předat Radě a Komisi. Není však nijak závazná a jde pouze o soubor doporučení.
