Klíčový rok pro Brusel: Británie odejde z EU, Juncker končí a euroskeptici posílí

Radim Klekner Radim Klekner
31. 12. 2018 6:39
Rok 2019 bude pro Evropskou unii v mnohém klíčový. EU opouští Velká Británie, stále ale není jasné, jakou podobu bude brexit mít. V květnu se konají mimořádně důležité volby do Evropského parlamentu. V nich mohou uspět populistické či vysloveně extremistické strany. Schvalování důležitých unijních rozhodnutí tak může být napříště mnohem obtížnější. Co dalšího EU v následujícím roce čeká?
Brexit, ilustrační foto. (demonstrace proti brexitu v Británii)
Brexit, ilustrační foto. (demonstrace proti brexitu v Británii) | Foto: Reuters

Divoký brexit, celní unie, nebo Norsko plus?

Na konci března 2019 má Velká Británie oficiálně vystoupit z EU. Již dohodnuté podmínky brexitu ale na poslední chvíli neschválila britská Dolní sněmovna, kde části konzervativců vadila tzv. irská pojistka, tedy možnost, že by Británie zůstala členem celní unie, pokud by se nepodařilo definitivně vyřešit podobu hranice mezi Irskem, které zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království.

Premiérka Mayová, pokud vydrží v úřadu, se bude ve zbývajícím čase snažit přimět EU, aby dohodu o brexitu ještě pozměnila tak, aby ji Dolní sněmovna schválila. To ale Brusel odmítá, a hrozí tak tvrdý brexit - odchod z EU bez dohody.

Dolní sněmovna i sama britská vláda jsou ve svém názoru rozděleny, tvrdý brexit si ale nepřeje nikdo. Část ministrů i poslanců dává přednost pokračování celní unie a někteří nevylučují dokonce ani druhé referendum o brexitu, které by celý proces ještě mohlo zvrátit a zachovat Británii v rámci EU.

Zvažuje se i model tzv. Norska plus, kdy by Spojené království sice opustilo EU, avšak zůstalo by součástí jednotného unijního trhu i celní unie. To by ovšem znamenalo, že by Britové museli přijmout dodatečné závazky včetně plateb do unijní kasy, byť redukovaných, a umožnění volného pohybu osob. 

Brexit bude mít v každém případě dopad na ekonomiku Británie i EU. Hlavní argument zastánců brexitu, totiž že Spojené království ušetří každý týden 275 milionů liber, protože už nebude muset platit do pokladny unie, se může ukázat jako zcela lichý.

Kromě toho, že tato tvrzení nezohledňovala fakt, že Britové od unie dostávají 150 milionů liber na platbách týdně, se očekává propad HDP. A ten může v prvních letech činit i dvě procenta, což odpovídá částce 40 miliard liber ročně.

V případě tvrdého brexitu pak hrozí dlouhé kolony před tunelem u Calais a problémy se zásobováním lidí v Británii.

Může stoupnout i nezaměstnanost, protože řada firem buď již přesunula, či přesune svá sídla do kontinentální EU. Postiženo bude mimo jiné bankovnictví a Londýn může ztratit svou auru významného finančního centra.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy