Obsloužíme všechny. Saské hospody musí kontrolovat očkování, pravidla ale obchází

Helena Truchlá Helena Truchlá
12. 11. 2021 10:26
Sasko jako první německá spolková země zavedla plošné zpřísnění pravidel pro neočkované dospělé. Nově do restaurací, klubů nebo na sportovní či kulturní akce mohou jen lidé s oběma dávkami nebo ti, kteří mají doklad o prodělání covidu. Region se ale v lecčems podobá Česku. Dvě dávky tu má jen o něco víc než polovina obyvatel a nakažených koronavirem rychle přibývá. Nemocniční lůžka se plní.

Jak fungují nová pravidla pro neočkované, se do oblasti kolem českých hranic vydali zjišťovat redaktoři německého listu Zeit. V luxusním hotelu ve městě Bad Schandau, kde mají svou první zastávku vlaky směřující z Prahy a Ústí nad Labem dál na sever, se novináři ptali, jestli personál kontroluje očkovací průkazy. "To vás vůbec nemusí zajímat, běžte pryč," uzemnil je zaměstnanec.

"Koronaviru se nebojíme," míní číšnice v dalším z podniků. Svěřuje se přitom, jak se jejich šéf rozhodl nové nařízení obejít: vnitřní prostor restaurace uzavřel, místo toho se hosté mohou usadit na "zahrádce", což je ale ve skutečnosti krytá přístavba samotné hospody. Do restaurací, klubů nebo třeba na fotbalový stadion by se přitom lidé bez očkování nebo dokladu o prodělání covidu vůbec neměli dostat.

"Je to nástroj, který má zabránit dalšímu kompletnímu lockdownu," vysvětluje  zpřísnění opatření saský zemský premiér Michael Kretschmer (Křesťansko-demokratická unie, CDU). Sasko má za poslední týden 483 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel, v celém Německu je to méně než polovina. Česko je momentálně na hodnotě 558. Sasko je nejméně proočkovaná německá spolková země, obě dávky tu má jen 57 procent obyvatel, prakticky stejně jako v Česku. 

V nejhůře zasažených saských okresech se začíná opakovat kritický scénář z minulých vln pandemie. Jednotky intenzivní péče se rychle plní a hrozí, že pacienti budou muset být převáženi jinam. Trasovat nakažené hygienici nestíhají, popisuje Michael Geisler, okresní radní z Pirny. Právě tady funguje už třicet let česko-německé dvojjazyčné gymnázium. 

Dodržování covidových opatření bylo v Sasku problémem už v minulosti, úřady spolkové země proto tentokrát slibují přísnější kontroly. Každý okres musí zajistit nejméně tři tříčlenné mobilní týmy, které tvoří jeden zástupce hygieniků, jeden z "pořádkového úřadu" (jedná se o přibližnou alternativu české městské policie, pozn. red.) a nakonec samotná policejní hlídka. Jenže s jejich zajištěním váhají i někteří starostové a okresní radní, informuje server MDR.

Kontroly se například v Pirně podle Michaela Geislera ze všeho nejdřív zaměří na podniky, které někdo nahlásí pro nedodržování opatření. Část zdejších gastronomických provozů se nicméně s odporem k pravidlům vůbec netají a svůj postoj naopak přirovnávají k odboji v časech nacistické totality 30. a 40. let minulého století.

"U nás jsou všichni vítáni," stojí na dveřích jednoho z podniků v Pirně, popisuje týdeník Zeit. Slovo "všichni" je třikrát podtržené. Jinde k německým slovům geimpft genessen (očkovaný a uzdravený, což jsou nyní platné podmínky pro vstup, zkracované podle počátečních písmen na 2G) přidávají kreativní majitelé vlastní přídavná jména: gesund (prostě zdravý) nebo i gegessen, getrunken, gelacht (najedený, napitý, vysmátý). 

Radši test než vakcínu

Hospůdka Zum Bettelmönch v Pirně ale nabízí opačný příklad. Zdejší servírka Maxi Stohnová bere covid vážně, sama ho prodělala. Bojí se ale, že na podnik nové opatření tvrdě dopadne. V létě sem za krásnou přírodou Saského Švýcarska jezdí řada cizinců, teď převládají místní. A těch je v některých okresech nenaočkovaných celá polovina. "Podle mě je nejjistější člověk, který se čerstvě nechal otestovat," míní proto Stohnová.

Podobně argumentuje také Marcel Bark, majitel zdejší oblíbené rybí restaurace. Zaměstnance údajně testuje třikrát týdně, domů je prý pošle hned, jakmile začnou mít příznaky nemoci. Bark i další provozovatelé a obsluha v saských restauracích se od pondělí dostali do paradoxní situace: jediné podniky, kde se mohou podle pravidel v teple najíst, jsou jejich vlastní. Sami totiž očkovaní nejsou a aby obsluhovali hosty, ani být nemusí. Místo toho se podle svých slov nechávají pravidelně testovat. To je ale v Německu od října - v rámci snah úřadů přimět lidi k očkování - zpoplatněné. Experti opatření ale kritizují a nová spolková vláda, která by měla v příštích týdnech nahradit kabinet kancléřky Angely Merkelové, už slíbila, že bezplatné antigenní testování pro všechny obyvatele obnoví.

Naopak pravidla pro neočkované by se v Německu mohla dál zpřísňovat. Akademie Leopoldina, vědecká instituce, která Merkelové s opatřeními dlouhodobě radila, ve středu vyzvala k zavedení pravidla "2G" v celé zemi a také k prosazení povinného očkování pro všechny profese, které obnášejí zvýšený kontakt s jinými lidmi. Jestli by tam patřila obsluha v restauracích, zatím jasné není. 

Video: Brutální očkovací kampaň může zabrat, říká Stránský

Obrázek působí víc než prostý text, s proočkovaností jsme na tom bídně, ministerstvo dělá správnou věc, že přitvrzuje tam, kde se dá. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy