Londýn - Odchod z Evropské unie nebude zadarmo, a to doslova. Deník Financial Times ve středu napsal, že by Británie mohla EU dlužit až 100 miliard eur (v přepočtu 2,6 bilionu korun).
Britové ale s touto částkou, která by putovala do evropského rozpočtu, nesouhlasí. "Nebudeme platit něco, co si Evropská unie jen tak vymyslí," řekl britské televizi ITV ministr pro brexit David Davies.
List Financial Times spočítal novou sumu na základě dokumentů, které pro jednání o brexitu připravuje Evropská komise. Její předseda Jean-Claude Juncker přitom dříve mluvil o částce kolem 60 miliard eur, tedy přes 1,5 bilionu korun.
Podle deníku ale mezitím země jako Francie a Polsko přišly s novými požadavky. Podle nich by měli Britové uhradit taky svůj podíl na dříve dohodnutých dotacích pro zemědělce.
EU odmítá, že by chtěla Brity jakkoliv trestat. Podle ní Londýn musí akorát zaplatit to, co už slíbil například v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020.
To je důležité i pro Česko, které může z evropského rozpočtu čerpat stovky miliard korun v rámci evropských fondů. "Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem," řekl minulý týden český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Je to i společný postoj všech 27 zemí EU, který jejich premiéři nebo prezidenti potvrdili na sobotním summitu v Bruselu.
Přesná částka, kterou by Britové podle EU měli doplatit, zatím není známá. Londýn má totiž naopak i pohledávky vzhledem k unii, například svůj podíl na kapitálu Evropské investiční banky.
Platit, či neplatit?
Část britských politiků odmítá, že by měla Británie unii cokoliv doplatit. Podle nich může z EU prostě vystoupit a nedoplatit do evropského rozpočtu nic z toho, co dřív slíbila.
Britská premiérka Theresa Mayová v minulých týdnech naznačovala, že "rozvod" s unií nemůže být zadarmo. Ona i její ministr financí Philip Hammond připustili, že Londýn bude muset své závazky splnit.
Minulý týden ale Mayová údajně během večeře s předsedou Evropské komise Junckerem ochotu cokoliv zaplatit popřela.
Britská očekávání jsou "naprosto nereálná", komentoval to v několika médiích zdroj, který se večeře zúčastnil. Britové podle něj "žijí na jiné planetě".
Jaký bude brexit a co po něm?
Požadavek, aby Britové v rámci rozvodového řízení s EU zaplatili své závazky, je jednou z hlavních priorit zemí EU pro jednání o brexitu.
Mezi ty další patří například ochrana práv evropských občanů žijících v Británii. To ve středu potvrdila i Evropská komise, když navrhla směrnice, kterými se má její vyjednávací tým řídit.
Za EU se bude s Brity domlouvat vyjednavač Evropské komise Michel Barnier na základě mandátu, který mu jednomyslně daly členské země unie. Ty pak musí konečnou dohodu s Británií schválit, stejně jako Evropský parlament.
Barnier ve středu zmínil několik priorit: zachování práv na pobyt, na práci, na přístup k sociálnímu a zdravotnímu systému i vzájemné uznávání diplomů.
Na druhé straně britská premiérka Mayová prohlásila, že bude s unií vyjednávat "setsakramentsky tvrdě".
Británie i EU se plánují kromě podmínek brexitu domluvit i na vzájemných vztazích, které budou mít po něm.
Britové chtějí co nejvolnější přístup na společný evropský trh. Pro co možná nejsvobodnější obchod jsou i země EU - trvají ale na tom, že Británie bude muset v takovém případě plnit základní pravidla společného trhu.
