Brexit byl obrovská chyba a selhání, říká politolog z Oxfordu. A varuje Česko

Jan Hejl Jan Hejl
25. 4. 2017 5:30
Velkou Británii čekají na začátku června mimořádné parlamentní volby. Vyhlásila je premiérka Theresa Mayová, která hledá silný mandát pro britské vyjednávání s Bruselem o vystoupení země z EU. Podle profesora Oxfordské univerzity a politologa Steina Ringena ale volby nejsou potřeba a brexit byl podle něj extrémním příkladem politického selhání expremiéra Camerona. "Ze všech hledisek to byla chyba. Měli by si toho všimnout i ostatní političtí lídři," říká Ringen v rozhovoru pro Aktuálně.cz. K brexitu a zvolení Trumpa by nikdy v demokracii nemělo dojít, dodává. Ringen, přední odborník na teorii vládnutí a sociální stát, do Česka přijel představit a pokřtít české vydání knihy Národ ďáblů.
Theresa Mayová a Jean-Claude Juncker.
Theresa Mayová a Jean-Claude Juncker. | Foto: Reuters

Jak rozhodnutí britské premiérky Theresy Mayové vyhlásit letos volby v mimořádném termínu čtete vy?

Myslím, že je velmi nešťastné.

Jsme v relativně dobré situaci, protože existuje rovnováha sil mezi vládou a parlamentem. Mohla z ní vyjít jakási kompromisní politika vůči brexitu.

Po volbách ale dojde k vytěsnění parlamentu jako politické síly a vláda si bude moct dělat, co bude chtít.

Není to tak špatné jako v Turecku, ale blíží se to tomu.

Že se volby nebudou konat v řádném termínu, není pro Velkou Británii vůbec obvyklé.

Ano, vyžaduje to dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Vyhlásit volby takhle nemůže jen sama premiérka, parlament její vůli vyslyšel.

Konání voleb v mimořádném termínu podpořili i opoziční labouristé a jejích vůdce Jeremy Corbyn. Proč, když ve všech průzkumech drtivě s vládnoucími konzervativci prohrávají?

Protože byl svým způsobem v pasti. Kdyby řekl ne, byl by považován za zbabělce. Premiérka Mayová věděla, že volby dokáže prosadit.

Jsem přesvědčen, že je to ostuda. Parlament jí to měl zamítnout, ale stalo se.

Theresa Mayová šokovala Brity, oznámila termín předčasných voleb na 8. června
0:29
Theresa Mayová šokovala Brity, oznámila termín předčasných voleb na 8. června | Video: Asociated Press

Premiérka Mayová ještě před měsícem říkala, že žádné volby v mimořádném termínu nevyhlásí. Myslíte, že se rozhodla na základě průzkumů veřejného mínění?

Určitě ano.

Svoje rozhodnutí ale Mayová odůvodňovala brexitem. Kampaň k referendu o vystoupení Británie z EU probíhala podle ní v zemi ve velmi vyhrocené atmosféře. S odstupem času, byla chyba, že referendum tehdejší premiér David Cameron vyhlásil?

Kampaň kolem brexitu byla skutečně odporná, bez respektu k pravdě, soupeřům.

Byla to hrozná chyba.

Mnozí nás jsme to tvrdili už od samého počátku. Není to tedy tak, že bychom si teď s odstupem času stěžovali.

Je to z mého pohledu extrémní případ politického selhání.

Czexit by byla tragédie

Takže expremiér David Cameron podle vás kartu vystoupení z EU vůbec neměl zvedat?

Neměl.

O podmínkách členství v EU se v Británii vedla trvalá debata, takže jí samozřejmě musel nějak čelit.

Kdo je Stein Ringen?

Stein Ringen

Jednasedmdesátiletý politolog Stein Ringen se narodil v norském Oslu. Od roku 1990 působí na prestižní Green Templeton College na Oxfordské univerzitě, dnes již jako emeritní profesor. Ringen patří mezi přední evropské teoretiky konceptu sociálního státu a vládnutí.

Dříve pracoval na univerzitě ve Stockholmu, jako konzultant OSN nebo reportér norské veřejnoprávní televize i rozhlasu. Po Sametové revoluci se podílel se na obnově studia politologie v České republice, napomohl také k založení Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Do Brna přijel při příležitosti křtu českého překladu své knihy Národ ďáblů. Své názory pravidelně publikuje na blogu Thatsdemocracy.com. Ringen dlouhodobě žije v Londýně, jeho manželka Mary Chamberlain je známá britská spisovatelka.

Cameron si ale myslel, že vyhlášením referenda se mu podaří uklidnit opozici ve své vlastní straně.

Nikdy se to nemělo stát, ze všech hledisek to byla chyba. Měli by si toho všimnout i ostatní političtí lídři, protože Cameron si zničil svou dlouho budovanou reputaci.

Zapíše se do dějin jako člověk, který něco zničil. Pro jiné politiky, kteří by se chtěli chovat stejně oportunisticky, by to mělo být poučení.

Evropská unie nedávno slavila 60. výročí podpisu římských smluv, pomyslné zakládající listiny unie. Česko se přitom aktuálně v průzkumu Eurobarometru umístilo na posledním místě v tom, kolik lidí Evropskou unii pozitivně hodnotí. Někteří lidé proto skloňují tzv. "Czexit". Jak by se vám zamlouval?

Pokud by nastal, byla by to tragédie.

Právě Česko na členství v EU velmi vydělalo, je pro vás velice výhodné. Je jasně vidět, že politikové vám nedokázali vysvětlit výhody unie.

Je pravda, že to samé postihlo Velkou Británii při brexitu. Skvěle jsme na členství vydělávali, a přesto si mnoho lidí v Británii myslí, že EU je přítěží.

Je to smutná skutečnost.

Evropské unii chybí lídr

Ve své knize Národ ďáblů se zabýváte tím, jak jsou lidé schopni podřídit se rozhodnutím, se kterými nesouhlasí. Nesnižuje legitimitu referend o brexitu nebo nyní v Turecku fakt, že skončila velice těsně? Obrovská masa lidí se jim musí podřídit.

Tato dvě referenda neukázala, že neexistuje nějaký sdílený názor ve společnosti. Naopak vyšlo najevo, jak jsou tyto společnosti rozdělené.

Vidíme, že ti politici, kteří referendum těsně vyhráli, ho využijí pro to, aby svůj názor prosadili jako hlas lidu.

To je taky jeden z důvodů, proč jsou referenda tak komplikovanou záležitostí. Dávají velkou moc do rukou strany, která zvítězila jen velmi těsně.

Když je společnost takto rozdělená, správný demokratický postup je dopracovat se ke kompromisu. Ten je podstatou demokracie.

Je úkolem parlamentů, aby jednaly, než dosáhnou kompromisu, se kterým budou spokojené všechny strany i minority.

To je silný argument proti referendu jako takovému. Podle vás by se tedy mělo využívat jen minimálně?

Ano.

Rozhodně by nemělo být v demokracii přijatelné, aby referendum sloužilo k vyřešení vnitřního problému jedné politické strany.

Důvěra v EU a její lídry zejména v poslední době ale klesá. Je toto problém, který může přerůst v dezintegraci Evropy?

Brexit byl prvním signálem. Představuje skutečně velké nebezpečí, ránu pro EU. Tento trend může pokračovat i v jiných zemích.

Myslím, že velkou část pochybení nesou na bedrech evropští politici. Nepodařilo se jim pořádně vysvětlit evropský projekt a získat pro něj lidi.

Nebyli taky schopní provést nutné reformy EU.

Svým způsobem mají lidé pravdu v tom, že se cítí být zklamaní EU.

Evropští lídři nemohou svalovat vinu na voliče, protože se nějak rozhodli. Musí dělat svoji práci - udržet EU pohromadě.

V unii ale lídr chybí. Neexistuje výrazná osobnost, která by EU reprezentovala.

Chudí volí miliardáře

Na nedávné přednášce na Masarykově univerzitě v Brně jste říkal, že establishment v USA a Velké Británii při brexitu prohrál, protože si zasloužil prohrát. V čem?

Brexit i zvolení Donalda Trumpa byly výsledkem demokratického procesu.

Přesto jsou oba tyto výsledky takové, že by k nim v demokracii nikdy nemělo dojít.

Byly založeny na nedůvěře v systém vládnutí.

Nemění se jen poptávka po typech politiků, které lidé chtějí a důvěřují jim?

Něco na tom je, ale není to jen otázka poptávky.

Tyto výsledky byly opravdu vyústěním velké nedůvěry. To, co zaznělo v obou kampaních ve Velké Británii i USA, bylo skutečně pobuřující.

Nejde pouze o personální změnu, byla to revolta většiny lidí.

Jsem přesvědčen, že rok 2016 bude přelomovým v historii demokracie v Evropě. Situace je velmi vážná. A těžko se předpovídá, kudy se po tomto šoku Evropa vydá dál.

Čím je ta revolta způsobená? V některých státech Evropy sice doznívá ekonomická krize, ale výrazné snížení životní úrovně nepřišlo.

Je třeba se dívat nejen na životní úroveň, ale taky na distribuci bohatství.

Obzvlášť v Británii a USA je nerovnost extrémní a úplně mimo únosnou míru.

Existuje malá menšina lidí, kteří jsou nesmírně bohatí, a potom velká část obyvatel, která je ponechaná napospas.

A chudí lidé frustrovaní malými platy paradoxně volí politiky, kteří jsou extrémně bohatí a o životě s minimální mzdou nemohou vědět skoro nic.

Je to obrovský paradox.

To, jak mohou například lidé v USA důvěřovat Donaldu Trumpovi, je jednoduše paradox, nad kterým se dá jen vrtět hlavou.

Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička | Video: Pavlína Nouzová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následné požáry v několika obytných domech. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné, nicméně podle policie nešlo o nehodu, informovala švédská média.

Podle aktuálních údajů bylo do nemocnic dopraveno 16 zraněných ve věku od 10 do 80 let. Podle mluvčí göteborské univerzitní nemocnice Ingrid Fredrikssonové je stav čtyř hospitalizovaných, tří žen a jednoho muže, vážný.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Následný požár se rozšířil na přilehlé domy. Evakuováno z nich bylo několik stovek lidí, někteří skákali v panice z oken, sdělil televizi SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů Jon Pile. Požár zatím stále není uhašený a hoří na několika podlažích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy