Bruselské bizarnosti: Nad těmito zákony vám zůstane rozum stát. A co jsou jen mýty?

Kateřina Vítková Zahraničí Kateřina Vítková, Zahraničí
Aktualizováno 27. 8. 2018 10:41
Kolují každou chvíli na sociálních sítích, některé jsou skutečné, jiné ne. Mýty, polopravdy, ale i pravdy o absurdních zákonech z Bruselu. Podívejte se na přehled těch nejzajímavějších.
Foto: iStock

Brusel se zajímá o naše tetování

Brusel se skutečně rozhodl, že si posvítí na tetovací salony. Tetováním se v dnešní době pyšní zhruba každý desátý Evropan. Celý tetovací byznys je ale značně roztříštěný.

Proč to dělá? V současné době neexistují celounijní standardy na to, jaké látky mohou tatéři zákazníkům během své práce vpravit pod kůži. Přitom na barviva používaná v kosmetice nebo v textilním průmyslu se uplatňují přísná bezpečnostní opatření.

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), která vznikla v roce 2007 a jejíž úlohou je zajistit bezpečné používání chemických látek, se domnívá, že zákazníci by měli mít jistotu, že je nové tetování neohrozí. Některé látky, které se používají v tetovacích barvách, mohou být dokonce karcinogenní. Barvy navíc v řadě případů nevznikají primárně pro tatérský průmysl.

Na druhou stranu neexistují výzkumy, které by si více posvítily na případnou souvislost mezi tetováním a výskytem rakoviny, upozorňuje server Politico. Jedná se tedy spíše o "teoretickou" hrozbu. Evropská komise proto požádala agenturu ECHA, aby bezpečnost v tetovací praxi prověřila. ECHA prověřila tisíce látek a chystá se Evropské komisi přednést návrh na omezení celé řady chemikálií, které jsou podle vědeckých závěrů nebezpečné. 

 

Právě se děje

před 35 minutami

Stovky dětí odebraných na mexicko-americké hranici hledají rodiče

Právníkům a nevládním organizacím se nedaří najít rodiče 545 dětí, které byly odděleny od svých rodin na mexicko-americké hranici kvůli uplatňování politiky "nulové tolerance" vůči migrantům v letech 2017 a 2018. Na problém tento týden upozornil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU).

Rozdělování rodin migrantů na hranici s Mexikem se uskutečňovalo na základě politiky nulové tolerance, kterou představila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu 2018. Postup vedl rozdělení mnoha rodin, než Bílý dům pod náporem kritiky od této praxe ustoupil. V roce 2018 bylo migrantům po překročení hranice odebráno asi 2700 dětí, uvádí deník The New York Times.

V červnu 2018 pak americký soud na základě žaloby podané organizací ACLU rozhodl, že úřady musejí do 30 dní zajistit opětovné spojení rozdělených rodin. Shledání dětí s rodiči se díky tomu podařilo dosáhnout u několika tisíc rodin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy