Bylo to v době, kdy na veřejnost pronikly informace o esemeskách mezi von der Leyenovou a výkonným ředitelem Pfizeru, které předcházely největší objednávce vakcín proti covidu pro občany EU. Evropská komise tehdy, v dubnu 2021, nakoupila 1,8 miliardy dávek. Nikdy ale nezveřejnila, za jakou cenu. Komunikace mezi von der Leyenovou a Bourlou přitom měla hrát důležitou roli v uzavření obřího kontraktu.
Na existenci esemesek se následně začali vyptávat novináři a vedení komise je nikdy nepopřelo. Stejně tak je ale nikdy nepotvrdilo a odmítlo výpis komunikace poskytnout na základě žádosti podle zákona o přístupu k informacím. Mluvčí von der Leyenové tvrdil, že tak "efemérní dokumenty", jako jsou textové zprávy, komise nearchivuje.
Teď ale možná některé aktéry na čas přejde humor. Úřad nové evropské žalobkyně Laury Kövesiové na sklonku uplynulého týdne oznámil, že zahajuje oficiální vyšetřování toho, jakým způsobem si EU covidové vakcíny pořídila.
Prokurátorka v krátké zprávě nespecifikovala, že má jít o tento kontrakt, a už vůbec nejmenovala, že by se případ měl týkat osobně Ursuly von der Leyenové. Jen potvrdila šetření a sdělila, že přichází "po mimořádně vysokém zájmu veřejnosti". Jiný nákup vakcín proti koronaviru takovou pozornost nevyvolal. Komise většinou preparáty objednávala po stovkách milionů kusů, v tomto případě ale šlo téměř o dvě miliardy dávek.
Astronomická částka za vakcíny
Ostatní kontrakty, ať už s konsorciem Pfizer/BioNTech, nebo jinou firmou, schvalovala speciální skupina, kde seděli experti i političtí zástupci členských států. Tato inkriminovaná objednávka ale šla mimo zavedené kolečko.
List Financial Times na základě uniklých cen vakcín od Pfizeru odhadl kontrakt na astronomickou sumu téměř 35 miliard eur (asi 860 miliard korun). Brusel tuto částku nikdy nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
Na esemesky jako první upozornil v dubnu 2021 deník New York Times, což vedlo investigativního novináře ze serveru Netzpolitik.org k dotazu na komisi, aby jejich obsah zveřejnila. Ta to ale odmítla.
Na základě jeho podnětu se případem poté zabývala ombudsmanka EU i evropští auditoři. Obě instituce komisi pokáraly, že se nezachovala správně. Zároveň ale nepřikázaly von der Leyenové, že má esemesky poskytnout, ani jí neuložily žádný jiný "trest".
Zda bude postih hrozit nyní - poté, co esemeskovou kauzu převzala evropská žalobkyně - není jasné. Úřad prokurátorky sdělil, že nebude uvolňovat žádné další informace nad rámec potvrzení, že se nákupem vakcín zabývá. Obecně ale má letos první jmenovaná evropská prokurátorka řešit špatné nakládání s penězi z unijního rozpočtu, za což může aktéry poslat k soudu, kde jim budou hrozit pokuty a další tresty.
