Brusel;Moskva - Evropská unie v pondělí vyzvala Rusko, aby bezodkladně odpovědělo na otázky Londýna a mezinárodního společenství ohledně nedávného útoku nervovou látkou v jihoanglickém Salisbury. Ve společném prohlášení to uvedli ministři zahraničí členských zemí bloku. Zdůraznili také svou bezvýhradnou solidaritu s Británii a podporu její snaze o potrestání viníků. Rusko v reakci vyjádřilo politování, že EU ve Skripalově kauze šla cestou "mylně chápané evropské solidarity".
Unie podle prohlášení bere velmi vážně závěr britské vlády, že za útok nervovou látkou v Salisbury je odpovědná Ruská federace. Podle EU byl útok na někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru 4. března v Salisbury "bezohledný a nezákonný čin", který ohrozil životy mnoha civilních občanů.
Unie bude podle textu dění nadále pečlivě sledovat. Prohlášení se ale nijak nezmiňuje o možných sankcích vůči Rusku v případě, že Moskva spolupracovat odmítne. Záležitostí se budou ve čtvrtek na summitu v Bruselu zabývat také šéfové států a vlád zemí EU.
Ruské ministerstvo zahraničí v reakci vyjádřilo lítost, že EU se vydala cestou falešně chápané evropské solidarity a podléhá "protiruským reflexům". Prohlášení ministrů zahraničí EU je podle Moskvy spekulativní a postrádá důkazy. "Žádnou otravnou látku Novičok Rusko nevyrábí ani neskladuje. EU by se spíš měla obrátit na samotnou Británii a na řadu dalších členských zemí, kde vývoj takových látek pokračuje," uvádí se v prohlášení ruské diplomacie.
Moskva v sobotu označila za možné původce armádního jedu, kterým byli otráveni Skripalovi, Česko, Slovensko, Švédsko, Británii nebo USA. Česko spolu se Slovenskem a Švédskem takové tvrzení obratem popřelo, podle ministra zahraničí Martina Stropnického v Bruselu ČR i další země nařčení Moskvy znovu odmítly.
Stropnický při odchodu z bruselského jednání novinářům řekl, že otázka případných dodatečných sankcí v pondělí vůbec diskutována nebyla. "Nedokážu vyloučit, že by to třeba mohlo být předmětem jednání prezidentů a premiérů na Evropské radě," podotkl. Český ministr upozornil, že nervovou látkou bylo do různé míry zasaženo až 130 osob, kriticky například jeden z asistujících policistů.
Možné motivy Moskva mohla mít podle Stropnického tři. První mohla být snaha vytvořit před nedělními prezidentskými volbami v zemi "příběh, že zlý Západ 'uštrikoval' na Rusko past", druhou varování někdejším pracovníkům ruských tajných služeb na Západě.
Třetím cílem mohla být snaha "hodit otrávené jablko" mezi země EU, míní český ministr. I v pondělí podle něj státy jako Itálie či hlavně Řecko byly vůči Rusku o něco smířlivější postoj, přesto má společné výsledné prohlášení podle Stropnického "silnou dikci".
Ministři zahraničí EU, které s postojem Londýna seznámil jejich britský kolega Boris Johnson, také vyzvali Moskvu, aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky známé jako Novičok (nováček).
"Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území," uvedli ministři zahraničí bloku. Libovolné použití chemické zbraně kýmkoliv je podle nich zcela nepřijatelné a představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny.
Moskva spojování s tímto útokem odmítá. Její měnící se argumentaci ale Johnson při příchodu označil za "stále absurdnější". Jedná se podle něj o už známou strategii, která dvanáct let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už nemůže nikoho zmást.
EU v prohlášení také upozorňuje, že použití nervové látky je jasným porušením Úmluvy o chemických zbraních z roku 1997, porušením mezinárodního práva a podkopáváním mezinárodního pořádku založeného na určitých pravidlech.
