Účinným nástrojem pro omezení hybridních útoků Minsku podle něj budou nové sankce, které v pondělí ministři potvrdí. Brusel bude také pokračovat v přesvědčování zemí, z nichž běženci pocházejí a přes něž cestují. Evropská unie však rovněž musí poskytnout lidem uvízlým na hranicích humanitární pomoc, dodal Borrell.
"Z pohledu proudu (migrantů) do Evropské unie se podle mě věci dostávají pod kontrolu," prohlásil Borrell, podle něhož unijní instituce úspěšně přesvědčují Turecko, Irák či další blízkovýchodní země, aby bránily jednosměrným cestám lidí do Běloruska. Podle sedmadvacítky se běloruský režim snaží soustředit migranty u hranic Evropské unie, aby unii destabilizoval. Minsk takovou interpretaci odmítá.
Borrell prohlásil, že o víkendu mluvil s běloruským ministrem zahraničí o neudržitelnosti situace na hranicích a o nutnosti poskytnout tisícům lidí humanitární pomoc. Šéf unijní diplomacie stejně jako řada ministrů před jednáním hovořil o tom, že společnou reakcí evropského bloku bude již pátý balíček sankcí, který postihne i firmy a instituce podílející se na převozech migrantů.
Bude mezi nimi i letecká společnost Belavia, která má již od léta zakázány cesty na unijní území, a v rámci nových sankcí by měla přijít o možnost pronajímat si od firem z EU letadla. Na seznamu se mají ocitnout i minský hotel či další společnosti spojené s přepravou a ubytováním lidí mířících k běloruským hranicím.
Běloruská letecká společnost v pondělí oznámila, že přestává přepravovat občany Afghánistánu, Sýrie, Jemenu a Iráku z Dubaje do Minsku. Dopravce uvedl, že tak činí na základě nedělního rozhodnutí úřadů Spojených arabských emirátů. "V souladu s rozhodnutím příslušných orgánů Spojených arabských emirátů nebudou od 14. listopadu 2021 občané Afghánistánu, Iráku, Jemenu a Sýrie přijímáni na lety z Dubaje do Běloruska," stojí podle agentury TASS v prohlášení běloruské letecké společnosti.
Minulý týden Belavia oznámila, že na žádost Ankary přestává přepravovat na palubě svých letadel Iráčany, Syřany a Jemence z Turecka. Turecké úřady poté informovaly o tom, že vydaly zákaz prodávat letenky do Běloruska občanům těchto zemí. Podle Evropské komise byl turecký zákaz první výsledek jednání, která vede Brusel se zeměmi, z nichž přichází v současné době zvýšené množství migrantů do Evropy, a také s leteckými společnostmi, které je převážejí.
Mezi třemi desítkami činitelů či subjektů ovšem figurují také velké státní firmy z ocelářského či ropného průmyslu, které se zapojily do potlačování opozičních protestů, kvůli němuž čelil Lukašenkův režim předchozím sankcím.
