Bagdád - Islámský stát přichází v poslední době o velkou většinu území, která doposud na Blízkém východě ovládal.
Ve východní Sýrii ho z jedné strany vytlačují milice podporované Američany.
Z druhé armáda Bašára Asada a ruské jednotky.
V Iráku ovládají džihádisté už jen malé území jižně od Mosulu na severu země.
Ropné zdroje nevyschly
V Sýrii ale Islámský stát i za téměř bezvýchodné situace pořád kontroluje velká ropná pole Umár .
Z nich získává zhruba milion dolarů denně, když přes prostředníky prodává ropu na území ovládané syrským režimem prezidenta Asada.
Nedávno vydaná zpráva OSN uvádí, že se bojovníci Islámského státu snaží finance převést do zahraničí. Dělají to způsobem známým v islámských zemích pod názvem hawala.
Někdo složí peníze u člověka na jednom místě a jeho společník ve stejnou dobu nebo později jinde - v tomto případě v některých arabských zemích nebo v Turecku - stejný obnos vydá dohodnuté osobě.
Takto odesílané částky je obtížné kontrolovat a dohledávat.
Irácká vláda má podezření, že tímto stylem fungují jako "pračky" peněz pro Islámský stát i některé směnárny nebo jiné kanceláře v hlavním městě Bagdádu.
Podle některých informací také Islámský stát nakupuje v Iráku a jinde nemovitosti nebo firmy.
Připravuje se tak na dobu, kdy v Iráku a Sýrii přijde o veškeré území, ale bude dál existovat a financovat teroristické útoky.
Riziko útoků stoupá
Koordinátor Evropské unie pro boj s terorismem Gilles de Kerchove řekl německému listu Die Welt, že riziko útoků v Evropě porážkou Islámského státu (IS) na Blízkém východě spíše stoupá.
"Varuji před iluzí, že je IS poražen. Skutečný chalífát (vyhlášený vůdcem IS Abú Bakrem Bagdádím v Mosulu před třemi lety - pozn. red.) sice končí, ale dál žije ten internetový," prohlásil de Kerchove.
"Džihádisté už nevyzývají své příznivce, aby za nimi chodili do Iráku a Sýrie. Chtějí, aby útočili sami tam, kde žijí. Budou dál útočit, protože se chtějí pomstít a taky dokázat, že Islámský stát pořád existuje," uvádí protiteroristický koordinátor EU.
Sám je překvapen tím, že v rozporu s očekáváním zpravodajských služeb se do Evropy vrací málo mužů, kteří odsud odešli bojovat do řad Islámského státu.
"V Iráku a Sýrii bylo celkem pět tisíc občanů států Evropské unie. Dva a půl tisíce jich tam pořád je. Čekali jsme, že se jich dost vrátí po bitvě o Mosul, ale nestalo se tak," říká de Kerchove.
"Naše obavy se nenaplnily. Osobně nevěřím tomu, že se ještě mnoho džihádistů z Iráku a Sýrie do Evropy vrátí," uvedl bývalý ministr belgické vlády.
Bez přímého napojení
Poslední atentáty v Evropě, ke kterým se Islámský stát přihlásil, spáchali vesměs lidé, kteří v Iráku ani Sýrii nebyli a neprodělali u džihádistů na Blízkém východě žádný výcvik.
Podle tureckých úřadů se ale v syrské provincii Idlib hromadí stovky dezertérů z Islámského státu, kteří chtějí překročit hranici do Evropy.
Většinou jde o cizince, převážně Saúdské Araby, Egypťany a Maročany.
Provincii Idlib na severozápadě Sýrie kontrolují různé povstalecké skupiny, mezi nimi i radikálně islamistické.
Džihádistům z arabských zemí hrozí doma vysoké tresty, pokud se vrátí a úřady je zadrží. Za Islámský stát bojovalo například šest tisíc Tunisanů a přes dva tisíce Saúdských Arabů.
Podle evropského protiteroristického koordinátora se někteří z těchto lidí chtějí dostat ze Sýrie nebo Iráku do jiných zemí, ve kterých jsou aktivní džihádistické organizace a kde se dá dál bojovat.
Tedy do Jemenu, Somálska nebo Libye.
