Tripolis - Když libyjští rebelové dobyli 23. srpna po více jak půlročních vleklých bojích metropoli své země, začali si představitelé Evropské unie u povstalecké Přechodné národní rady (NTC) podávat dveře.
Se smrtí Muammara Kaddáfího, který se po dva měsíce skrýval v přístavním městě Syrta, velké naděje, jež vkládají do rychlého obnovení těžby libyjské ropy, ještě vzrostly.
Nad produkcí černého zlata v zemi však visí nejeden otazník. Během osmiměsíčního konfliktu provázeného faktickým bezvládím a s ním souvisejícím chaosem byla řada ropných zařízení poškozena bombardováním a vystavena navíc rabování ze strany místních obyvatel.
"Výzvy spojené se zajištěním bezpečnosti těžby jsou velké a mohou vážně ohrozit úsilí směřující k obnovení produkce," přiznaly v rozhovoru pro deník Los Angeles Times analytičky poradenské společnosti Barclays Capital Helima L. Croftová a Amrita Senová. "Navíc se objevují rozpory mezi úřadujícím premiérem Mahmúdem Džibrílem a islamisty působícími v rámci povstalecké koalice."
NTC nemá situaci v zemi ani zdaleka pod kontrolou a jednotlivé povstalecké frakce teď mohou začít uplatňovat nároky, které vznášejí na kořist ležící v poušti u zálivu Velká Syrta.
Je velmi slušná, zásoby libyjské ropy jsou vůbec největší v Africe a představují okolo 45 miliard barelů. V současnosti se cena směsné ropy Brent prodávané v Evropě pohybuje na úrovni 110 dolarů za barel, lehká americká ropa je za 85 USD.
Kaddáfí tak před svou smrtí seděl na obrovské hromadě peněz vyčíslené na přibližně pět bilionů dolarů. A to má cena ropy v příštích letech ještě dále růst.
Hrozí irácký scénář?
Největší neznámou ale je, jak se nyní zachovají Kaddáfího věrní. Když Američané v roce 2003 svrhli Saddáma Husajna, domnívali se, že se Irák bude moci bleskově vrátit k předválečné produkci a těžbu suroviny ještě výrazně navýšit. Těžce se ale zmýlili.
Sunnitští povstalci napojení na al-Káidu přeměnili zemi v krvavé tratoliště a Bagdád dodnes těží pouhých 2,6 milionu barelů ropy denně, v podstatě totéž, co na přelomu tisíciletí.
Nikdo nepředpokládá, že by se Libye přeměnila v druhý Irák, velká nejistota nad budoucností země ale přetrvává.
Libye těžila ještě počátkem tohoto roku přibližně 1,4 milionu barelů suroviny denně, teď je podle výkonného ředitele Národní ropné společnosti (NOC) Núrího Beruína produkce na úrovni 430 tisíc barelů.
"Kaddáfího smrt a konec vzdušné kampaně NATO uspíší návrat země na světové trhy," citovala Beruína agentura Reuters. "To nám umožní zlepšit dopravní infrastrukturu a začít s rekonstrukcí ropného sektoru."
Nová irácká vláda chce do konce roku těžit alespoň tři miliony barelů denně a v příštích letech se dostat na úroveň Saúdské Arábie, která produkuje okolo devíti milionů denních barelů. Takové ambice noví vládcové Tripolisu nemají a ani mít nemohou.
ZÁSOBY nevyčerpatelné nejsou
Když se letos v březnu konflikt v Libyi rozhořel plnou silou a export tamní ropy klesl takřka k nule, přislíbila Saúdská Arábie, že ztráty částečně nahradí navýšením vlastní těžby. V dubnu, a opakovaně pak v červnu, ale největší světový producent své slovo zase vzal zpět.
Nových ložisek je jako šafránu
Saúdská Arábie má se svými 267 miliardami barelů při stávající úrovni těžby ropu na osmdesát let a dobře ví, že si své bohatství musí šetřit. Zejména z toho důvodu, že při neustále narůstající celosvětové poptávce bude tlak na producenty a požadavky na navýšení těžby ustavičně růst.
Podobně je na tom Irák, který má oficiálně 143 miliard barelů vytěžitelné ropy, ačkoliv tamní vláda tvrdí, že ve skutečnosti je to přinejmenším jednou tolik.
Zásoby libyjské ropy by v případě, že se těžba koncem příštího roku, jak předpokládá Beruín, vrátí na předchozí úroveň, vystačily na pouhých 23 let.
Ropné koncerny si ovšem hodně slibují od dalšího ropného průzkumu, který za Kaddáfího nebyl na patřičné úrovni.
Nových ropných ložisek bylo však ve světě v uplynulých letech objeveno jako šafránu. Ropa, kterou v Severním moři nyní našel norský koncern Statoil, by při těžbě na úrovni půl milionu barelů denně, vystačila na necelých patnáct let.
Podobných ložisek by ve světě musely být v příštích letech objeveny desítky.
Poptávka po ropě letos činila v průměru 89,2 milionů barelů ropného ekvivalentu denně, produkce, do níž je započítávána také bionafta, zkapalněný zemní plyn a supertěžká kanadská a venezuelská ropa zatěžující neúměrným způsobem životní prostředí, 88,7 milionů barelů.
Podle odhadů expertů přitom bude svět spotřebovávat v roce 2030 až 130 milionů barelů ropy denně.
Pak bude mít ovšem každý litr vytěžený v libyjské poušti cenu zlata. Tím spíše, že tamní ropa je mimořádně kvalitní a výrobní náklady činí na některých polích i jeden dolar na barel.
Podle nejhorších, avšak nijak nerealistických scénářů může cena ropy do dvaceti let činit i dvě stě dolarů za barel.
