Od naší zpravodajky - O účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summitu se dopředu nevědělo, oznámil ji až ve čtvrtek těsně před svým příjezdem na sociálních sítích. "Dnes pracujeme v Moldavsku. Podporujeme to, že se země chce stát součástí Evropské unie," řekl Zelenskyj na začátku akce s tím, že chce na červencovém summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu získat jasné rozhodnutí o tom, jestli se Ukrajina stane členem NATO. Slovo dostal jako jeden z prvních po úvodní řeči moldavské prezidentky Maii Sanduové. 

"Koncept summitu vznikl jako odpověď na Putinovu invazi. Bylo tak jasné, že se ho Zelenskyj dřív nebo později zúčastní," komentuje pro Aktuálně.cz přední analytik evropského think-tanku CEPS (Centre for European Policy Studies) Dylan Macchiarini Crosson. 

Zelenskyj sousední Moldavsko navštívil poprvé od začátku ruské agrese. Spolu s ním se akce zúčastnilo dalších 48 světových lídrů včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Olafa Scholze nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Česko přijel na cestě z bratislavské konference Globsec reprezentovat Petr Fiala (ODS) spolu s asi dvacetičlennou delegací, po červeném koberci se prošel jako jeden z posledních. 

"Česko velmi dobře rozumí, že není vůbec snadné zorganizovat takovou akci na vysoké úrovni," řekl Fiala na závěrečné tiskové konferenci s odkazem na loňský summit, který organizovalo právě Česko. "Obdivuji, jak je Moldavsko statečné, jak se staví Rusku a jak čelí dopadům ruských barbarských útoků na Ukrajině," dodal premiér, který během bilaterálních schůzek jednal i s prezidentem Zelenským o další podpoře Ukrajiny.

Summit je největší, jaký Moldavsko ve své historii zažilo. Hlavním městem Kišiněvem projížděly dlouhé kolony aut státníků už od čtvrtečního rána, cesta z letiště na zámek Mimi byla pro civilní auta zavřená a na každých 200 metrech po celé její délce stáli policisté. Při průjezdu městem na krajnicích silnic lidé mávali projíždějícím delegacím moldavskými vlajkami. Ty byly ostatně vidět i všude ve městě.

"Celá akce se připravovala několik týdnů. Pro Moldavsko je extrémně důležité, aby summit proběhl přesně podle plánu. Je to naše příležitost, jak světu ukázat, kdo jsme," říká jedna z organizátorek akce, která u vchodu do areálu vystavuje novinářské akreditace. Novinářů na akci dorazilo několik stovek, část přijela v doprovodu delegací, ostatní se museli na zámek přepravit brzy ráno speciálním vlakem.

Související

Historická událost, ale i slabá náplast pro Ukrajinu, hodnotí experti evropský summit

Vznik Evropského politického společenství inicioval francouzský prezident Macron. Má jít o platformu pro debaty o spolupráci se státy, které nejsou členy unie. Podle expertů jeho letošní ročník předčil hned několik očekávání. Vyvrátil například pochyby o tom, že se z konceptu Evropského politického společenství stane jakási "čekárna" pro státy, které stojí o členství v Evropské unii. 

"Obavy z dvourychlostní Evropy se překonaly. Nemyslím si, že něco takového hrozí. Summit nabízí fórum pro politický dialog na vysoké úrovni a za rovných podmínek, který bude mít brzy i hmatatelné výsledky," říká analytik Crosson. 

S tím souhlasí i vedoucí bruselské kanceláře Europeum Žiga Faktor. "Takové pochyby vznikly kvůli dlouhodobé skepsi Francie vůči budoucnosti procesu rozšiřování především směrem na západní Balkán. Francie ovšem od začátku války na Ukrajině i v rámci svého předsednictví značně změnila svůj přístup směrem ke kandidátským zemím na západním Balkáně i ve východní Evropě a lze zatím říct, že tyto domněnky se podařilo vyvrátit," říká analytik.

Moldavsko, které se obává pokusů o destabilizaci ze strany Ruska, chtělo dle slov prezidentky uspořádáním summitu vyslat Kremlu jasný signál, že Evropa za ním stojí a že země patří na Západ. To se podle expertů povedlo, i přes částečnou nevoli místních, kteří se proti západnímu směřování Moldavska staví. "Fotka lídrů se Zelenským v čele signalizuje, že Evropa je sjednocená a neuhne a že Moldavsko do ní patří," míní Crosson.

Rusko, jak se zdá, zprávu vyslyšelo - šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov ve čtvrtek prohlásil, že Západ aktivně navádí Moldavsko k účasti v konfliktu na Ukrajině. "Podněcuje ho k násilnému vyčištění Podněstří a Gagauzska," řekl na setkání šéfů bezpečnostních služeb Společenství nezávislých států v Bělorusku. 

Související

Moldavsko se mělo plně podřídit Rusku, tajný plán Moskvy ale nepočítal s invazí

Podněstří je převážně ruskojazyčný pás území s několika stovkami tisíc obyvatel, který se odtrhl od Moldavska na počátku 90. let minulého století. Oficiálně ho žádný stát neuznává, má ale podporu Moskvy, která tam rozmístila několik stovek svých vojáků. Současné Rusko propaguje myšlenku přeměny Moldavska ve federální stát, ve kterém by byl Tiraspol (hlavní město Podněsterské moldavské republiky, pozn. red.) rovný Kišiněvu. Jak upozorňuje web Balkan Insight, Podněstří by pak mohlo vetovat případné proevropské směřování Moldavska. 

Americké zpravodajské služby už dříve informovaly, že osoby napojené na ruskou rozvědku se pokoušejí oslabit proevropskou moldavskou vládu. "Mají i signály, že by s Moskvou spojené skupiny mohly poskytovat školení a výcvik demonstrantů," říká zpravodaj deníku Financial Times Henry Foy, který se tématu věnuje. Podle americké administrativy se také Rusko o Moldavsku snaží šířit dezinformace.

"Proti ruské agresi ve všech podobách je třeba bojovat. A současně se s ní potýká nejen Ukrajina, ale celý svět. Moldavsko je nicméně v bezprostředním ohrožení a navíc bylo dlouho přehlíženo na mezinárodní scéně. Jsem přesvědčen o tom, že právě to se dnes kvůli velké podpoře Evropy změnilo," uzavírá analytik z CEPS Michael Emerson.

Video: "Buďme realisté." Zelenskyj bude muset přistoupit na kompromisy, říká Novák (1. 6. 2023)

Spotlight Aktuálně.cz - Martin Novák - fotky z Ukrajiny | Video: Jakub Zuzánek