Europoslanci chtějí větší vliv. Ve hře jsou společné daně

Martin Novák Martin Novák
25. 5. 2014 5:40
Má mít Brusel a Štrasburk větší slovo ve vybírání našich daní? I o to se povede v příštích pěti letech boj v Evropském parlamentu.
Eurovolební billboard ve španělském městě Oviedo.
Eurovolební billboard ve španělském městě Oviedo. | Foto: Reuters

Brusel/Praha – Evropa volí europoslance, kteří mají díky Lisabonské smlouvě větší pravomoci než jejich předchůdci. Přestože nadále nebude zákonodárným sborem a může jen schvalovat, odmítat či připomínkovat to, co vyprodukují Evropská komise a národní státy.

Více toho ale ovlivní a na výsledku voleb bude poprvé záviset výběr šéfa Evropské komise.

Foto: Aktuálně.cz

(Připravili jsme pro vás ZDE přehlednou grafiku o tom, jaké problémy nejvíce sužují 28 členských zemí EU. 28 zemí - 28 trápení a bolístek.)

Na základě Lisabonské smlouvy má europarlament větší slovo při schvalování unijního rozpočtu a také při rozhodování o legislativě, týkající se zemědělství, energetické bezpečnosti, imigrace nebo zdravotnictví. Schvaluje také právní normy EU a smlouvy týkající se obchodu EU s jinými státy.

Rozpočet ano, daně ne

Europarlament má právo podílet se na přípravě rozpočtu Evropské unie. O něm vyjednávají i zástupci členských států, poslanci ho pak mohou buď schválit, nebo odmítnout.

Daně do tohoto seznamu zón, kam Evropský parlament už dosáhne, zatím nepatří. A šance, že se rozhodování o daních prosadí na evropskou úroveň, je malá.

Anketa s lídry kandidátek do eurovoleb
Anketa s lídry kandidátek do eurovoleb | Video:

Bruselem a Štrasburkem tečou návrhy, jak europarlament ještě více posílit. V čase finanční krize po roce 2009, kdy politici řešili záchranu eura, Evropský parlament neměl šanci do ničeho podstatného zásadně mluvit.

Ani Evropská rada (sdružující hlavy států či premiéry členských zemí EU), ani Euroskupina (sdružující ministry financí eurozóny) s poslanci nic nekonzultovala. Podle agentury Reuters mezi europoslanci přibývá názorů, že by parlament měl hrát větší roli  - například - ve společné evropské daňové politice.

Takto to dál nejde

"Není možné dál pokračovat v praxi, aby zvolení představitelé jen zdálky sledovali rozhodování Evropské rady podobně, jako krávy zírají na pastvě na projíždějící vlaky," uvedla pro Reuters francouzská europoslankyně Sylvie Goulardová.

"Kdyby se členské státy dohodly na sjednocení daní, parlament se k tomu nějak připojí a dohodne se to. V Radě Evropské unie se rozhoduje jednomyslně a každý členský stát má právo veta. Je to jedna z mála věcí, kde jednotlivé státy ještě mají veto, a natolik citlivá věc, že se to v blízké budoucnosti těžko změní," řekl Aktuálně.cz Ivo Šlosarčík z Katedry západoevropských studií na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Brusel prosazuje evropskou daň z finančních transakcí. Z obchodů s akciemi a dluhopisy. Evropský parlament to schválil, ale připojilo se jen jedenáct států. Česká republika nikoliv. Ministr financí Andrej Babiš na začátku května řekl, že Česko se na přípravě daně vůbec nebude podílet. Daň má platit od roku 2016.

Na stole je také návrh společné evropské korporátní daně. Tedy jednotného zdanění příjmů právních osob ve všech zemích osmadvacítky. Zmírnil by rozdíly mezi zdaněním v jednotlivých členských zemích. Francie, Španělsko nebo Belgie mají daně ve výši 30 procent a více, naopak Kypr nebo Bulharsko jen deset procent, Irsko 12,5 procenta.

"V obecnější rovině si myslím, že postupná unifikace daňových soustav v Evropě nastane. Hlavně co se týká nastavení společného daňového základu. Ale každá země by měla mít možnost nějaké výjimky z toho základu tak, aby to vyhovovalo například její průmyslové politice.

V různých zemích jsou také odlišné sociální systémy, které jsou různě financovány z daní, čili zavést totální jednotnou daňovou soustavu pro celou Evropskou unii plošně není možné. Odlišností od jednotného základu by ale nemělo být mnoho," řekl Aktuálně.cz bývalý ministr financí a nyní kandidát ČSSD na eurokomisaře Pavel Mertlík.

Vliv o víkendu zvoleného Evropského parlamentu bude i bez daní největší v historii - od jeho vzniku v roce 1979. Zajímavé proto bude sledovat, zda se konečně obrátí trend stále nižší a nižší volební účasti.

Před pětatřiceti lety šlo poprvé k eurovolbám 62 procent oprávněných voličů. S každým dalším hlasování to bylo méně. Naposledy v roce 2009 přišlo jen 43 procent (v České republice, kde se tehdy volilo poprvé, byla účast pouhých 28 procent).

V pátek a v sobotu v České republice přišla europoslance volit jen zhruba pětina oprávněných voličů. Tedy ještě méně než před pěti lety. Nevypadá to tedy, že by zrovna Češi o větší přesun pravomocí do Bruselu a Štrasburku stáli.

"Podle mne by v této době Evropský parlament v evropské daňové politice výraznější roli hrát neměl. Po následujících pět let by měl hlavně dobře nebo lépe využívat pravomoci, které dostal po podpisu Lisabonské smlouvy v roce 2010.  Ať se pořádně naučí používat pravomoci, které teď má, a až později ať si přibere další," říká Ivo Šlosarčík.

 

 

Právě se děje

před 10 minutami

Počet obětí výbuchu plynu v bytovém domě v Prešově stoupl z pěti na sedm, sdělil mluvčí hasičů. Po jednom pohřešovaném hasiči ještě pátrají

 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy