Svoboda: Evropská unie by si měla mezi imigranty vybírat

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
20. 5. 2014 19:50
Problém zaměstnanosti může Evropa řešit prostřednictvím fondů. Zároveň by se měla nastavit pravidla pro přijímání imigrantů. Ty Evropa potřebuje, říká jednička lidovců pro eurovolby Pavel Svoboda.
Lídr kandidátky lidovců Pavel Svoboda
Lídr kandidátky lidovců Pavel Svoboda | Foto: Jan Langer

Rozhovor - Průzkumy dávají KDU-ČSL před blížícími se volbami do Evropského parlamentu šanci na zisk zhruba sedmi procent hlasů. Do Bruselu tak s největší pravděpodobností zamíří i bývalý místopředseda strany Pavel Svoboda.

Ten by se jako europoslanec rád zaměřil na tradiční lidovecké body - zaměstnanost, podporu rodin s dětmi a ochranu spotřebitele. V poslední zmíněné oblasti by chtěl navázat na končící Zuzanu Roithovou. "Pokud to bude možné, tak bych chtěl pracovat v jejích šlépějích ve výboru pro vnitřní trh a v těchto věcech pokračovat," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Svoboda.

Aktuálně.cz: V programu máte celkem deset bodů. Který je podle vás nejdůležitější?

Pavel Svoboda: Samozřejmě bodem číslo jedna je otázka zaměstnanosti a toho, jak Evropská unie může přispět k tomu, aby Evropané, a tudíž i Češi, Moravané a Slezané, měli více pracovních příležitostí. Vedle toho máme velmi rozpracované programy v oblasti ochrany spotřebitele, zejména co do ochrany před dovozem nekvalitních potravin. A samozřejmě, naším programem je i podpora rodin s dětmi, protože pokud nezastavíme trend vymírání Evropy, tak všechno ostatní je zbytečné.

A.cz: Jak konkrétně byste chtěli dosáhnout realizace těchto bodů?

Pokud jde o zaměstnanost, tak nesmíme zapomenout, že Evropský parlament má jednu intenzivní pravomoc, od Lisabonské smlouvy ještě posílenou, a to že spolurozhoduje o celoevropském rozpočtu. Takže parlament může ovlivnit, aby hodně z rozpočtu bylo věnováno na programy, které nějakým způsobem podpoří zaměstnanost.

Například z Evropského sociálního fondu se mohou platit stáže pro absolventy škol. Ty fungují tak, že stážista je u zaměstnavatele, náhrada mzdy je mu vyplácena přes státní orgány a zaměstnavateli jsou hrazené náklady spojené se zaučováním stážisty. Úspěšnost spočívá v tom, že zaměstnavatel si potom stážistu často nechá. Přitom je jasné, že jinak by třeba neměl odvahu nezkušeného absolventa zaměstnat.

Pavel Svoboda

Povoláním právník, specializující se na evropské právo, právo duševního vlastnictví a hospodářskou soutěž. Evropské právo vyučuje i na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2007 do konce ledna 2009 byl velvyslancem stálé mise ČR při Evropské unii.

Následně byl během českého předsednictví Radě EU v kabinetu Mirka Topolánka ministrem bez portfeje a předsedou Legislativní rady vlády. Ve stejném roce byl zvolen místopředsedou KDU-ČSL, kterým byl až do loňského roku. Letos ho lidovci vybrali jako lídra do eurovoleb.

Druhá věc jsou rekvalifikační kurzy. U nás například sice máme přes 600 tisíc nezaměstnaných, ale také 39 tisíc volných pracovních míst. Z toho vyplývá, že se nám nepotkává požadavek zaměstnavatele a kvalifikace nezaměstnaných.

Na evropské úrovni se navíc dají přijímat různé právní akty, které budou zjednodušovat podnikání, zejména pro malé a střední podniky, které zaměstnávají dvě třetiny lidí. Přitom jejich přístup k úvěrům nebo k podnikání v jiném členském státu je často velmi obtížný. Dalším nástrojem je i flexibilní pracovní doba. Protože se ukazuje, že zejména mladé maminky jsou v části pracovní doby efektivnější než muži, kteří jsou v práci na plný úvazek.

A.cz: Je reálné, že by se politika zaměstnanosti sjednotila v rámci celé Evropské unie?

Myslím si, že to je utopická představa, protože s otázkami zaměstnanosti, které jsou převážně v pravomoci členských států, jsou spojeny otázky daňové, sociálních dávek, ale i zdravotnických dávek. Ty jsou v drtivé většině v pravomoci jednotlivých států. V nejbližší době to realisticky nepřipadá v úvahu.

A.cz: Jaké kroky byste chtěli realizovat v oblasti ochrany spotřebitele a rodinné politiky?

Pokud jde o podporu rodin s dětmi, tak se chceme podívat na daň z přidané hodnoty. Ta je teď rámována evropskou směrnicí, určující mantinely, v nichž se státy musí pohybovat. Pro nás je překvapivé, že nedostatek dětí je celoevropským problémem a přesto tato celoevropská směrnice neumožňuje, aby věci dětské spotřeby byly ve snížené nebo nulové sazbě DPH. U nás se o tom na vnitrostátní úrovni hovoří jako o výjimce. A my bychom rádi směrnici změnili tak, aby se z výjimky stala možnost pro jakýkoli členský stát.

U ochrany spotřebitele bych rád vypíchl kvalitu potravin. Zažilo se sousloví, že jsme „popelnicí Evropy“, protože se k nám dovážejí potraviny horší kvality a prodávají se často za vyšší cenu. Od začátku říkám, že nechci, aby v celé Evropě byly stejné potraviny. Když ale máme jednotný trh, tak chci, aby ve stejném řetězci stejně balený produkt měl stejnou kvalitu v Praze i Drážďanech, což se bohužel neděje. Řetězce se často brání argumentem, že v různých státech jsou různé chuti. Já bych ale velmi rád potkal člověka, kterému vadí, když je v ovocném jogurtu více ovoce.

A.cz: Nicméně Evropská komise již dříve konstatovala, že řetězce mohou do jednotlivých států dodávat zboží se stejným názvem, balením, ale lišícím se složením i chutí…

Za současného stavu evropského práva je potřeba najít odvahu říct, že se jedná v určitém ohledu o klamání spotřebitele. Protože já jako spotřebitel přece mám právo nebýt klamán, když jsem ve stejném řetězci v Drážďanech a Praze. Nebo si na jednotný trh jen hrajeme?

A.cz: Je toto reálně prosaditelné?

Budeme o tom muset intenzivně mluvit s Komisí. Možná že nějaké sdružení spotřebitelů bude muset najít odvahu k soudní při a přes judikaturu Evropského soudního dvora by se to mohlo prosadit.

Rád bych navázal na Zuzanu Roithovou

A.cz: Všechny vámi zmíněné oblasti jsou pro lidovce tradiční. Víte, v čem budete navazovat na vaši předchůdkyni Zuzanu Roithovou?

Zuzana Roithová, jakožto nejpilnější česká europoslankyně, si odpracovala svoje právě v oblasti ochrany spotřebitele, například co se týče dovozu nebezpečných hraček nebo bot z Číny. Pokud to bude možné, tak bych chtěl pracovat v jejích šlépějích ve výboru pro vnitřní trh a v těchto věcech pokračovat.

A.cz: Letos je často zmiňované téma imigrace. Jaký je postoj KDU-ČSL?

Předesílám před závorku, že nemluvíme o uprchlících, to je jiná kategorie. Imigranti jsou vlastně lidé, které Evropa potřebuje. Vymíráme, a proto potřebujeme lidi, kteří budou pracovat na naše důchody, zdravotní pojištění a tak dále. Podle sociologa Ivana Gabala potřebuje Česká republika ročně takto asimilovat 30 tisíc lidí.

Politika EU by však v tomto směru měla být selektivní. Evropa by měla vědět, jaké kvalifikace potřebuje, a takové lidi přijímat. Samozřejmě na bázi, že jsou připraveni dodržovat právní systém, lidská práva, rovnost mužů a žen, čímž se dotýkám islámu.

A.cz: Jak by se to aplikovalo v praxi?

Kvalifikace jsou asi jasné. A než získáte trvalý pobyt v EU, trvá to minimálně pět let. A to je dostatečná doba na to, aby se příslušné státní orgány zajímaly o to, zda se učíte jazyk, vaše děti chodí do normální školy, nepodpalujete auta na předměstích. To není nic diskriminačního, jen je dobré u nově příchozích ověřit si, že nebudou aplikovat „drsnější“ metody.

Dokážu si představit posílení pravomocí EP

A.cz: Evropská unie má mezi lidmi nálepku vzdálené instituce. Je reálné, aby se tento názor změnil?

Reálné to určitě je. Velkou úlohu v tom hrají média, protože v ČR informování o Evropské unii není dobré. Začíná to počtem akreditovaných novinářů, které je po přepočtení „na hlavu“ ve srovnání s Německem nebo Velkou Británií osminové. Kromě toho se zde daří euromýtům. Z poslední doby například, že nám Brusel vnucuje složení hořických trubiček nebo že zakazuje kadeřnicím nosit vysoké podpatky. To jsou naprosté nesmysly, protože když se tomu podíváte na střeva, tak zjistíte, že je to úplně jinak.

Po celé Evropě navíc existuje jedna politická nemoc. Když se něco podaří, tak je to zásluha nás, domácích politiků, i když jde o evropskou iniciativu. Naopak, když se něco nedaří, byť je to čistě domácí záležitost, tak za to může zlý Brusel.

Nutno ovšem uznat, že v evropské politice chybí emoce. Chybí střet názorových proudů, které by byly personifikovány nějakými tvářemi. V tomto ohledu zatím z Unie čouhá mezinárodní organizace. Kdyby tady ta emoce byla, tak by i evropská politika byla šťavnatější, zajímavější pro občany.

A.cz: Evropský parlament má stále spíše poradní funkci. Dokázal byste si představit posílení pravomocí tak, aby více připomínal národní parlamenty?

Mezi národním parlamentem a evropským parlamentem je zásadní rozdíl v tom, že EP nemá zákonodárnou iniciativu. Dokážu si představit, že by byla možná, třeba omezená, iniciativa skupiny poslanců, možná že by iniciativu mohl mít parlament jako celek. V tomto ohledu si lze představit řadu formátů. A možná že by se mohlo začít u toho, že by parlament mohl navrhovat rušení předpisů. EU je často kritizována za nadbytečnou byrokracii, byť to ve skutečnosti tak zlé není, ale tady by mohl být začátek toho procesu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 32 minutami

Policisté u Uherského Hradiště evakuují několik stovek lidí kvůli možnému nálezu letecké pumy

Policisté v Kunovicích u Uherského Hradiště evakuují několik stovek lidí kvůli možnému nálezu letecké pumy v průmyslovém areálu. Policie o tom informovala na Twitteru. Na místo míří pyrotechnik. Podle dostupných informací se evakuace týká areálu letecké továrny na západním okraji města. Sídlí v něm několik firem.

Koncem září si nález nevybuchlé letecké pumy z druhé světové války vyžádal v Liberci evakuaci asi 5000 lidí. Trvala zhruba šest hodin. Pyrotechnici pumu zajistili a odvezli do bezpečného prostoru k likvidaci.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy