Brusel - Evropská komise ve středu představila pilotní projekt týkající se takzvaných "makroregionů". Jeho cílem je zlepšit kvalitu životního prostředí, energetických sítí dopravy i bezpečnosti v oblasti Baltského moře. Také má dále eliminovat místní obchodní bariéry.
Strategie se primárně týká osmi států Evropské unie, které s Baltským mořem sousedí: Litvy, Estonska, Lotyšska, Polska, Německa, Dánska, Finska a Švédska. Žije zde 106 milionů lidí, téměř čtvrtina obyvatel EU. V případě potřeby však budou konzultovány i Norsko a Rusko.
Pokud se "Baltská mořská strategie" osvědčí, začne se Evropská komise detailněji zabývat i dalšími makroregiony - například Alpami nebo povodím Dunaje.
Koordinace je potřeba
"Nesnažíme se znovu vynalézt kolo, ale raději se ujišťujeme, že čtyři kola vozu jsou nastavena stejným směrem," řekl serveru EUobserver.com jeden z diplomatů obeznámený s pozadím věci.
"V baltské zóně operuje šedesát různých organizací a nyní zde poprvé máme souhrnnou strategii pro celý region," poznamenává i dánský politik Knud Andersen, který kooperaci v oblasti Baltu dlouhodobě podporuje.
Podle eurokomisařky pro regiony Danuty Hübnerové jde o "velký krok" kupředu, který ukazuje "nový způsob spolupráce uvnitř EU."
Strategie cituje čtyři pilíře pro evropskou akci: životní prostředí, podporu udržitelného zemědělství, geografickou přístupnost a atraktivitu a také bezpečnost.
Jednou z oblastí, kde je spolupráce obzvláště potřeba, je životní prostředí. Baltské moře je známé svoji znečištěností.
Vyčistit moře
"V Baltském moři se nachází nejvíce tzv. mrtvých zón ze všech světových moří. Jejich rozloha je až 100 000 kilometrů čtverečních. Nejméně na čtyřech lovištích, kde se provozuje komerční lov ryb, je populace těchto tvorů zcela zdecimována," píše se ve dva roky staré zprávě Greenpeace.
Baltská mořská strategie sice nepracuje s žádnými vlastními financemi, bude však koordinovat projekty týkající se čištění vod, dekontaminace vraků a chemických zbraní potopených na dně, rybaření a dalších hrozeb zdejšího životního prostředí.
V plánu je také, aby země sousedící s mořem postupně přestaly používat fosfáty v čisticích prostředcích.
Energetika a transport
Dalším bodem je lepší integrace energetických sítí, které se stále potýkají s dědictvím někdejší železné opony.
"Energetické trhy postrádají potřebnou infrastrukturu a jsou příliš národně orientované, místo toho, aby byly v regionu integrovány. Toto vytváří vyšší riziko pro energetické dodávky a vyšší ceny. Estonsko, Lotyšsko a Litva zůstávají - s výjimkou silového kabelu Estlink mezi Estonskem a Finskem - v zásadě izolované od rozsáhlejších energetických sítí Evropské unie," píše se v plánu strategie.
Dokument také zmiňuje zarážející fakt, že mezi metropolemi sousedního Estonska a Lotyšska neexistuje vlakové spojení a že z Talinnu to do polské Varšavy nyní trvá po kolejích 40 hodin. Navíc místo přes Lotyšsko musí cestovatelé jet přes běloruský Minsk a ruský Petrohrad.
